Ze života loutek

„Ze života marionet“ ( německy  Aus dem Leben der Marionetten ) je celovečerní film z roku 1980 režiséra Ingmara Bergmana , který natočil podle vlastního scénáře.

Děj

Pro Bergmana neobvyklý film, vytvořený v žánru kriminálně-psychologického dramatu, plný erotických scén a psychoanalytického obsahu. Film je vyšetřováním vraždy a zároveň odhalováním anamnézy hlavního hrdiny.

Film začíná šokující scénou vraždy prostitutky: hlavní hrdina, mladý muž docela příjemného vzezření, se v noci v nevěstinci setká s prostitutkou, nejprve k ní projevuje něhu, ale náhle vzplane agresí, pak chytí ji, uškrtí a zmocní se jí.

Další průběh obrazu je retrospektivním vyšetřováním psychologických příčin vraždy z pohledu různých lidí.

Děj filmu je rozdělen do několika částí textovými vložkami, jako kniha na kapitoly a má prolog a epilog, přičemž samotné epizody nejsou chronologicky seřazeny. Některé z událostí se odehrávají před "katastrodou" (jak autor nazývá vraždu dívky), část druhá - po ní.

V prologu filmu se odehrává samotná scéna vraždy, v níž hlavní hrdina filmu Peter Jägermann zabije v nevěstinci striptérku Katharinu Kraft, kterou právě potkal a zůstal přespat.

Další částí je scéna výslechu vyšetřovatele profesora psychiatrie Mogense Jensena, který jako první dorazil na místo činu na telefonát samotného Petera Jägermanna, který ho již dříve kontaktoval se svými problémy. Profesor uvádí, že před dvěma týdny se na něj Peter obrátil se stížnostmi na problémy v rodině, nespokojenost se sexuální stránkou manželských vztahů a posedlou touhou zabít svou ženu Katarinu tím, že jí v okamžiku intimity podřízne hrdlo břitvou. Ve všech Petrových odhaleních je ale jistá dualita – na jednu stranu má rád sex se svou ženou, na druhou stranu přiznává, že mu to už dlouho nepřináší kýžené pocity atd.

Profesor Petrovým slovům nepřikládá patřičnou důležitost a místo lékařského ošetření doporučuje pouze procházky na čerstvém vzduchu. Peter předstírá odchod, ale schová se v kanceláři a sleduje další profesorovo počínání. Okamžitě telefonuje Jagermannově ženě a žádá ji, aby za ním okamžitě přijela. Po jejím příjezdu se s ní snaží mluvit o problémech v intimním životě manželů, ale Katarina nechce být na toto téma upřímná. Profesor se s ní dokonce pokouší navázat románek, nabízí společnou cestu do Tuniska, ale Katarina ho kategoricky odmítá s tím, že miluje pouze svého manžela. Když se chystá odejít, profesor jí přesto sdělí, že existuje určitá možnost napadení ze strany manžela.

Další částí je svědectví Petrovy matky. Říká se, že v dětství měl mnoho různých strachů (fobií), z nichž některé úplně nezmizely. Z rodinných problémů poznamenává pouze to, že v rodině jejího syna nejsou žádné děti a za to může jeho žena. Neskrývá svůj negativní postoj ke Katarině a věří, že Peter je na své ženě až příliš psychicky závislý.

Následují svědectví (přesněji odhalení) Petrovy manželky Kathariny. V mnoha ohledech jsou stejně ambivalentní jako Petrova vlastní zjevení. Na jednu stranu považuje své manželství za obecně šťastné, i intimní vztahy s manželem jí byly vesměs v pořádku, na druhou stranu ale přiznává, že všechny city, které mezi nimi byly, zůstaly v dávné minulosti a jejich současný vztah v manželství není nic jiného, ​​než snažit se udržet v očích ostatních jen zdání šťastné rodiny. Ve vztahu s manželem nevidí žádné zvláštní problémy. Hlavními problémy jejich manželství jsou absence dětí a neustálá konfrontace s Petrovou matkou, která jejich manželství od samého počátku neschvalovala. Katarina si na to ale už dávno zvykla a začala to brát jako samozřejmost. V těžkých chvílích se zcela pustila do práce nebo „potlačila problémy“ alkoholem.

Nikdy předtím v chování svého manžela nezaznamenala žádné známky agrese, s výjimkou nedávného pokusu o sebevraždu, kdy chtěl Peter skočit ze střechy výškové budovy, ve které byl jejich byt. Její vztah s manželem konečně eskaluje poté, co s ním odmítne jít na večírek jeho matky a místo toho se úplně opije v baru. Peter ji tam nechává a odchází sám bydlet se svou matkou.

Katarinu z baru vyzvedne její starý přítel a modelingový společník Tim a odvede ji do svého bytu. Má netradiční sexuální orientaci, a tak s Katarinou komunikuje jako žena se svou přítelkyní. Tim prožívá hlubokou emocionální depresi kvůli tomu, že ho nedávno opustil jeho mladý přítel a milenec, se kterým měl dlouhý vztah. Dlouho si pečlivě prohlíží svou tvář v zrcadle a snaží se najít příčiny svých problémů v tom, že zestárnul a ztratil vnější přitažlivost. Tim říká Katharině, že po odchodu jeho milence Martina pro něj život ztratil veškerý smysl a že teď občas zajde na nádraží a potká tam pochybné gaye, jen doufaje, že mu jeden z nich jednoho dne zakroutí.

Katarina vypráví Timovi o svých problémech ve vztahu s manželem a jeho matkou. Přestože jsou s Peterem manželé už přes 12 let, jeho matka se nedokázala smířit se synovou volbou a ani se nesnaží skrývat nechuť ke Katarině. Situaci zhoršuje fakt, že ona a Peter nemají děti. Tim ji pozorně naslouchá, ale z jeho chování je cítit, že jeho myšlenky zaměstnávají pouze jeho vlastní problémy.

Tim ve své výpovědi vyšetřovateli nečekaně přiznává část své viny za vraždu, ke které došlo, protože to byl on, kdo konkrétně seznámil Petera s Katarinou Kraft (Ka), striptérkou, která poskytuje intimní služby, a že to udělal schválně. úplně zničit Petrovo manželství. Když se ho vyšetřovatel zeptá, za jakým účelem to všechno začal, Tim upřímně odpoví, že tímto způsobem chtěl získat Petera jako svého milence a striptérku si vybral jako "mezi variantu", protože byla trochu podobná. Petrově ženě.

V epizodě vedoucí k epilogu filmu následují scény vedoucí ke scéně vraždy. Ukazují, jak Peter na pódiu, ustlaném do podoby obrovské postele, sleduje vystoupení striptérky Katariny Kraftové, poté se domluví s majitelem podniku, že s ní zůstane celou noc až do rána. Ale poté, co jsou sami, náhle změní názor, nechá dívce peníze, aniž by se jí ani jednou dotkl, a pokusí se odejít. Oba východy z ústavu jsou ale už zamčené a do rána je nikdo neotevře. Pak se Peter znovu podívá na dívčinu obnaženou hruď, na náhrdelník kolem jejího krku, vyrobený z kovových plátů, které vypadají jako žiletky, jeho výraz se změní a vytáhne z kapsy skládací břitvu.

V epilogu filmu diktuje profesor psychiatrie Mogens Jensen závěr o případu Petera Jägermanna. Za hlavní příčiny tragédie označuje Petrovu latentní homosexuální orientaci, ke které se neměl možnost nikomu přiznat, ani sám sobě. Kromě toho si profesor všímá závislosti svého pacienta na panovačné matce, nedostatečné mužské výchově, protože Petr vyrůstal bez otce, skutečnosti, že si za manželku vybral ženu s panovačným a nezávislým charakterem, a to v mnoha ohledech. připomínající jeho matku atd.

Za samotný „spouštěcí bod“, který podnítil vraždu, považuje profesor za určitou vnější podobnost mezi obětí a Petrovou ženou, že se jmenovali stejně, nebo dokonce, že měla na krku náhrdelník z kovových plátů, které vypadaly jako žiletky. Nemalý podíl na tom mělo i místo, kde byl trestný čin spáchán. Jestliže v každodenním životě hrdiny existuje mnoho zákazů a omezení, které by se nikdy neodvážil porušit, pak v nevěstinci tyto morální normy a pravidla přestanou fungovat. Obecně platí, že jako poslední impuls k uvolnění agrese může posloužit cokoli.

V závěrečných záběrech filmu se Katarina dívá oknem ve dveřích oddělení na Petera, který téměř ztratil kontakt s reálným světem kolem sebe. Sestra jí řekne, že Peter nečte knihy ani noviny, nesleduje televizi, neposlouchá rádio a nemluví s nikým z personálu. Pečlivě ale sleduje sebe a svůj zevnějšek, ustele si sám, uklízí oddělení. Občas hraje šachy sám se sebou. Ale i přes to, že se uzavřel do svého vnitřního světa, jeho sklon k agresivnímu chování stále přetrvává.

Film nastoluje a dotýká se několika závažných psychologických a sociálních problémů najednou - krize manželských vztahů, nespokojenost s vlastním sexuálním životem, problémy spojené s netradiční sexuální orientací, dualita mravních hodnot a bezduchost buržoazní společnosti. , a mnoho dalších.

Psychologické problémy hlavních postav filmu

Problémy Petera Jägermanna

Přestože je hrdinou filmu formálně Peter Jägermann, ve skutečnosti není ničím jiným než loutkou, která celý život tahá za nitky. Zpočátku byla „loutkářkou“ jeho matka, tvrdá a panovačná žena. Petr je na ní stále závislý, i když si to nechce přiznat. Ve snaze zbavit se této závislosti se ožení s Katarinou, ačkoli jeho matka tuto volbu zpočátku neschvaluje. Katarina je ale jakýmsi „klonem“ jeho matky, kterou si vybral na podvědomé úrovni. To je jeden z důvodů jeho obsedantní touhy zabít svou ženu. Svou touhu konečně se osvobodit z vlivu své matky přenese na Katarinu, která se jí v mnohém podobá. Katarina sama pro Petra není žádná „loutkařka“, prostě to nepotřebuje. Role „loutkáře“ se proto ujímá Tim. Podezřívá Peterovy latentní homosexuální sklony a snaží se sehrát složitou mnohostrannou kombinaci, aby získal Petera jako svého milence. K tomu mu představí striptérku Katarinu Kraft, která vypadá trochu jako Peterova manželka. Očekává tedy, že konečně zničí své manželství. Zkušená "kněžka lásky" musí zjistit a ztělesnit Petrovy nejtajnější sexuální touhy. Teprve po jeho úplné sexuální emancipaci se Tim může odvážit pozvat Petera, aby s ním vstoupil do intimního vztahu. Tim ale ani nenaznačuje, že by Peterovou nejsilnější touhou bylo podříznout manželce hrdlo ve chvíli intimity. Nevěstinec je přesně tím místem, kde se lidé snaží naplnit své tajné sexuální touhy a fantazie, které si ve stísněných mantinelech manželských vztahů netroufají realizovat. Přesně to Petr dělá. Snaží se do posledního odolat své obsedantní touze zabíjet pro sexuální uspokojení.

Hlavním zdrojem nespokojenosti se svým každodenním životem Peter sám nazývá svou „nasycenost“ vším, což ho znechutí naprosto vším.

Hlavní důvody, na které profesor Mogens Jensen ve své zprávě poukazuje, je ten, že Peter byl po celý život nucen nebýt sám sebou, ale tím, koho v něm lidé kolem něj chtěli vidět, zatímco jeho vlastní touhy a emoce byly samy sebou neustále potlačovány. Napětí se uvnitř hromadilo roky a nevyhnutelně muselo vylézt ven. V důsledku toho se v jeho mysli vytvořilo přesvědčení, že „Abyste někoho úplně posedli, musíte ho nejprve zabít. Abyste se mohli plně vlastnit, musíte se nejprve zabít." Tento závěr plně vysvětluje jak důvody Petrova pokusu o sebevraždu, tak skutečnost, že bezprostředně po zabití dívky se zezadu zmocňuje jejího již mrtvého těla a provádí s ním pohlavní styk.

Timovy problémy

Psychologické problémy této postavy nejsou o nic méně významné a složité než problémy samotného Petra. Tim je gay. Přiznává, že je gay, a to ho samo o sobě připravuje o mnoho radostí života, které mají obyčejní lidé k dispozici. Trápí ho, že nebude moci mít děti, a to ani adoptované. Jeho přítel a milenec Martin ho opustí, protože si najde mladšího sexuálního partnera. Hlavní příčinu toho vidí v tom, že zestárnul a ztratil vnější přitažlivost. V rozhovoru s Katarinou přiznává, že neustále potřebuje s někým intimitu, a proto je připraven riskovat svůj život, když se na nádraží seznamuje s „nebezpečnými lidmi“ netradiční orientace.

Katarinu nenávidí, protože by mohla mít děti, ale ona sama to nechtěla a upřednostňovala svůj modeling před tímto. Také ji nenávidí za to, že vlastní Petra, ale ona to nedokáže, ani se ho nesnaží udělat šťastným. Tim se proto chová jako klasický „špatný přítel“, který se snaží získat zpět svého manžela, využívá přitom vzniklých rodinných problémů. Protože to nemůže udělat přímo, hraje složitou vícesměrnou kombinaci a pověří k tomu svou kamarádku Katarinu Kraft, striptérku pod pseudonymem Ka. Jedná se o jakousi zmenšenou a zjednodušenou kopii Katariny, kterou připravil ke svedení Petra. Jeho pečlivě promyšlený plán ale nevyjde a vede k tragédii. Tim proto při výslechu vyšetřovatelem přizná část své viny na smrti dívky.

Problémy s Petrovou ženou Katharinou

V rozhovoru s Timem Katarina přiznává, že začíná litovat, že se s Peterem nikdy nerozhodli mít děti. Jejími slovy: "Pro mě byl Peter sám dítětem celou tu dobu, stejně jako jsem byla já pro něj." Tím vlastně přiznává, že Petrovi vzala roli jeho matky. Touha žít pro sebe, pro svou kariéru jí vyhovovala po celou dobu jejich manželství, ale v poslední době začala čím dál tím víc přemýšlet, jestli celé ty roky udělala správnou věc.

Dalším jejím problémem je neustálá konfrontace s Petrovou matkou. Začalo to od samého začátku jejich manželství a postupem času se to rozrůstalo. Petrova matka zpočátku synovu volbu neschvalovala v domnění, že si ho sama Katarina vzala za sebe a od té doby s ním jen manipulovala. Katarina v poslední době prakticky přestala skrývat svou nechuť k Petrově matce, což konečně vyhrotilo už tak složitou situaci.

Dalším významným problémem je, že Katarina již delší dobu nenaplňuje uspokojení ze sexuálních vztahů, a to nejen se svým manželem, ale s muži obecně. Ona sama se k tomu Petrovi přizná ve scéně, která následovala po jeho pokusu o sebevraždu. Přes všechny tyto problémy si ale i po tragédii zachovává k manželovi vřelé city, v nichž cítí část viny.

Problémy s matkou Petera Cordelie Jaegermann

Před svatbou byla divadelní herečkou, ale když se vdala, byla nucena pod tlakem svého manžela, tvrdého a panovačného člověka, opustit jeviště. Ani po jeho smrti se z toho nemohla nebo nechtěla osvobodit. Cordelie byla nucena plně se věnovat domácím pracím a výchově dětí (Piter má staršího bratra a sestru, která je o 3 roky mladší než on), a rozhodla se realizovat své ambice prostřednictvím svých dětí a učinit z nich úspěšné lidi. Dokázala to, Petrův starší bratr se stal právníkem, Peter sám řídí velkou průmyslovou korporaci, jeho sestra se úspěšně provdala. Ale poté, co její děti získaly vlastní rodiny, zůstala sama v obrovském domě, který se už dávno začal hroutit.

Peterova žena poskytuje velmi obsáhlou definici tohoto domu, nazývá ho „past na krysy“ a sama Cordelii nazývá „hnijícím pomníkem tyranie jejího manžela“. Petrova matka proto vede pokračující „válku“ o Petra a jeho manželku v naději, že si udrží nejzávislejší ze všech svých dětí ve své blízkosti po delší dobu. To se jí částečně daří, Katarina postupně ztrácí půdu pod nohama a Peter za ní i nadále chodí bez ní, pomáhá matce s penězi a přiděluje značnou částku na opravu sídla. V jedné ze závěrečných scén filmu Katarina navštíví Cordelii v jejím sídle. V rozhovoru s ní Petrova matka přiznává, že se už několik týdnů nemůže přimět opustit práh domu ani na procházku po zahradě. Rozvíjí se u ní agorafobie. Její milovaný dům se pro ni skutečně stal „past na krysy“, která se zabouchla ..

V této scéně to není tak, že by se tyto dvě ženy konečně zkusily a vzájemně si odpustily. Spíše se oba cítí poněkud provinile za to, co se stalo Petrovi.

Obrázek Katarina Kraft (Ka)

Přestože lze tento snímek považovat za epizodický, je autorem pečlivě psychologicky zpracován. Nejde zdaleka o „oběť bez tváře“, jejíž smrt by vzhledem k ne zcela respektovanému typu její činnosti neměla příliš litovat. Ka je druh herečky, která pomáhá svým klientům plnit jejich nejtajnější intimní touhy. Dokonce se jí podaří navázat psychologický kontakt s Petrem. Jeho chování se ale náhle změní a vyděsí ji. Snaží se utéct a schovat se, ale on ji najde a zabije.

Pozice autora filmu

Snímek Ingmara Bergmana „Ze života loutek“ je jakousi „obžalobou“ proti současné buržoazní společnosti, která propaguje kult „úspěchu“, ale zároveň lidi zcela připravuje o duši. Je to o jejich nedostatku duše, jen v jiných scénách a jinými slovy mluví hlavní hrdinové tohoto filmu. Všichni jsou docela úspěšní z pohledu společnosti, lidé, kteří mají materiální bohatství, udělali kariéru, dosáhli postavení ve společnosti a přitom každý z nich je svým způsobem nešťastný. Přestože hlavní hrdina filmu Peter Jagermann spáchá vraždu, on sám je spíše jako oběť, jako všichni ostatní hrdinové tohoto filmu, než padouch, vraždící maniak. Společnost sama se zdá být skutečným padouchem, zbavuje lidi jejich duše a mění je v loutky, rukojmí úspěchu, prosperity a názorů ostatních.

Obsazení

• Robert Atzorn  – Peter Jaegermann
• Heinz Bennet  – Arthur Brenner
• Martin Benrath  - Mogens Jensen
• Tony Berger  - ostraha
• Christine Buchegger  - Katharina Jaegermann
• Gabi Dohm  - sekretářka
• Erwin Faber
• Lola Mutel  - Cordelia Jaegermann
•  Chůva Ruth Olafs
• Karl-Heinz Pelser  - vyšetřovatel
• Rita Russek  - Ka
• Walter Schmiedinger  - Tim

Odkazy

• „Ze života loutek“  na internetové filmové databázi
•  Ze života loutek na AllMovie
• „ Ze života loutek“ (  anglicky) na Rotten Tomatoes
• Raspopov V. Ze života loutek