Kalkulace (z lat . calculatio - účet, kalkulace) - stanovení nákladů v hodnotové ( peněžní ) formě na výrobu jednotky nebo skupiny jednotek výrobků nebo na určité druhy výroby. Kalkulace umožňuje určit plánované nebo skutečné náklady na předmět nebo výrobek a je základem pro jejich posouzení . Ve stavebních organizacích se pro účetní objekty v peněžním vyjádření používá ocenění a kalkulace. Kalkulace slouží jako základ pro stanovení průměrných výrobních nákladů a stanovení výrobních nákladů.
Kalkulace je podle TSB kalkulace nákladů na jednotku výroby nebo provedené práce, ukazatel plánu a výkaz nákladů, který vyjadřuje náklady podniku v peněžním vyjádření na výrobu a prodej jednotky konkrétního podniku. druh výrobku/jednotka vykonané práce [1] .
Výpočty jsou následujícího typu [1] :
Kalkulační metody jsou metody pro výpočet výrobních nákladů, výrobních nákladů, nedokončené výroby na základě kalkulace. Existují jednoduché, normativní, zakázkové, procesní a procesní metody kalkulace nákladů.
Standardní kalkulační metoda je metoda výpočtu nákladů používaná v podnicích s hromadnou , sériovou a malosériovou výrobou a v jiných průmyslových odvětvích. Předpoklady pro správnou aplikaci normativní metody výpočtu jsou:
Současné normy jsou ty, podle kterých se aktuálně uvolňují materiály na pracoviště a pracovníci jsou placeni za vykonanou práci.
Metoda kalkulace na základě zakázky je metoda kalkulace používaná v podnicích, kde se výrobní náklady berou v úvahu pro jednotlivé zakázky na produkt nebo práci . Jedná se především o podniky s individuální a malosériovou výrobou . V širokém slova smyslu představuje objednávka jeden nebo malou sérii homogenních produktů, které jsou účtovány takovým způsobem, aby se tento produkt odlišoval od ostatních. Předmětem účtování a kalkulace je zakázka, které je přiděleno číslo. Zakázkou se v užším slova smyslu rozumí „...složitý výrobek (jeho celky, součásti) v jedné výrobě, malé série stejných výrobků v malovýrobě, ale i určité druhy prací (oprava, stavba a instalace atd.)“. Pro zaúčtování nákladů na každou objednávku je otevřen samostatný analytický účet (karta) s kódem objednávky, který je připojen ke všem primárním dokladům. Výrobní náklady jsou agregovány v analytickém účetnictví v přísném souladu s otevřenými objednávkami. Tato metoda vám tedy umožňuje alokovat výrobní náklady a individualizovat je pro každý kalkulovaný objekt. Použití metody kalkulace na základě zakázky je oprávněné pouze při splnění následujících podmínek: schopnost vybrat kalkulační objekt v určité fázi jeho tvorby a realizace; existuje objektivní potřeba získat údaje ne o průměru, ale o jednotlivých nákladech na objekty pro každou otevřenou objednávku ...
Metoda kalkulace line-by-line je metoda kalkulace používaná v podnicích, kde výchozí materiál prochází řadou redistribucí ve výrobním procesu nebo kde se ze stejných výchozích materiálů v jednom technologickém procesu získávají různé typy produktů . Výpočet výrobních nákladů metodou peredelelnoy může být ze dvou možností: polotovar a ne polotovar. Ve verzi polotovaru se pro každou etapu kalkulují náklady na výrobu, které se skládají z nákladů na předchozí etapu a nákladů na tuto etapu. Náklady na výrobu posledního zpracování jsou také náklady na hotové výrobky. U verze bez polotovaru se kalkulují pouze náklady na výrobu posledního stupně zpracování. Při této možnosti se náklady berou v úvahu samostatně pro každou fázi, aniž by se zohledňovaly náklady na výrobu předchozích fází. Náklady na hotové výrobky zahrnují všechny náklady na jeho výrobu ve všech fázích. S metodou pereperedelny kalkulace, stejně jako s jinými metodami, nejprve určete náklady na všechny produkty a poté náklady na jejich jednotku. Náklady na jednotku výroby se počítají různými způsoby v závislosti na vlastnostech technologického procesu.
Procesní metoda je metoda pro výpočet nákladů na hotové výrobky, při které se náklady berou v úvahu jako celek pro každý výrobní proces nebo jednotlivé fáze obecného výrobního procesu.
Využití metody proces-by-process je typické pro průmyslová odvětví, ve kterých hotové výrobky vznikají jako výsledek sekvenčního zpracování surovin v jednom nebo více technologických celcích. Výsledky zpracování surovin, které se objevují na mezistupních výrobního procesu, přitom nelze jednoznačně považovat ani za hotové výrobky, ani za polotovary (těžební a textilní průmysl, výroba cementu, chemických vláken, plastů, barev a laky atd.)