Quellinus, Thomas
Thomas Quellinus ( Němec : Thomas Quellinus 1661-1709) byl vlámský sochař , který pracoval v Kodani . Představitel antverpského rodu Quellinus, známý tvůrce uměleckých barokních náhrobků a dekorativních plastik.
Životopis
Narodil se ve městě Antverpy. Přesné datum narození se nedochovalo, známo je pouze datum křtu - 17. března 1661. Pocházel z rodiny antverpského sochaře Artuse Quellina II., jeho bratrů Artuse Quellina III . (rovněž sochař) a Cornelise.
Umělecké dovednosti získal od svého otce. Vydal se na výlet do Londýna , kde pracoval se svým bratrem.
Koncem 80. let 17. století dorazil do Kodaně , kde dokončil náhrobek polního maršála Hanse Shacka. Už tehdy byl navzdory svému mládí považován za talentovaného sochaře. V Dánsku působil 17 let a plnil příkazy dánské šlechty, královského dvora a majitelů dalších německých zemí Šlesvicka-Holštýnska . Vytvořil novou podobu uměleckého náhrobku z doby baroka, který výrazně ovlivnil místní řemeslníky.
Aby získal další zdroje příjmů, dostal od dánského krále povolení k obchodování s vlámskou krajkou, která byla v Evropě velmi ceněná, v Kodani. V jeho práci v Dánsku pokračovala sochařova manželka i po jeho smrti.
Spolu s místními umělci a sochaři inicioval založení Královské akademie umění v Kodani. V roce 1707 se vrátil do svého trvalého bydliště v Antverpách , kde v září 1709 zemřel .
Většina prací byla dokončena za pomoci studentů, měl velkou dílnu. Určitý podíl sochařských děl má stereotypní řešení, jak je patrné ze srovnání alegorických plastik z města Aarhus a parkových plastik v Letní zahradě Petrohradu . Sochař získal zakázky od cara Petra I. na sochy pro své sídlo prostřednictvím úzkých politických vztahů s dánským králem. Z Kodaně byl do služby přizván také architekt Domenico Trezzini , autor budovy Dvanácti kolegií (ministerstev), prvních budov Lávra Alexandra Něvského, budov v Petropavlské pevnosti a v Letní zahradě.
Petrohrad .
Ve sbírce Letní zahrady ( Petrohrad ) jsou tři mramorové sochy vytvořené T. Quellinusem v 90. letech 17. století: „Minerva“, „Nymfa letní zahrady“ a „Ceres“ [2] . Tyto originály byly z let 2009 až 2011. restaurována a přemístěna do inženýrského (Michajlovského) hradu v Petrohradě k trvalému muzejnímu uložení. Jejich přesné kopie z umělého mramoru jsou vystaveny v Letní zahradě.
Seznam prací (neúplný)
- Náhrobek polního maršála Hanse von Schacka , Kodaň, Kostel Nejsvětější Trojice
- Náhrobek Konstantina Marselise
- Náhrobek Sophie Carisius
- Náhrobek Petera Rodsteena
- Náhrobek Jorgena skil
- Náhrobek Augusta Fridricha ze Šlesvicka-Holštýnska-Gottorpu
- Sochy v kapli kancléře Huga von Lente
- Základní kámen starosty Antona Winklera
- Oltářní obraz pro kostel Panny Marie, Lübeck
- Busta Thomase Hagena
- Alegorické sochy, katedrála Aarhus
- Opakování alegorických plastik z katedrály Aarhus, Letní zahrada, Petrohrad (bohyně Ceres a Athéna, Nymfa)
- Zahradní sochy pro barokní zahradu paláce Frederiksborg
Sochy v letní zahradě
-
"Nymfa letní zahrady"
-
Bohyně Ceres
-
Athéna se sovou
Viz také
Poznámky
- ↑ Thomas Quellinus // Artists of the World Online, Allgemeines Künstlerlexikon Online, AKL Online (německy) / Hrsg.: A. Beyer , B. Savoy - B : KG Saur Verlag , Verlag Walter de Gruyter , 2009. - doi:10.1515 / AKL
- ↑ Oficiální stránky Ruského muzea. Sekce "Peace and Victory" (Nystadský mír) Archivováno 20. prosince 2010 na Wayback Machine
Literatura
- Sergej O. Androssow: Werke von Thomas Quellinus in Rußland und Polen. In: Konstanty Kalinowski (Hrsg.): Studien zur barocken Gartenskulptur (=Seria historia sztuki, Band 26). Poznańska Drukarnia Naukowa, Poznań 1999, ISBN 83-232-0886-7 , S. 97-116
- Johannes Baltzer a Friedrich Bruns: Die Bau- und Kunstdenkmäler der Freien und Hansestadt Lübeck. Kapela 3: Kirche zu Alt-Lübeck. Dom. Jakobikirche. Ägidienkirche. Verlag von Bernhard Nöhring: Lübeck 1920, S. 79-84. Unveränderter Nachdruck 2001: ISBN 3-89557-167-9
- Gustav Schaumann, Friedrich Bruns (Bearbeiter): Die Bau- und Kunstdenkmäler der Freien und Hansestadt Lübeck. Kapela 2, část 2: Die Marienkirche. Nohring, Lübeck 1906.
- Heike Barth: Der Fredenhagen-Altar des Thomas Quellinus in der Marienkirche zu Lübeck. Marburg 1996
- Theodor Gaedertz: Rathsherr Thomas Friedenhagen und der von ihm gestiftete Hochaltar in der St. Marienkirche zu Lubeck. In: Theodor Gaedertz: Kunststreifzüge. Gesammelte Aufsätze aus dem Gebiete der bildenden Kunst und Kunstgeschichte. Max Schmidt, Lübeck 1889, S. 213-223 (Digitalisat)
- Susanne Hecht: Der Fredenhagen-Altar in der Lübecker Marienkirche. Magisterarbeit, Berlin 2004, též in: Zeitschrift des Vereins für Lübeckische Geschichte und Altertumskunde. Band 88, 2008, S. 149-199
- Anne-Dore Ketelsen-Volkhardt: Thomas Quellinus a "Staffage"-Epitaph. In: Anne-Dore Ketelsen-Volkhardt: Schleswig-holsteinische Epitaphien des 16. und 17. Jahrhunderts. Wachholtz, Neumünster 1989 (in: Studien zur schleswig-holsteinischen Kunstgeschichte 15) ISBN 3529025151
- Hans Nieuwdorp: Antverpy beeldhouwwerk v Rusku. Drie meesterwerken van Thomas Quellinus te Sint-Petersburg. In: Bulletin [van de] Koninklijke Musea voor Schone Kunsten van België / Bulletin [des] Musées royaux des Beaux-Arts de Belgique KMSKB / MRBAB. Kapela 1989/91, Nr. 1/3, S. 317-329.
- Viggo Thorlacius-Ussing: Billedhuggeren Thomas Quellinus. Kodaň 1926.
- Viggo Thorlacius-Ussing: Die Arbeiten der Künstlerfamilie Quellinus in den Herzogtümern und in Norddeutschland. In: Nordelbingen. Band 6, 1927, S. 291-320
Odkazy
Tematické stránky |
|
---|
Slovníky a encyklopedie |
|
---|
V bibliografických katalozích |
---|
|
|