Ústav dějin umění Frankfurtská univerzita
Univerzitní institut dějin umění Johanna Wolfganga Goetha ( Kunstgeschichtliches Institut der Johann Wolfgang Goethe-Universität Frankfurt am Main ) je akademická instituce na Frankfurtské univerzitě pro výuku a výzkum v oblasti dějin a teorie umění. Ústav studuje výtvarné umění - malbu, sochařství, architekturu, grafiku, kinematografii, fotografii a mediální umění - od středověku po současnost. Ústav patří k Fakultě jazykovědy a kulturologie. V letech 2014-2015 studovalo na ústavu 1824 studentů.
Historie
Nadace
Institut dějin umění na Univerzitě Johanna Wolfganga Goetha ve Frankfurtu byl založen v roce 1915 , rok po založení univerzity, z různých institucí, jako je Akademie společenských a obchodních věd. Původně sídlil v prostorách Städel . Prvním čestným profesorem byl jmenován Georg Schwarzenski . Výzkum byl zaměřen především na výuku dějin architektury a studium tehdy málo známého umění středního Porýní na základě Goethova uměleckohistorického díla „O umění a antice v zemích podél Rýna a Mohanu“.
Prvním profesorem ústavu byl Rudolf Kauch .
Albert Erik Brinkmann se v roce 1935 přestěhoval z Berlína do Frankfurtu, když nacisté hrozili uzavřením univerzity. Před svou rezignací v roce 1946 publikoval v ústavu řadu svých zásadních prací o barokním umění a urbanismu. Vždy reprezentoval humanistický směr a v důsledku toho jeho odmítnutí ideologie „rasové čistoty“ vyvolalo reakci politických odpůrců.
Po druhé světové válce
Ke znovuotevření univerzity došlo v roce 1946 a bylo zapsáno 59 studentů. Za Herberta von Einema se institut přestěhoval do Bockenheimu , protože budova Städel potřebovala rekonstrukci.
V roce 1947 byl ředitelem ústavu jmenován Harald Keller. Pod jeho vedením se zintenzivnilo studium klasické archeologie a byli přizváni učitelé z Hertianovy knihovny v Římě a Ústavu dějin umění ve Florencii .
V 70. letech se obor dějin umění stal součástí Fakulty jazykovědy a kulturologie a Wolfram Prinz byl jmenován děkanem. Od svého otevření počet studentů neustále rostl: v roce 1980 jich bylo 538 ao pár let později už 1000.
Viz také
Odkazy
Oficiální stránky institutu (německy) Archivováno 25. května 2016 na Wayback Machine
 |
| |||
|---|---|---|---|---|