Vesnice | |
Kornevo | |
---|---|
54°26′ severní šířky. sh. 20°17′ východní délky e. | |
Země | Rusko |
Předmět federace | Kaliningradská oblast |
Obecní oblast | Bagrationovský |
Venkovské osídlení | okraj |
Historie a zeměpis | |
Založený | 1313 |
Bývalá jména | Zinten, Zinten |
Vesnice s | 1945 |
Časové pásmo | UTC+2:00 |
Počet obyvatel | |
Počet obyvatel | ↗ 1912 [1] lidí ( 2010 ) |
Digitální ID | |
PSČ | 238443 |
Kód OKATO | 27203807001 |
OKTMO kód | 27703000441 |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Kornevo (do roku 1946 - Tsinten , it. Zinten ) - vesnice v okrese Bagrationovsky v Kaliningradské oblasti . Před válkou mělo statut města. Nachází se pár kilometrů od hranic s Polskem . Obec stojí na říčce Kornevka . Zařazeno do příhraničního venkovského sídla .
Obec Kornevo se nachází na řece Kornevka , v přímé linii 21 km na západ-severozápad od centra okresu, města Bagrationovsk , 25 km jižně od jižního okraje rozvoje regionálního centra, města Kaliningrad . Asi 4 km jižně od osady je státní rusko-polská hranice.
Qingten byl založen v roce 1313 . V roce 1520, během války Řádu německých rytířů s Polskem, byl Zinten zpustošen odpůrci Řádu.
Kostel svatých Mikuláše a Barbory byl postaven z kamene v roce 1313 a později byl přestavěn.
V roce 1930 byla postavena železnice z Preussisch-Eylau (nyní Bagrationovsk ) do Heiligenbeil (nyní Mamonovo ), procházející přes Zinten. Zinten se tak stal důležitým železničním uzlem: sbíhaly se zde čtyři směry: do Preussisch-Eylau, do Heiligenbeil, do Kobbelbudu (dnes Svetloe ) a silnice na jih (na území dnešního Polska). Stanice Qingten měla vlastní lokomotivní depo. Po válce byly všechny tyto linky demontovány.
Během východopruské operace Velké vlastenecké války se v Zintenu nacházela německá pevnost. V roce 1945 došlo k tvrdým bojům [2] .
Počet obyvatel | |
---|---|
2002 [3] | 2010 [1] |
1870 | ↗ 1912 |
Před válkou měl Zinten svůj vlastní erb: v azurovém poli dvě zkřížené nakloněné stříbrné věže s šarlatovými valbovými střechami vycházejícími ze stříbrného cimbuřího zakončení s cimbuřím. Mezi věžemi je zlatá býčí hlava hledící přímo před sebe [4] .
Město bylo za války těžce poškozeno, zachovalo se zde málo historických památek. Založení osady v roce 1313 připomíná kámen s pamětní deskou [5] .
Dochovaly se ruiny kostela ze 14. století. Kirkha byla těžce poškozena během bitev v roce 1945 a byla aktivně rozebrána na cihly. Ruiny kostela byly vyhozeny do povětří v 80. letech 20. století. Dodnes se dochovala pouze zvonice.
V obci a okolí jsou stopy po železnici. V Kornevu do roku 2002 stála budova bývalého lokomotivního depa [6] . Zachoval se i železniční nadjezd přes silnici [7] .
Kromě zbytků železnice se v Kornevu nachází další památka průmyslové architektury - mlýn z konce 19. století na řece Kornevce [8] .