| Kim So Wol | |
|---|---|
| Datum narození | 6. srpna 1902 |
| Místo narození | |
| Datum úmrtí | 24. prosince 1934 (ve věku 32 let) |
| Místo smrti |
|
| občanství (občanství) | |
| obsazení | básník , spisovatel |
Kim Sowol ( kor. 김소월 , původní název: Kim Jongsik kor. 김정식 ; 6. srpna 1902 , Namsadong, provincie Pyongan , Korejská říše - † 24. prosince 1934 , Gwaksan, Pyonganská provincie ) je poet .
Kim Sowol se narodil 6. srpna 1902 v rodině bohatého rolnického statkáře na území moderní Severní Koreje v přímořské vesnici Namsan-dong (farnost Gwaksan, provincie Severní Pchjongan). Po absolvování školy v Namsonu vstoupil Kim Sowol v roce 1915 na gymnázium Osan, které absolvoval v březnu 1919. Ředitel a učitelé tohoto gymnázia byli skutečnými patrioty Koreje okupované Japonci a prosazovali mezi studenty myšlenky národně osvobozeneckého boje proti japonské koloniální nadvládě. Právě kvůli tomu japonské okupační úřady po brutálním potlačení korejského povstání na jaře 1919 tělocvičnu uzavřely.
Kim Sowol se ve 14 letech, ještě jako student střední školy, provdala za Hong Dansil, který byl o tři roky starší než on. Po absolvování střední školy se básník vrací do rodné vesnice, kde píše poezii a pokračuje ve studiu staré čínské a moderní evropské literatury. Na jaře roku 1920 bylo několik jeho básní poprvé publikováno v časopise Changjo (Creativity): „The Traveler's Spring“, „Jarní kopce“, „Smutek“, „Kapka nočního deště“, „Pláč v odpoledne". Básně si okamžitě všimli kritici a obdržely pozitivní recenze. Povzbuzen svým úspěchem Kim So Wol, který je přijat do Korejské asociace poezie (Joseon Shiga Hye Phoe) a později do známé Literární asociace Yongde (Spirit Shelter), cestuje do Soulu, kde začíná pravidelně publikovat své básně. v literárních časopisech a novinách. Podle tradice volí pseudonym "Sovol", což v překladu znamená "jasný (průhledný; jednoduchý, upřímný, skromný, nenáročný; obyčejný, známý) měsíc." Mladý básník tak deklaroval podstatu své estetiky, básnického způsobu a uměleckého stylu. Ve stejné době, cítil potřebu pokračovat ve studiu, vstoupil na Paje College v Soulu. Následně cestuje do Japonska studovat na Tokyo Commercial Institute . Jeho pobytu v této zemi však zabránilo silné zemětřesení o síle téměř osmi stupňů Richterovy škály , k němuž došlo 1. září 1923 v oblasti Kanto, kde básník žil, jehož obětí bylo více než 140 tisíc lidí, hlavně obyvatelé Tokia a Jokohamy. Kim So Wol se po návratu z Japonska do Soulu opět vrhá po hlavě do literárního života hlavního města, snaží se získat práci v některém soulském nakladatelství nebo redakci literárního časopisu, ale neúspěšně.
V roce 1924 se Kim Sowol vrátil do své rodné provincie Severní Pchjongan. Poté, co kategoricky odmítl nabídku učiněnou pod patronací svého tchána na prestižní místo úředníka v jedné z místních finančních institucí, Sowol se stává zaměstnancem provinční pobočky redakce jednoho ze středokorejských noviny, Dong-a Ilbo (Posel východní Asie). Vyloženě projaponská redakční politika těchto novin však vlasteneckého básníka velmi rychle zklamala. Opouští práci a vrací se do rodné vesnice. O rok později se Kim Sowol přestěhoval do vesnice Gwaksan (okres Jeonju), kde s krátkými přestávkami spojenými s marnými pokusy najít práci v Soulu žije až do své smrti.
Koncem roku 1925 vydalo nakladatelství Memunsa Soul jedinou celoživotní básnickou sbírku Kima Sowola s názvem Azalea Blossom, která obsahovala téměř všechna básnická díla publikovaná Sowolem v letech 1920-1925 v různých metropolitních a provinčních novinách a časopisech.
Od roku 1932 do roku 1934 Kim Sowol nepublikoval jediný řádek, během tohoto období básník začíná trpět hlubokými depresemi a začíná zneužívat alkohol. 24. prosince 1934 spáchal Kim Sowol sebevraždu požitím dávky jedu.
V roce 1961 bylo deset básní Kima Sovola přeloženo do ukrajinštiny slavným překladatelem korejské poezie A. Zhovtisem a publikováno v časopise " Universe " [1] . Tři básně Kim Sowol „Matka a sestra“, „Odvolání k duchu“ („Evokace ducha“), „Azalka“ v překladu M. Lysykha byly zařazeny do sbírky vybraných děl korejských spisovatelů a básníků „Barevný vítr“ “, vydáno v roce 2003. v Kyjevě [2] V roce 2008 vydalo nakladatelství „Grani-T“ sbírku básní Kima Sovola „Jasný měsíc“ v překladu I. Bondarenka [3] .
V Kyjevě, v botanické zahradě pojmenované po A. V. Fominovi , byl postaven pomník Kim So Wol.