K-472

K-472
Historie lodi
stát vlajky  SSSR , Rusko 
Domovský přístav Gremikha
Spouštění 26. dubna 1974
Stažen z námořnictva 28. (31?) března 1995
Moderní stav zlikvidován
Hlavní charakteristiky
typ lodi SSBN
Označení projektu 667B Murena
kodifikace NATO Delta I
Rychlost (povrch) 15 uzlů
Rychlost (pod vodou) 26 uzlů
Provozní hloubka 320 m
Maximální hloubka ponoru 450 m
Autonomie navigace 70 dní
Osádka 120 lidí
Rozměry
Posun pod vodou 13 700 t
Maximální délka
(podle návrhu vodorysky )
139 m
Šířka trupu max. 11,7 m
Průměrný ponor
(podle konstrukční vodorysky)
8,4 m
Power point

Atomový.

2 tlakovodní reaktory VM-4B
Vyzbrojení
Minová a torpédová
výzbroj
Příď: 4x533 mm,
malá 2x400 mm
Raketové zbraně 12 R-29 SLBM (RSM-40)

K-472 (sériové číslo - 338) - sovětská strategická raketová ponorka , projekt 667B "Murena" loď .

Servisní historie

Během služby provedl K-472 23 (25?) autonomních výjezdů.

Konstrukce

Ponorka K-472 projektu 667B "Murena" byla zapsána do seznamů lodí námořnictva 4. dubna 1972 . 10. srpna téhož roku byla loď položena na skluz dílny č. 50 v Sevmashpredpriyatie v Severodvinsku jako křižující jaderná ponorka s balistickými střelami. 26. dubna 1974 byla loď stažena z dílny a úspěšně spuštěna. V srpnu 1974 byl na lodi vychován námořní praporčík. 23. srpna 1974 ponorka uskutečnila svůj první ponor. 14. listopadu 1974 bylo podepsáno potvrzení o převzetí a loď vstoupila do provozu. Odpovědný doručovatel - Bunchikov V.B., mechanik rozvozu - Voronin A.S. 10. prosince 1974 se stal součástí Severní flotily Rudého praporu. Zařazen do 41. FPL 11. FPL Severní flotily Rudého praporu se sídlem v Gremikha (osada Ostrovnoj). 17. ledna 1975 ponorka dorazila na svou stálou základnu.

70. léta

1976 : v průběhu roku splnil úkoly dvou autonomních BS.

25. července 1977 byla překlasifikována na ponorku s řízenými střelami.

1978 : v průběhu roku splněny úkoly dvou autonomních BS. V jednom z nich se dostal do vlečné sítě.

1979 : v zimě se známkou „výborně“ předváděl raketové odpaly. V létě plnil úkoly autonomní BS. V prosinci získal titul „výborný“.

80. léta

1980 : v průběhu roku splnil úkoly dvou autonomních BS.

1981 : v průběhu roku splnil úkoly dvou autonomních BS.

Od 30. ledna 1985 do 14. února 1986 probíhala střední oprava v loděnici Zvezdochka v Severodvinsku. Odpovědný doručovatel - Vavulin G.S., mechanik doručovatele - Petrušenko V.G.

V letech 19861988 absolvoval úkoly 7 autonomních kampaní.

28. července 1988 vznikla 2. posádka.

V létě 1989 dokončil úkoly autonomní BS.

devadesátá léta

3. června 1992 byla překlasifikována na strategickou jadernou ponorku.

Vyřazení z provozu

28. března (31?) 1995 byl vyřazen z bojové síly námořnictva. Převeden do ARVI a uložen v Gremikha.

V roce 2007 (?) byl zlikvidován u Federálního státního jednotného podniku "SRZ Zvyozdochka" ve městě Severodvinsk.

Velitelé lodí

  1. Kozinský A.V. (09/20/1972-03/10/1983)
  2. Leontiev M.A. (25. 3. 1983-11. 1983)
  3. Kolotyuk Yu.P. (11.1983-10.1984)
  4. Agapitov V.V. (..?..-07.1986)
  5. Churilov Yu.A. (07.1986-12.1990) 1 posádka
  6. Karamyšev A.M. (01.1989-05.1989) 2 posádky RPK K-279
  7. Polyansky A.V. (07/08/1988-09/26/1989) 2 posádka
  8. Drozdov V.D. (..?..-1990-01.1993-..?..) 1 posádka
  9. Marzoev V.M. (01.1990-08.1990) 2 posádky RPK K-457
  10. Pashinsky K.F. (05.1992-11.1992) 2 posádky RPK K-279
  11. Petin V.N. (..?..-..?..) jeden? osádka
  12. Pankrashin N.P. (..?..-..?..) jeden? osádka

Odkazy