Ústava RSFSR z roku 1918

Ústava Ruské socialistické federativní sovětské republiky
Pokrýt
Obor práva	Ústavní právo
Pohled	Ústava
Stát	RSFSR
Přijetí	V. Všeruský sjezd sovětů 10. července 1918
Vstup v platnost	19. července 1918
První publikace	Izvestija Všeruského ústředního výkonného výboru , č. 151, 19. července 1918 Sbírka legalizací RSFSR , 1918, č. 51, čl. 582
Ztráta moci	11. května 1925 v souvislosti s přijetím ústavy RSFSR v roce 1925
Text ve Wikisource

Ústava RSFSR z roku 1918  je ústava Ruska v letech 1918-1925, první ruská ústava ( viz Historie ústavy Ruska ). Přijato V. Všeruským sjezdem sovětů dne 10. července 1918 . Ruská sovětská republika (RSR) se stala známou jako Ruská socialistická federativní sovětská republika (RSFSR).

Příprava

III. Všeruský sjezd sovětů v lednu 1918 navrhl přípravu ústavy jako jednu z priorit sovětské vlády.

Struktura stavu

Všeruský sjezd sovětů zástupců dělníků, rolníků, Rudé armády a kozáků ( SRKKiKD ), který nebyl stálým orgánem a byl svolán Všeruským ústředním výkonným výborem sovětů dělnických, rolnických, Zástupci Rudé armády a kozáků ( VTsIK ) alespoň dvakrát ročně po poměrně krátké období.

Po zbytek času pracoval Všeruský ústřední výkonný výbor Kongresu sovětů bez kontroly zastupitelskými orgány, což mu vytvářelo příležitosti ke zneužití moci až k přeměně v „kolektivního monarchu“ - to bylo zvláště výrazné před přijetím ústavy v červenci 1918, kdy Všeruský ústřední výkonný výbor (který se skládal převážně z členů a příznivců RCP (b) ) v květnu až červnu 1918 zneplatnil volby do rad dělnických a rolnických poslanců, které získaly RSDLP a AKP , a později (14. června 1918) anuloval mandáty všech členů a příznivců těchto stran v dosavadních radách dělnicko-rolnických poslanců. Stálá celoruská rada dělnických a rolnických poslanců, k jejímuž vytvoření vyzvala RSDLP (b) v březnu-říjnu, nikdy nevznikla a SRKKiKD byla v ústavě prohlášena za suverénní orgán – mohla přijímat zákony, rozpočet, stanovit daně, ratifikovat mezinárodní smlouvy.

Volby do Všeruského sjezdu sovětů dělníků, rolníků, Rudé armády a kozáků nebyly všeobecné – z voleb byli vyloučeni lidé žijící z nevýdělečných příjmů ; nebyly rovnocenné – městské rady a rady vesnic vyslaly různý počet delegátů; nebyly přímé – delegáty na Všeruský sjezd volily městské rady a zemské sjezdy zastupitelstev.

Vládou byla Rada lidových komisařů RSFSR . Vytvoření Rady lidových komisařů RSFSR bylo výsadou Všeruského ústředního výkonného výboru.

Místní správa

Orgány místní samosprávy byly místní sjezdy rad dělníků, rolníků a zástupců Rudé armády, které rovněž nebyly stálými orgány a byly svolávány místními výkonnými výbory. Stálé zemské rady zástupců dělníků, rolníků a Rudé armády v těch provinciích, ve kterých existovaly, byly rozpuštěny a nahrazeny nestálými sjezdy rad zástupců dělníků, rolníků a Rudé armády. Místními orgány státní moci ve městech a obcích byly městské rady dělníků a poslanců Rudé armády a vesnické rady rolnických poslanců, které byly stálými orgány. Byli voleni dělníky a rolníky na dobu 3 měsíců. Členy těchto rad přitom mohli voliči odvolat.

Význam

Politický systém stanovený ústavou z roku 1918 se ústavou RSFSR z roku 1925 prakticky nezměnil a existoval až do přijetí ústavy SSSR v roce 1936.

Literatura

• Kukushkin Yu. S., Chistyakov O. I. Esej o historii sovětské ústavy. - Ed. 2., přidat. — M .: Politizdat, 1987.
• Portnov V. P. , Slavin M. M. Vznik a vývoj ústavního zákonodárství sovětského Ruska v letech 1917-1920. / Rev. vyd. B. N. Topornin. — M .: Nauka, 1987.
• Chistyakov O. I. Ústava RSFSR z roku 1918. - Ed. 2. - M. , 2003. - 224 s. - (Památky sovětského zákonodárství). — ISBN 5-94373-061-3 .
• Frolova O. E. Ústava RSFSR z roku 1918: lingvistický portrét textu / O. E. Frolova // Sborník Uralské federální univerzity. Ser. 2, Humanitní vědy. - 2018. - T. 20, č. 3 (178). — S. 27-43.