Ikos

Ikos ( starořecky οἶκος  - dům ) [1]  je církevní hymna, která chválí a oslavuje váženého světce a církevní událost. Ikos tvoří nedílnou součást ranního kánonu , ve kterém je umístěn po 6. ódě (bezprostředně po kontakionu ). Autorem prvního ikosu byl podle církevní tradice sv. Roman Melodista (5. - 6. století).

Ikos je také nazýván jedním z typů slok v akatistu . Ikos, na rozdíl od kontakionu (jiný typ sloky v akathistu ), obsahuje blok hairetismů (z "haire" - radujte se!) a speciální refrén . Ikos a kontakia se v rámci akatistu střídají. Zpočátku se všech 24 písní akatisty nazývalo ikos. V řeckých originálech jsou ikos a kontakia psány stejným metrem.

Příklad 12 hayretismů 1. ikos od Akathistu po apoštola Lukáše:

Radujte se (1), osvícení Duchem svatým , abyste odepsali evangelium ;
Radujte se (2), ctihodný Theophilus a my všichni jsme našli vzácné korálky Kristova evangelia.
Radujte se (3), jako byste byli vyvoleni Bohem, ale oznamujte tajemství spásy;
radujte se (4), evangelista dobré zprávy.
Radujte se (5), jako byste přišli spasit hříšníky a kázali Krista;
radujte se (6), neboť jsi jeden ze čtyř evangelistů .
Raduj se (7), neboť jsi vylil na svět čtyři evangelia skrze Ducha svatého;
radujte se (8), vystupujte v duchu do Božích tajemství.
Radujte se (9), protože vaše slova osvítí vesmír;
radujte se (10), neboť jste uprostřed svého evangelia zastihli mnoho slovesných duší.
Raduj se (11), vykladač Nového zákona ;
radujte se (12), hvězda zářící v církvi nebeské.
Raduj se (13), svatý Luko , evangelistu Krista a apoštola.

Hayretická témata

Mezi hayrethismy se vracejí následující témata:

• světlo ("nejjasnějšího světla slunce", "zlatého světla světa", "paprsek božského světla", "Světlo nevečerního přijímání", "mnohorozsvícené lampy církve")
• korálky ("korálky Krista Božího", "v hloubi srdce korálky drahokamů - nalezeny Pán Ježíš Kristus")
• zrcadlo ("filantropické zrcadlo", "zrcadlo Kristovy pokory")
• adamant ("predragy adamante", "objevení trpělivosti těžší než adamant", "adamante Kristova diadému")
• vítězství nad démony („podivné a hrozivé zastrašování démonů“, „strašný řidič démonů“)
• modlitba („jako bys svou mysl vložil do Boha“, „ zachraň nás svými modlitbami před bouří a krupobitím“)
• vyučování („duchovní chudoba učiteli“, „teologie pravého moudrého učitele“, „mentor dobrých skutků“)
• apologetika ("bezbožné hereze vůči žalobci")
• altruismus („smutná rychlá útěcha“, „posilující slabé“, „pomocník“, „přímluva a přímluva vdov“, „sirotci poživateli a dobročinnosti“, „návštěvník ležící v nemocech“)
• asketismus („ stejně zachovávající andělskou čistotu“, „dosažení nespokojenosti půstem a bděním“, „ podřízení těla duchu “)
• vyvolenost („ rozmnožování talentu , který ti byl dán“, „zastíněná dobrou vůlí Nejsvětější Trojice“)
• feat of arms („výpověď armády nevěřících“)
• šlechta ("blahoslavení rodiče syn")
• léčení ("chromý léčitel")
• posmrtná odplata („dědic nevýslovných požehnání“, „ zdědil blaženost ráje se svatými“, „krásný je Pánův rajský strom“, „obyvateli rajských vesnic“, „usazen v nebeském příbytku“)

Poznámky

1. ↑ Arcikněz G. Djačenko. Kompletní církevněslovanský slovník.  — S. 220

Literatura

• Petrovský A. V. Ikos // Ortodoxní teologická encyklopedie . - Petrohrad. : Edice Petrograd. Příloha duchovního časopisu "Wanderer", 1904. - V. 5. - Stb. 838.
• Veniamin (Krasnopevkov-Rumovsky) Nový tablet díl 2. kapitola 4. § 19. Ikos str. 78

Odkazy

• Ikos na slovopedia.com
• Ikos na azbyka.ru
• Texty ikos od Akatistu po Nejsvětější Bohorodičku
• Rekonstrukce řeckých textů ikos