Koryacký autonomní okruh

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 15. července 2022; kontroly vyžadují 12 úprav .
Autonomní okruh
Koryacký autonomní okruh
Okres Chav'chywa
Vlajka Erb
59°05′ severní šířky sh. 159°56′ východní délky e.
Země

RSFSR

Rusko
Obsažen v

Dálný východ federální okres Dálný východní ekonomický region

oblast Kamčatka
Adm. centrum Palana
Kapitola Oleg Kozhemyako (poslední)
Historie a zeměpis
Datum vzniku 10. prosince 1930
Datum zrušení 1. července 2007
Časové pásmo MSK+9 ( UTC+12 )
Počet obyvatel
Počet obyvatel 18 620 lidí ( 2020 )
národnosti Rusové – 62,0 %, národy severu – 25,1 % (včetně Korjaků – 16,4 %, Čukčů – 3,6 %, Itelmenů – 3,0 %, Evenků – 1,8 %), Ukrajinců – 7,2 %, Tataři – 1,2 %, Bělorusů – 1,0 %, ostatní národnosti - 3,5 %
oficiální jazyky ruský jazyk
Digitální ID
Auto kód pokoje 82
Poznámky:  Kontinuita
→ Koryak Okrug (jako součást Kamčatského kraje se zvláštním statusem
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Korjakský autonomní okruh ( Koryaksk. Chav'chyvaokrug ; Koryakia ) je bývalý subjekt Ruské federace na Dálném východě Ruska . 1. července 2007 se Koryacký autonomní okruh a Kamčatská oblast sloučily do Kamčatského území . V současné době je Korjakský autonomní okruh součástí Kamčatského území jako Korjakský okruh .

Na severu sousedilo s autonomním okruhem Čukotka a Magadanskou oblastí , na jihu s Kamčatskou oblastí . Správním centrem  je město Palana .

Historie

Administrativně vznikla 10. prosince 1930 jako Koryak National Okrug. To bylo přejmenováno na Koryak Autonomous Okrug v roce 1977. Zpočátku byla okresním centrem obec Kamenskoje .

22. července 1934 se Všeruský ústřední výkonný výbor rozhodl zahrnout do Kamčatské oblasti národní okresy Čukotka a Korjakskij [1] .

Jako nezávislý subjekt Ruské federace byl Korjakský autonomní okruh součástí Dálného východu federálního okruhu a Kamčatské oblasti . 23. října 2005 se konalo referendum o sjednocení Korjakského autonomního okruhu s Kamčatskou oblastí . Obyvatelstvo podporovalo sjednocení krajů.

Od 1. července 2007 byly Kamčatská oblast a Korjakský autonomní okruh sloučeny do jednoho Kamčatského území, jako součást Kamčatského území byl vytvořen administrativně-územní celek se zvláštním statutem Korjakský okruh .

Zeměpisná poloha

Korjakský autonomní okruh se nacházel v severní části poloostrova Kamčatka , zabíral 60 % jeho rozlohy, přilehlou část pevniny a Karaginský ostrov . Z východu byl omýván Beringovým mořem Tichého oceánu (délka pobřeží je více než 1500 km) a ze západu Ochotským mořem (délka pobřeží je asi 1500 km ).

Vzdálenost od správního centra Palana do Moskvy  je 6 263 km (v přímé linii) [2] , do Petropavlovska-Kamčatského  - 950 km (na terénním voze) [3] .

Populace

Od roku 2021 žilo v hranicích okresu Koryaksky 15 781 lidí [4] [5] .

Počet obyvatel
1959 [6]1970 [7]1979 [8]1987 [9]1989 [10]1990 [11]1991 [11]
27 525↗ 30 917↗ 34 265↗ 40 000↘ 39 363↘ 37 622↗ 37 709
1992 [11]1993 [11]1994 [11]1995 [11]1996 [11]1997 [11]1998 [11]
↘ 37 366↘ 35 705↘ 33 071↘ 31 155↘ 29 881↘ 29 026↘ 28 324
1999 [11]2000 [11]2001 [11]2002 [12]2003 [13]2004 [14]2005 [15]
↘ 27 480↘ 26 645↘ 25 831↘ 25 157↘ 24 964↘ 24 348↘ 23 839
2006 [16]2007 [17]
↘ 23 185↘ 22 580
Porodnost (počet porodů na 1000 obyvatel)
1970 [18]1975 [18]1980 [18]1985 [18]1990 [18]1995 [18]1996 [18]1997 [18]1998 [18]
22.2↘ 21.1↘ 20↗ 20.8↘ 16.1↘ 11.5→ 11.5↗ 11.8↗ 12.9
1999 [18]2000 [18]2001 [18]2002 [18]2003 [19]2004 [19]2005 [19]2006 [19]
↘ 10.7↘ 10↗ 10.6↗ 11.3↘ 10.9↗ 14.1↘ 12.5↘ 11.8
Úmrtnost (počet úmrtí na 1000 obyvatel)
1970 [20]1975 [20]1980 [20]1985 [20]1990 [20]1995 [20]1996 [20]1997 [20]1998 [20]
11.6↘ 11.2↘ 10↘7,6 _↗ 8.7↗ 14.4↘ 13.4↘ 12.7↘ 11.6
1999 [20]2000 [20]2001 [20]2002 [20]2003 [21]2004 [21]2005 [21]2006 [21]
↗ 13.3↗ 13.5↗ 13.8↘ 13.7↗ 18.7↗ 19.2↗ 19.8↘ 16
Přirozený přírůstek populace
(na 1000 obyvatel, znaménko (-) znamená přirozený úbytek populace)
1970 [22]1975 [23]1980 [24]1985 [25]1990 [26]1995 [27]1996 [28]1997 [29]1998 [30]
10.6↘9,9 _↗ 10↗ 13.2↘7,4 _↘ −2.9↗ −1.9↗ −0,9↗ 1.3
1999 [31]2000 [32]2001 [33]2002 [34]2003 [34]2004 [34]2005 [34]2006 [34]
↘ −2.6↘ −3.5↗ −3.2↗ −2.4↘ −7.8↗ −5.1↘ −7.3↗ −4.2
Očekávaná délka života při narození (počet let)
1993 [35]1994 [35]1995 [35]1996 [35]1997 [35]1998 [35]1999 [35]2000 [35]2001 [35]
57↘ 53,5↘ 53,2↗ 54.2↗ 55.3↗ 56.4↘ 55.7→ 55.7↘ 55.4
2002 [35]2003 [35]2004 [35]2005 [35]2006 [35]2007 [35]2008 [35]2009 [35]
↗ 56.4↘ 54.1↘ 53.1↘ 51.3↗ 56↗ 56.2↘ 56↘ 55.1

Klimatické, přírodní a seismické podmínky

Podnebí je drsné, subarktické, na pobřeží - námořní, ve vnitrozemí - kontinentální. Zima je dlouhá, zasněžená a mrazivá, průměrná lednová teplota je od -14 °C na východním pobřeží do -23 °C ve středu poloostrova. Léto je krátké, chladné a deštivé, průměrná červencová teplota je +10°C…+14°C. Průměrné srážky jsou 300 až 700 mm za rok.

Příroda je rozmanitá: střední pohoří s ledovci, pobřežní kopce , rozsáhlé rozlohy lesní tundry a tundry , na některých místech permafrost. Tisíce řek a jezer bohatých na ryby (chum losos, růžový losos, siven, lipan, pstruh); desítky různých druhů zvířat (medvěd, los, ovce tlustorohá, zajíc, polární liška, sobol atd.), stovky druhů lesního a vodního ptactva. Jeleni se pasou na pastvinách v tundře.

Hlavní řeky jsou: Penzhina (délka 713 km), Talovka (458 km), Vyvenka (395 km), Pakhacha (293 km), Apuka (296 km), Ukelayat (288 km). Jezera: Talovskoe (44 km²), Palanskoe (28 km²).

Pohoří: Sredinny, Vetveysky, Penzhinsky, Pakhachinsky, Olyutorsky atd. Nadmořské výšky: Khuvkhoitun (2613 m), Ledyanaya (2562 m), Sharp (2552 m). Město Šišel (2531 m), vrch Tylele (2234 m).

Rezervace: Přírodní rezervace Koryaksky, včetně mysu Govena, zálivu Lavrov a Parapolského Dolu (327 tisíc ha); přírodní rezervace - ostrov Karaginskij (193 tisíc ha), řeka Moroshechnaya (150 tisíc ha), řeka Belaya (90 tisíc ha), jezero Palanskoye (88 tisíc ha), laguna Kaazarok (17 tisíc ha), Utkholok ( 50 tisíc ha).

Přírodní památky: geotermální prameny Palana , zátoka Anastasia, asi. Mandžusko, modřínový les, ametysty řeky Šamanka atd.

V roce 2006 došlo na území okresu k silnému zemětřesení Olyutorsky , které postihlo osady, především v okrese Olyutorsky.

Přírodní zdroje

Nerosty : ropa , zemní plyn , uhlí , ložiska rud neželezných kovů ( měď , nikl , cín , rtuť ); údolní rýče z platiny a zlata .

Ekonomie

Hlavní průmyslová odvětví: rybářský průmysl (těžba a zpracování ryb a mořských plodů), zemědělství , chov sobů, těžba uhlí a neželezných kovů , elektrická energie , doprava , cestovní ruch .

Správně-územní členění

Okresy

Obce

K 1. lednu 2007 bylo na území Korjakského autonomního okruhu 33 obcí: městský obvod a 4 městské obvody, včetně jednoho městského a 27 venkovských sídel:

městská část "osada Palana"

Městský obvod Karaginsky

městské osídlení vesnice Ossora venkovské osady vesnice Ilpyrskoye, vesnice Ivashka, vesnice Karaga, vesnice Kostroma, vesnice Tymlat

Městský obvod Olyutorsky

venkovské osady "vesnice Apuka", "vesnice Achaivayam", "vesnice Střední Pakhači", "vesnice Pakhači", "vesnice Vyvenka", "vesnice Korf", "vesnice Tilichiki", "vesnice Khailino"

Městský obvod Penžinskij

venkovské osady "vesnice Ayanka", "vesnice Kamenskoje", "vesnice Manila", "vesnice Oklan", "vesnice Guy", "vesnice Slautnoje", "vesnice Talovka"

Městská část Tigilsky

venkovské osady "vesnice Voyampolka", "vesnice Lesnaya", "vesnice Sedanka", "vesnice Tigil", "vesnice Ust-Khairyuzovo", "vesnice Khairyuzovo".

Poznámky

  1. ↑ O NOVÉM ADMINISTRATIVNÍM ČLENĚNÍ DÁLNÍHO VÝCHODNÍHO ÚZEMÍ . Získáno 24. listopadu 2012. Archivováno z originálu 4. března 2016.
  2. ↑ Vzdálenost Palana > Moskva: letecky, autem, střední . en.vzdálenost.k. Získáno 31. května 2019. Archivováno z originálu dne 31. března 2022.
  3. ↑ Vzdálenost Palana > Petropavlovsk-Kamčatskij, Kamčatský kraj, RUS: vzduch, jízda, střed . en.vzdálenost.k. Staženo: 31. května 2019.
  4. ↑ Součet obyvatel za 4 okresy a městský obvod, který dříve tvořil okres
  5. ↑ Tabulka 5. Obyvatelstvo Ruska, federální obvody, součásti Ruské federace, městské obvody, městské obvody, městské obvody, městská a venkovská sídla, městská sídla, venkovská sídla s počtem obyvatel 3000 a více . Výsledky celoruského sčítání lidu 2020 . Od 1. října 2021. Svazek 1. Velikost a rozložení populace (XLSX) . Získáno 1. září 2022. Archivováno z originálu 1. září 2022.
  6. ↑ Celosvazové sčítání lidu z roku 1959. Skutečný počet obyvatel měst a jiných sídel, okresů, krajských center a velkých venkovských sídel k 15. lednu 1959 v republikách, územích a krajích RSFSR . Získáno 10. října 2013. Archivováno z originálu 10. října 2013.
  7. ↑ Celosvazové sčítání lidu z roku 1970. Skutečný počet obyvatel měst, sídel městského typu, okresů a krajských center SSSR podle sčítání lidu z 15. ledna 1970 pro republiky, území a kraje . Datum přístupu: 14. října 2013. Archivováno z originálu 14. října 2013.
  8. ↑ Celosvazové sčítání lidu z roku 1979. Skutečné obyvatelstvo RSFSR, autonomní republiky, autonomní oblasti a okresy, území, kraje, okresy, městská sídla, centra vesnic a venkovská sídla s počtem obyvatel nad 5000 osob .
  9. ↑ Národní hospodářství SSSR 70 let  : výroční statistická ročenka: [ arch. 28. června 2016 ] / Státní výbor pro statistiku SSSR . - Moskva: Finance a statistika, 1987. - 766 s.
  10. ↑ Celosvazové sčítání lidu v roce 1989. Obyvatelstvo SSSR, RSFSR a jeho územní jednotky podle pohlaví . Archivováno z originálu 23. srpna 2011.
  11. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Stálý počet obyvatel k 1. lednu (lidí) 1990-2013
  12. ↑ Celoruské sčítání lidu z roku 2002. Hlasitost. 1, tabulka 4. Obyvatelstvo Ruska, federální okresy, zakládající subjekty Ruské federace, okresy, městská sídla, venkovská sídla - okresní centra a venkovská sídla s počtem obyvatel 3 tisíce a více . Archivováno z originálu 3. února 2012.
  13. ↑ Obyvatelstvo Ruské federace podle měst, sídel městského typu a okresů k 1. lednu 2004 . - M. : OPPD GMTs FSGS RF, 2004. - S. 22. - 198 s.
  14. ↑ Ruská statistická ročenka. 2004 . Získáno 9. června 2016. Archivováno z originálu 9. června 2016.
  15. ↑ Ruská statistická ročenka, 2005 . Získáno 9. května 2016. Archivováno z originálu 9. května 2016.
  16. ↑ Ruská statistická ročenka, 2006 . Staženo 10. 5. 2016. Archivováno z originálu 10. 5. 2016.
  17. ↑ Ruská statistická ročenka, 2007 . Staženo 11. 5. 2016. Archivováno z originálu 11. 5. 2016.
  18. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 5.13. Porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek populace podle regionů Ruské federace
  19. ↑ 1 2 3 4 4.22. Porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek populace v subjektech Ruské federace
  20. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 5.13. Porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek populace podle regionů Ruské federace
  21. ↑ 1 2 3 4 4.22. Porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek populace v subjektech Ruské federace
  22. ↑ 5.13. Porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek populace podle regionů Ruské federace
  23. ↑ 5.13. Porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek populace podle regionů Ruské federace
  24. ↑ 5.13. Porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek populace podle regionů Ruské federace
  25. ↑ 5.13. Porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek populace podle regionů Ruské federace
  26. ↑ 5.13. Porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek populace podle regionů Ruské federace
  27. ↑ 5.13. Porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek populace podle regionů Ruské federace
  28. ↑ 5.13. Porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek populace podle regionů Ruské federace
  29. ↑ 5.13. Porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek populace podle regionů Ruské federace
  30. ↑ 5.13. Porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek populace podle regionů Ruské federace
  31. ↑ 5.13. Porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek populace podle regionů Ruské federace
  32. ↑ 5.13. Porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek populace podle regionů Ruské federace
  33. ↑ 5.13. Porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek populace podle regionů Ruské federace
  34. ↑ 1 2 3 4 5 4.22. Porodnost, úmrtnost a přirozený přírůstek populace v subjektech Ruské federace
  35. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 Naděje dožití při narození, roky, rok, roční hodnota, celkový počet obyvatel, obě pohlaví

Odkazy

 Asociace regionů Ruska
zřizovány administrativně-územní celky se zvláštním postavením Komi-Permyatsky District (2005) Oblast Taimyrsky Dolgano-Nenets (2007) Okres Evenki (2007) Koryaksky District (2007) Ust-Orda Buryat District (2008) Aginsky Buryat District (2008)