Alonso Cano | |
---|---|
španělština Alonso Cano de Almansa | |
Datum narození | 19. března 1601 |
Místo narození | Granada |
Datum úmrtí | 3. září 1667 (ve věku 66 let) |
Místo smrti | Granada |
Země | |
Žánr | náboženské umění [2] [3] |
Styl | manýrismus , baroko |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Alonso Cano ( španělsky : Alonso Cano de Almansa ; 19. března 1601 , Granada – 3. září 1667 , Granada ) byl španělský malíř a sochař.
Syn sochaře a architekta Miguela Cano Pacheca, jeho matka Maria Almansa Pacheco učila kreslení. V roce 1614 se přestěhoval do Sevilly , kde studoval malbu u Francisca Pacheca , Velasquezova rádce , a sochařství u Juana Martineze Montañeze . Přátelil se s Velasquezem . První známý obraz, portrét Saint Francisco de Borja , pochází z roku 1624. V roce 1629 vytvořil své největší dílo – oltářní obraz kostela Santa Maria de Lebrija v Seville. V roce 1638 se přestěhoval do Madridu , měl blízko k hraběti-vévodovi de Olivares .
V roce 1644 byl obviněn z vraždy své ženy, uvězněn, mučen, ale podařilo se mu prokázat svou nevinu. Přestěhoval se do Valencie s úmyslem vstoupit do kláštera. V roce 1652 se vrátil do rodného města, kde se za asistence krále Filipa IV . stal správcem katedrály. Vyzdobil svou hlavní kapli a byl jmenován hlavním malířem katedrály, ale brzy zemřel. Byl pohřben v kryptě katedrály v Granadě .
Malba Alonsa Cana je syntézou manýrismu a baroka se silným italským vlivem.
Mezi prominentní studenty Cano patří sochař Pedro de Mena .
Ulice a stanice metra v Madridu jsou pojmenovány po Alonsu Canovi .
![]() | ||||
---|---|---|---|---|
Slovníky a encyklopedie |
| |||
|