Churchill Club ( dánsky Churchill -klubben ) nebo jinak Churchill Group je jednou z prvních odbojových skupin organizovaných v Dánsku . Podle profilu operací lze Churchill Club zařadit mezi sabotážní skupiny. Většina členů skupiny v roce 1941 byli studenti Aalborgské katedrální školy, jejich bratranci a některé další osoby. Churchill Club tvořilo sedm mladých mužů ve věku 14 až 17 let a tři mladíci ve věku 20 až 26 let. Mládež byla rozrušená tím, že dospělí nejen nekladli Němcům odpor, ale také nepřikládali takovému odporu význam. Proto bylo rozhodnuto vzít věci do vlastních rukou.
Založení klubu iniciovali dva bratři, kteří se do Aalborgu přestěhovali na jaře 1941 z Odense, kde se již pokoušeli vytvořit něco jako odbojovou skupinu, přesvědčeni, že Dánové by se neměli chovat pokorně k vetřelcům, ale bojovat jako Norové. Za úkoly klubu byly vyhlášeny sabotážní akce proti německým jednotkám dislokovaným v Aalborgu. Chlapi si jako své tajné sídlo zvolili Klášter Ducha svatého.
Bylo rozhodnuto strukturálně rozdělit klub na čtyři oddělení podle svěřených činností: oddělení propagandy (ilegální noviny a plakáty), technické oddělení (výroba bomb), vlastní sabotážní oddělení a oddělení podpory, které mělo zvýšit prostředky pro klub. Byla stanovena různá pravidla a oddělení začala pracovat. Začala výroba plakátů, pokusy o sbírání bomb a zároveň několik drobných vandalských činů proti německým jednotkám.
K přechodu skupiny od schůzek, diskuzí a v podstatě drobného chuligánství k aktivnějším akcím došlo v roce 1942 , kdy se skupině podařilo dokončit 25 akcí během jednoho jara, než byla 18. května 1942 zadržena [1] . I po uvěznění se jim podařilo v noci uprchnout, aby mohli pokračovat ve své sabotážní činnosti [2] , vyjádřené žhářstvím, způsobující materiální škody (drobné škody a škody na majetku) a krádeže zbraní (pistole, pušky a kulomety) otevřenými okny a od nepozorných vojáků a byla také získána bedna s dělostřeleckými minami . Ve stejné době byla skupina známá tím, že deaktivovala německé dopravní značky a graffiti s protinacistickými hesly. Utrpěl i majetek Dánů, kteří jednali v zájmu Němců nebo pro ně pracovali. Kromě toho byla skupina zaznamenána zničením řady vozů, byly spáleny železniční vozy, zejména s náhradními díly pro německá letadla, a přístroje několika letadel na plošinách nalezených při třídění byly zcela vyřazeny z provozu. Členové skupiny nacházeli předměty a cíle tak, že prohledávali město a všímali si, kde a co se dá dělat.
Po odhalení byla skupina zatčena v Aalborgu, ale i přes závěr pokračovali ve svých akcích, když se jim podařilo nasunout mříže do oken. Členové Churchill Clubu 19krát v tichosti vystoupili, zapálili auta, jednou dokonce šli do kina a navštívili své rodiče, ale pak se vrátili zatčeni, než je při jednom z náletů nerozpoznal a neodhalil. němečtí vojáci. Členové kapely dostali různé tresty, včetně až 20 let vězení německým polním soudem. Nejmladší účastník, který kvůli svému věku nemohl dostat trest odnětí svobody, byl poslán na ostrov Funen, kde nebojácně pokračoval ve svých sabotážních akcích.
Aktivity skupiny, její příklad inspiroval mládež v různých částech Dánska k vytvoření podobných odbojových skupin s podobnými cíli a cíli, jako je Royal Air Force Club z města Odense . Rozhodujícím rozdílem mezi Churchillovým klubem a pozdějšími odbojovými skupinami, které vznikaly centrálně a zpočátku především z členů KPD , byl původ jeho nejaktivnějších členů z buržoazních rodin a jejich docházka do stejné školy. Proto, když se budoucí skupiny speciálně vytvořené pro účely sabotáže začaly rozšiřovat, dostávaly doplňování především z řad mladých studentů a středoškoláků, pro které byla činnost Churchill Clubu signálem, že to byli právě oni – mládež. se měly stát hybnou silou odboje.
| Dánsko a Dánské hnutí odporu | |
|---|---|
| Organizace |
|
| Vedoucí |
|