| Libanonská ústavní rada | |
|---|---|
| Arab. | |
| Členství | L'Association des Cours constitutionnelles |
| Typ organizace | ústavní rada |
| oficiální jazyky |
francouzská arabština |
| Vedoucí | |
| Předseda Rady | Issam Suleiman |
| Základna | |
| Taifova dohoda (zakládá právo prezidenta , premiéra , mluvčího a 10 určitých poslanců tvořit radu) | 22. října 1989 |
| Zákon č. 250 (skutečné vytvoření) | 14. července 1993 |
| Počet zaměstnanců | 10 (5 jmenovaných Parlamentem , 5 Radou ministrů |
| webová stránka | conseilconstitutionnelliban.com |
Ústavní rada Libanonské republiky _ _ _ _ _ _
Tento orgán, inspirovaný příkladem francouzské ústavní rady , byl vytvořen, aby sledoval soulad libanonské ústavy s přijatými zákony a také chránil integritu státních institucí a zajišťoval oddělení moci . Skládá se z 10 členů, z nichž 5 je jmenováno parlamentem (všech 128 poslanců) ve dvou kolech (v prvním je nutné získat nadpoloviční většinu, ve druhém pouze většinu) a libanonskou radou ministrů, respektive (je vyžadována dvoutřetinová většina ministrů). Těchto 10 členů postupně volí prezidenta, viceprezidenta a tajemníka. Funkční období shromáždění je 6 let. Složení Rady odpovídá zásadě politického konfesionalismu :
Zákon č. 243 ze dne 7. 8. 2000 stanoví, které stanovy upravují činnost Rady. Ústavnost zákonů je dána jejich nerozporem s ústavou země, lze dodatečně využít i další dokumenty, např. Všeobecnou deklaraci lidských práv .
Rada působí, když zákon již byl přijat a vstoupil v platnost. Rada může zákon zrušit, shledá-li, že je v rozporu s Ústavou, zrušit jej tak, aby jeho opětovné přijetí nebylo možné (k tomu je zapotřebí 7 z 10 hlasů). Může také doporučit parlamentu, aby zákon byl zrušen.
Rada má také pravomoci v oblasti volebních sporů. V případě parlamentních voleb může poražený kandidát podat odvolání nejpozději do 30 dnů od zveřejnění. Předseda Rady poté zvláštnímu zpravodaji, který vede tříměsíční vyšetřování, o jehož výsledcích podává zprávu Radě. Rada pak musí do měsíce rozhodnout. Pokud je odvolání úspěšné, může Rada prohlásit odvolatele za vítěze nebo mohou být vypsány nové volby. Rada nemá pravomoc posuzovat předvolební postupy (např. sestavování volebních listin).
Pozorovatelé EU kritizovali čtyřměsíční prodlevu mezi podáním stížnosti a rozhodnutím Rady jako příliš dlouhou v parlamentních volbách v roce 2009 a domnívali se, že jednoměsíční lhůta je optimální a v případě potřeby ji lze prodloužit [2]. .