Karton v malbě je kresba uhlem nebo tužkou (nebo dvěma tužkami - bílá a černá), vytvořená na papíře nebo na základním nátěru , ze kterého je obraz již namalován barvami.
Zpočátku byly takové kresby vyrobeny výhradně pro fresky . Silný papír ( italský karton ), na kterém byla kresba vytvořena, byl propíchnut podél jeho obrysu, položen na zemi připravenou pro freskovou malbu a posypán uhelným práškem podél vpichu, což vedlo ke vzniku slabého černého obrysu na zemi. Fresková malba byla napsána okamžitě bez úprav, takže bylo nutné nanesení hotové, zcela záměrné kontury. Hotové desky mají často hodnotu obrazů, s výjimkou barev; takové jsou kartony Michelangela , Leonarda da Vinciho , Raphaela (kartony pro „ Athénskou školu “ jsou uloženy vMilan ), Andrea Mantegna , Giulio Romano a další . je známo sedm kartonů Raphaela ze „Skutků apoštolů“ , které provedl pro vlámské tkalce (uchované v Kensingtonském muzeu v Londýně), čtyři kartony Mantegna. Z kartonu 19. století lze zmínit díla Friedricha Overbecka , Julia Schnorra von Karolsfeld , P. J. Cornelia ( „Zničení Tróje “ , „ Poslední soud “ aj.), Wilhelma von Kaulbach ( „Zničení Jeruzaléma “ , „Bitvy Hunů “ “ atd.), Ingres - pro malbu na sklo v hrobce domu Orleans. Za hlavní účel lepenky byla považována přesná reprodukce zamýšleného složení nebo jeho detailů. Kartony se vyráběly i na vitráže a mozaiky . Vytvořením kartonu je dokončena přípravná práce umělce na nástěnné malbě (méně často obrazu). [1] V Rusku byly malby zhotoveny na kartonu v katedrále svatého Izáka (nezachováno). Někdy jsou kartony vytvořeny některými umělci a obrazy na nich jinými. Takže Peter Josef Cornelius dal část lepenky téměř kompletně k dispozici svým studentům.
V bibliografických katalozích |
---|