Kornevo (Kaliningradská oblast)

Vesnice
Kornevo
54°26′ severní šířky. sh. 20°17′ východní délky e.
Země  Rusko
Předmět federace Kaliningradská oblast
Obecní oblast Bagrationovský
Venkovské osídlení okraj
Historie a zeměpis
Založený 1313
Bývalá jména Zinten, Zinten
Vesnice s 1945
Časové pásmo UTC+2:00
Počet obyvatel
Počet obyvatel 1912 [1]  lidí ( 2010 )
Digitální ID
PSČ 238443
Kód OKATO 27203807001
OKTMO kód 27703000441
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Kornevo (do roku 1946 - Tsinten , it.  Zinten ) - vesnice v okrese Bagrationovsky v Kaliningradské oblasti . Před válkou mělo statut města. Nachází se pár kilometrů od hranic s Polskem . Obec stojí na říčce Kornevka . Zařazeno do příhraničního venkovského sídla .

Geografie

Obec Kornevo se nachází na řece Kornevka , v přímé linii 21 km na západ-severozápad od centra okresu, města Bagrationovsk , 25 km jižně od jižního okraje rozvoje regionálního centra, města Kaliningrad . Asi 4 km jižně od osady je státní rusko-polská hranice.

Historie

Qingten byl založen v roce 1313 . V roce 1520, během války Řádu německých rytířů s Polskem, byl Zinten zpustošen odpůrci Řádu.

Kostel svatých Mikuláše a Barbory ​​byl postaven z kamene v roce 1313 a později byl přestavěn.

V roce 1930 byla postavena železnice z Preussisch-Eylau (nyní Bagrationovsk ) do Heiligenbeil (nyní Mamonovo ), procházející přes Zinten. Zinten se tak stal důležitým železničním uzlem: sbíhaly se zde čtyři směry: do Preussisch-Eylau, do Heiligenbeil, do Kobbelbudu (dnes Svetloe ) a silnice na jih (na území dnešního Polska). Stanice Qingten měla vlastní lokomotivní depo. Po válce byly všechny tyto linky demontovány.

Během východopruské operace Velké vlastenecké války se v Zintenu nacházela německá pevnost. V roce 1945 došlo k tvrdým bojům [2] .

Populace

Počet obyvatel
2002 [3]2010 [1]
1870 1912

Erb

Před válkou měl Zinten svůj vlastní erb: v azurovém poli dvě zkřížené nakloněné stříbrné věže s šarlatovými valbovými střechami vycházejícími ze stříbrného cimbuřího zakončení s cimbuřím. Mezi věžemi je zlatá býčí hlava hledící přímo před sebe [4] .

Atrakce

Město bylo za války těžce poškozeno, zachovalo se zde málo historických památek. Založení osady v roce 1313 připomíná kámen s pamětní deskou [5] .

Dochovaly se ruiny kostela ze 14. století. Kirkha byla těžce poškozena během bitev v roce 1945 a byla aktivně rozebrána na cihly. Ruiny kostela byly vyhozeny do povětří v 80. letech 20. století. Dodnes se dochovala pouze zvonice.

V obci a okolí jsou stopy po železnici. V Kornevu do roku 2002 stála budova bývalého lokomotivního depa [6] . Zachoval se i železniční nadjezd přes silnici [7] .

Kromě zbytků železnice se v Kornevu nachází další památka průmyslové architektury - mlýn z konce 19. století na řece Kornevce [8] .

Poznámky

  1. 1 2 Celoruské sčítání lidu v roce 2010. Kaliningradská oblast. Tabulka 10. Obyvatelstvo městských částí, městských částí, městských a venkovských sídel, městských sídel, venkovských sídel . Datum přístupu: 28. listopadu 2013. Archivováno z originálu 28. listopadu 2013.
  2. Souhrn Sovinformbura 21. února 1945 . Získáno 9. září 2007. Archivováno z originálu 27. září 2007.
  3. Celoruské sčítání lidu z roku 2002. Kaliningradská oblast. Počet a rozložení obyvatelstva . Datum přístupu: 3. února 2014. Archivováno z originálu 3. února 2014.
  4. Popis a kresba erbu . Datum přístupu: 16. března 2009. Archivováno z originálu 28. července 2009.
  5. Fotka kamene (nepřístupný odkaz) . Získáno 9. září 2007. Archivováno z originálu 27. září 2007. 
  6. Fotografie vozovny ze dne 1. září 2002 (nepřístupný odkaz) . Získáno 9. září 2007. Archivováno z originálu 27. září 2007. 
  7. Fotografie mostu ze dne 16. srpna 1997 (nedostupný odkaz) . Získáno 9. září 2007. Archivováno z originálu 27. září 2007. 
  8. Fotografie mostu ze dne 16. července 1996 (nepřístupný odkaz) . Získáno 9. září 2007. Archivováno z originálu 27. září 2007. 

Zdroje

Kartografické prameny