Kol-Bo
| Kol-Bo | |
|---|---|
| Autor | neznámý |
„ Kol-Bo “ je židovská rituální kompozice o 115 oddílech, po které následují úryvky ze středověkých náboženských a morálních spisů a velké úryvky z jiných rituálních děl, především ze spisů rabiho Perece z Corbeilu († kolem 1300). Pokrývá celý cyklus náboženského a rituálního života Žida; začíná zákony o bohoslužbách a svátcích a přechází k těm oblastem, které tvoří obsah 2., 3. a částečně 4. dílu turimského zákoníku . [jeden]
Název
Skladba získala svůj název „Kol-Bo“ („všechno v ní“) díky tomu, že v prvním vydání byla první dvě slova (כל בו) dvou veršů ze Žalmů ( Ž 24:10 ; synodální překlad „ Všechny cesty Páně ... "; a Ž 27:7 ; "Hospodin je má síla a můj štít..."), kterými začíná, jsou vytištěny velkými písmeny [1] .
V " Shulchan Aruch ", známé sbírce odpovědí z r. Yosef Karo , "Kol-Bo" je citován pod názvem "ס׳ הליקוטים" [1] .
Autorství
Autor "Kol-Bo" není znám. Existují různé názory na to, kdo byl kompilátorem kompilace Kol-Bo. [jeden]
Podobné dílo "Orhot Chaim"
Azulai byl první, kdo věnoval pozornost náznakům řeky. Iosef Karo o vzájemném propojení "Kol-Bo" s obdobnou skladbou "Orhot Chaim" nar. Aaron ben-Jacob z Narbonne : obsah obou děl je zcela paralelní. Přestože pořadí sekcí v dílech neodpovídá, Kol-Bo obsahuje vše, co je v Orhot Chaim k dispozici. Benyakob věřil, že „Kol-Bo“ je původní verzí „Orhot Chaim“ a že autor, který byl v roce 1306 vypovězen z Francie, sestavil své dílo v zkrácené formě „Kol-Bo“ ještě ve své vlasti. , a teprve později, v roce 1329, na Mallorce , kde následně žil, revidoval své dílo v podrobnější podobě, prezentované v Orhot Chaim. [jeden]
K Benjakobovu názoru se připojil i S. D. Luzzatto . Nicméně, většina vědců věřila opaku, že "Kol-Bo" byl extrakt z "Orhot Chaim". Někteří považovali kompilátora Kol-Bo Shemarya ben-Simkha za kompilátora Kol-Bo Shemarya ben-Simkha, který chtěl upravit Orhot Chaim pro německé Židy, zredukoval jej a vyloučil vše, co se mu zdálo pro tento účel nadbytečné (jmenovitě: zvyky francouzských a španělských Židů, obtížné překlady slova do francouzštiny atd.). Tento názor sdílel mimo jiné i Leopold Zunz . [jeden]
Edice
- „Kol-Bo“ byl poprvé vytištěn krásným čtvercovým písmem (bez roku a měsíce), pravděpodobně v Neapoli v roce 1490 [1] .
- Rimini 2. vydání (bez roku).
- Třetí, datované vydání: Konstantinopol, 1520 a Benátky, 1547-1567.
Pozdější vydání byla silně cenzurována [1] .
Viz také
Poznámky
 Slovníky a encyklopedie |
|
|---|