Konkursní věřitel

Konkurzní věřitelé (v konkursu) jsou věřitelé za peněžité závazky (s výjimkou oprávněných orgánů, občané, kterým dlužník odpovídá za újmu na životě nebo zdraví, morální újmu, má povinnost zaplatit odměnu autorům výsledků duševní činnosti, jakož i zakladatelé (účastníci) dlužníka za závazky vyplývající z této účasti) [1] .

Charakteristickým rysem právního postavení konkursních věřitelů (oprávněných orgánů) od věřitelů v konkursu je, že mají právo zahájit konkurs. Rozhodčí soud po podání návrhu konkursního věřitele na prohlášení konkurzu na dlužníka zkontroluje jeho oprávněnost v soudním jednání, v důsledku čehož lze učinit jedno z následujících rozhodnutí: o uznání pohledávek žadatele za oprávněné a zavedení dozor; o odmítnutí zavedení sledování a ponechání takové žádosti bez posouzení; o odepření výkonu dohledu ao zastavení konkurzního řízení. Jsou-li pohledávky konkursního věřitele uznány za oprávněné, soud zavede dohled. Ode dne zavedení dohledu lze pohledávky věřitelů na peněžité závazky a na úhradu povinných plateb, s výjimkou běžných plateb, předkládat dlužníkovi do třiceti kalendářních dnů ode dne zveřejnění oznámení o zavedení dohledu. Následně soud s přihlédnutím k přihláškám konkursních věřitelů o zařazení jejich pohledávek do rejstříku vydá usnesení o zařazení nebo zamítnutí zařazení těchto pohledávek do rejstříku pohledávek věřitelů. V usnesení rozhodčího soudu o zařazení pohledávek do evidence pohledávek věřitelů se uvede výše a pořadí jejich uspokojení.

Jedním z nejdůležitějších práv konkursních věřitelů v případě úpadku je právo zvolit si konkursní řízení. Toto právo je vykonáváno kolektivně přijetím příslušného rozhodnutí na schůzi věřitelů. Na základě tohoto rozhodnutí soud vydá soudní akt o zavedení určitého řízení.

Poznámky

  1. Federální zákon Ruské federace ze dne 26. října 2002 č. 127-FZ „O insolvenci (konkursu)“ . Získáno 22. prosince 2012. Archivováno z originálu 11. listopadu 2007.