Idrisov, Kabdykarim

Kabdykarim Idrisov ( kaz. Қabdykarim Ydyrysov ; 27. srpna 1928 , Pavlodarská oblast  - 22. listopadu 1978 , Alma-Ata ) - kazašský sovětský básník , překladatel , editor.

Životopis

Narozen 27. srpna 1928 na JZD Pobeda v Kujbyševské oblasti (nyní experimentální farma pojmenovaná po Bagustaru Ramazanovovi [1] z Aktogajské oblasti Pavlodarské oblasti v Kazachstánu ) [2] . Kabdykarimův otec byl v roce 1937 odsouzen jako „ nepřítel lidu “ a odsouzen do vyhnanství na Dixon Island , odkud se nevrátil. Rehabilitován byl až posmrtně v roce 1959 [3] .

V roce 1948 promoval na Pavlodarské pedagogické škole, v roce 1962 - KazPI (nyní Kazašská národní pedagogická univerzita pojmenovaná po Abai).

Fáze kariéry:

• 1948-1952 - instruktor oblastního výkonného výboru Pavlodar .
• 1952-1957 - vedoucí oddělení novin " Kazachstan Pioneers ".
• 1957-1961 - hlavní redaktor nakladatelství Zhazushy .
• 1961-1965 - výkonný tajemník novin " Kazakh adebieti ".
• 1965-1972 - tajemník Svazu spisovatelů Kazachstánu .
• 1972-1975 - ředitel Státní knižní komory Kazachstánu .
• 1975-1978 - ředitel nakladatelství Zhalyn .

Byl členem KSSS , byl členem regionálního výboru Alma-Ata strany . Byl také zástupcem městské rady zástupců pracujících v Alma-Atě [2] .

Zemřel 22. listopadu 1978 v Alma-Atě. Byl pohřben na hřbitově Kensai [4] .

Kreativita

Kabdykarim Idrisov začal v mládí psát básně, které posílal do redakcí různých novin a časopisů. Po účasti v regionální soutěži mladých talentů si ho všiml slavný kazašský básník Kalizhan Bekkhozhin . Navzdory „nespolehlivému“ původu pozval Bekkhozhin mladého básníka do Alma-Aty a začal pomáhat při vytváření literární kariéry [3] .

První sbírka básní Idrisova " Omir guli " ("Květiny života") byla vydána v roce 1955. Následovaly sbírky " Shuakty kunder " ("Slunečné dny", 1969), " Armysyn, Arabstan " ("Ahoj, Arábie!", 1975) a další. Sbírka "Ahoj, Arábie!" byl výsledkem tvůrčí obchodní cesty do Egypta , Libanonu a Sýrie [5] . Idrisov také napsal knihy pro děti: „ Zhasyrynbaq “ („Žmurki“, 1962), „ Ar kashan kүn sonbesin “ („Ať je vždy slunce!“, 1965). Mnohé z básníkových básní byly zhudebněny.

Idrisov přeložil do kazaštiny díla O. Gončara , F. G. Lorky , básně A. Puškina , M. Lermontova , T. Ševčenka , N. Hikmeta aj. Přeložil také básně aA. Barta,S. Marshaka , adresovaný dětskému publiku [4] .

Idrisovovy básně byly přeloženy do ruštiny a publikovány v Moskvě [5] .

Ocenění

• Medaile „ Za statečnou práci ke 100. výročí narození V. I. Lenina “

Paměť

• Pamětní desky jsou instalovány v Alma-Atě na zdi domu na Dostykově třídě , kde Idrisov bydlel, a na Pavlodarské pedagogické škole, kterou vystudoval.
• Jméno básníka je škola v okrese Aktogay, kde studoval.
• Ve škole v obci Auelbek, okres Aktogay, je muzeum Idrisova.
• V roce 2018 se v Pavlodarské oblasti konala Idrisova čtení věnovaná 90. výročí básníkova narození [3] [4] .

Poznámky

1. ↑ Idrisov Kabdykarim - Biografie . Kazašská poezie . (neurčitý)
2. ↑ 1 2 Kabdykarim Idrisov . Archiv pátracího týmu školy č. 34 v Kostanay . (neurčitý)
3. ↑ 1 2 3 Aida Achmetova. Světlo poezie nezhasne . Kazakhstanskaya Pravda (12. října 2018). (neurčitý)
4. ↑ 1 2 3 Sergej Gorbunov. Neuhasitelná hvězda básníka . Kazakhstanskaya Pravda (21. listopadu 2013). (neurčitý)
5. ↑ 1 2 Kabdykarim Idrisov . kaz-lit.kz (30. června 2012). (neurčitý)

Literatura

• Idrisov, Kabdykarim // Kazachstán. Národní encyklopedie . - Almaty: Kazašské encyklopedie , 2005. - T. II. — ISBN 9965-9746-3-2 .  (Ruština) (CC BY SA 3.0)
• Kazachstán baspagerleri muži polygrafové. Anyқtamalyk. - Almaty: Bilim, 2005. - 576 s. — ISBN 9965-09-134-X .  (kazašský.)

Při psaní tohoto článku byl použit materiál z publikace „ Kazachstán. National Encyclopedia “ (1998-2007), poskytovaná redakcí „Kazakh Encyclopedia“ pod licencí Creative Commons BY-SA 3.0 Unported .