Autonomní okruh | |||||
Koryacký autonomní okruh | |||||
---|---|---|---|---|---|
Okres Chav'chywa | |||||
|
|||||
59°05′ severní šířky sh. 159°56′ východní délky e. | |||||
Země | Rusko | ||||
Obsažen v |
Dálný východ federální okres Dálný východní ekonomický region oblast Kamčatka |
||||
Adm. centrum | Palana | ||||
Kapitola | Oleg Kozhemyako (poslední) | ||||
Historie a zeměpis | |||||
Datum vzniku | 10. prosince 1930 | ||||
Datum zrušení | 1. července 2007 | ||||
Časové pásmo | MSK+9 ( UTC+12 ) | ||||
Počet obyvatel | |||||
Počet obyvatel | 18 620 lidí ( 2020 ) | ||||
národnosti | Rusové – 62,0 %, národy severu – 25,1 % (včetně Korjaků – 16,4 %, Čukčů – 3,6 %, Itelmenů – 3,0 %, Evenků – 1,8 %), Ukrajinců – 7,2 %, Tataři – 1,2 %, Bělorusů – 1,0 %, ostatní národnosti - 3,5 % | ||||
oficiální jazyky | ruský jazyk | ||||
Digitální ID | |||||
Auto kód pokoje | 82 | ||||
Poznámky: Kontinuita → Koryak Okrug (jako součást Kamčatského kraje se zvláštním statusem |
|||||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Korjakský autonomní okruh ( Koryaksk. Chav'chyvaokrug ; Koryakia ) je bývalý subjekt Ruské federace na Dálném východě Ruska . 1. července 2007 se Koryacký autonomní okruh a Kamčatská oblast sloučily do Kamčatského území . V současné době je Korjakský autonomní okruh součástí Kamčatského území jako Korjakský okruh .
Na severu sousedilo s autonomním okruhem Čukotka a Magadanskou oblastí , na jihu s Kamčatskou oblastí . Správním centrem je město Palana .
Administrativně vznikla 10. prosince 1930 jako Koryak National Okrug. To bylo přejmenováno na Koryak Autonomous Okrug v roce 1977. Zpočátku byla okresním centrem obec Kamenskoje .
22. července 1934 se Všeruský ústřední výkonný výbor rozhodl zahrnout do Kamčatské oblasti národní okresy Čukotka a Korjakskij [1] .
Jako nezávislý subjekt Ruské federace byl Korjakský autonomní okruh součástí Dálného východu federálního okruhu a Kamčatské oblasti . 23. října 2005 se konalo referendum o sjednocení Korjakského autonomního okruhu s Kamčatskou oblastí . Obyvatelstvo podporovalo sjednocení krajů.
Od 1. července 2007 byly Kamčatská oblast a Korjakský autonomní okruh sloučeny do jednoho Kamčatského území, jako součást Kamčatského území byl vytvořen administrativně-územní celek se zvláštním statutem Korjakský okruh .
Korjakský autonomní okruh se nacházel v severní části poloostrova Kamčatka , zabíral 60 % jeho rozlohy, přilehlou část pevniny a Karaginský ostrov . Z východu byl omýván Beringovým mořem Tichého oceánu (délka pobřeží je více než 1500 km) a ze západu Ochotským mořem (délka pobřeží je asi 1500 km ).
Vzdálenost od správního centra Palana do Moskvy je 6 263 km (v přímé linii) [2] , do Petropavlovska-Kamčatského - 950 km (na terénním voze) [3] .
Od roku 2021 žilo v hranicích okresu Koryaksky 15 781 lidí [4] [5] .
Počet obyvatel | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|
1959 [6] | 1970 [7] | 1979 [8] | 1987 [9] | 1989 [10] | 1990 [11] | 1991 [11] |
27 525 | ↗ 30 917 | ↗ 34 265 | ↗ 40 000 | ↘ 39 363 | ↘ 37 622 | ↗ 37 709 |
1992 [11] | 1993 [11] | 1994 [11] | 1995 [11] | 1996 [11] | 1997 [11] | 1998 [11] |
↘ 37 366 | ↘ 35 705 | ↘ 33 071 | ↘ 31 155 | ↘ 29 881 | ↘ 29 026 | ↘ 28 324 |
1999 [11] | 2000 [11] | 2001 [11] | 2002 [12] | 2003 [13] | 2004 [14] | 2005 [15] |
↘ 27 480 | ↘ 26 645 | ↘ 25 831 | ↘ 25 157 | ↘ 24 964 | ↘ 24 348 | ↘ 23 839 |
2006 [16] | 2007 [17] | |||||
↘ 23 185 | ↘ 22 580 |
Porodnost (počet porodů na 1000 obyvatel) | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1970 [18] | 1975 [18] | 1980 [18] | 1985 [18] | 1990 [18] | 1995 [18] | 1996 [18] | 1997 [18] | 1998 [18] |
22.2 | ↘ 21.1 | ↘ 20 | ↗ 20.8 | ↘ 16.1 | ↘ 11.5 | → 11.5 | ↗ 11.8 | ↗ 12.9 |
1999 [18] | 2000 [18] | 2001 [18] | 2002 [18] | 2003 [19] | 2004 [19] | 2005 [19] | 2006 [19] | |
↘ 10.7 | ↘ 10 | ↗ 10.6 | ↗ 11.3 | ↘ 10.9 | ↗ 14.1 | ↘ 12.5 | ↘ 11.8 |
Úmrtnost (počet úmrtí na 1000 obyvatel) | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1970 [20] | 1975 [20] | 1980 [20] | 1985 [20] | 1990 [20] | 1995 [20] | 1996 [20] | 1997 [20] | 1998 [20] |
11.6 | ↘ 11.2 | ↘ 10 | ↘7,6 _ | ↗ 8.7 | ↗ 14.4 | ↘ 13.4 | ↘ 12.7 | ↘ 11.6 |
1999 [20] | 2000 [20] | 2001 [20] | 2002 [20] | 2003 [21] | 2004 [21] | 2005 [21] | 2006 [21] | |
↗ 13.3 | ↗ 13.5 | ↗ 13.8 | ↘ 13.7 | ↗ 18.7 | ↗ 19.2 | ↗ 19.8 | ↘ 16 |
Přirozený přírůstek populace (na 1000 obyvatel, znaménko (-) znamená přirozený úbytek populace) | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1970 [22] | 1975 [23] | 1980 [24] | 1985 [25] | 1990 [26] | 1995 [27] | 1996 [28] | 1997 [29] | 1998 [30] |
10.6 | ↘9,9 _ | ↗ 10 | ↗ 13.2 | ↘7,4 _ | ↘ −2.9 | ↗ −1.9 | ↗ −0,9 | ↗ 1.3 |
1999 [31] | 2000 [32] | 2001 [33] | 2002 [34] | 2003 [34] | 2004 [34] | 2005 [34] | 2006 [34] | |
↘ −2.6 | ↘ −3.5 | ↗ −3.2 | ↗ −2.4 | ↘ −7.8 | ↗ −5.1 | ↘ −7.3 | ↗ −4.2 |
Očekávaná délka života při narození (počet let) | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1993 [35] | 1994 [35] | 1995 [35] | 1996 [35] | 1997 [35] | 1998 [35] | 1999 [35] | 2000 [35] | 2001 [35] |
57 | ↘ 53,5 | ↘ 53,2 | ↗ 54.2 | ↗ 55.3 | ↗ 56.4 | ↘ 55.7 | → 55.7 | ↘ 55.4 |
2002 [35] | 2003 [35] | 2004 [35] | 2005 [35] | 2006 [35] | 2007 [35] | 2008 [35] | 2009 [35] | |
↗ 56.4 | ↘ 54.1 | ↘ 53.1 | ↘ 51.3 | ↗ 56 | ↗ 56.2 | ↘ 56 | ↘ 55.1 |
Podnebí je drsné, subarktické, na pobřeží - námořní, ve vnitrozemí - kontinentální. Zima je dlouhá, zasněžená a mrazivá, průměrná lednová teplota je od -14 °C na východním pobřeží do -23 °C ve středu poloostrova. Léto je krátké, chladné a deštivé, průměrná červencová teplota je +10°C…+14°C. Průměrné srážky jsou 300 až 700 mm za rok.
Příroda je rozmanitá: střední pohoří s ledovci, pobřežní kopce , rozsáhlé rozlohy lesní tundry a tundry , na některých místech permafrost. Tisíce řek a jezer bohatých na ryby (chum losos, růžový losos, siven, lipan, pstruh); desítky různých druhů zvířat (medvěd, los, ovce tlustorohá, zajíc, polární liška, sobol atd.), stovky druhů lesního a vodního ptactva. Jeleni se pasou na pastvinách v tundře.
Hlavní řeky jsou: Penzhina (délka 713 km), Talovka (458 km), Vyvenka (395 km), Pakhacha (293 km), Apuka (296 km), Ukelayat (288 km). Jezera: Talovskoe (44 km²), Palanskoe (28 km²).
Pohoří: Sredinny, Vetveysky, Penzhinsky, Pakhachinsky, Olyutorsky atd. Nadmořské výšky: Khuvkhoitun (2613 m), Ledyanaya (2562 m), Sharp (2552 m). Město Šišel (2531 m), vrch Tylele (2234 m).
Rezervace: Přírodní rezervace Koryaksky, včetně mysu Govena, zálivu Lavrov a Parapolského Dolu (327 tisíc ha); přírodní rezervace - ostrov Karaginskij (193 tisíc ha), řeka Moroshechnaya (150 tisíc ha), řeka Belaya (90 tisíc ha), jezero Palanskoye (88 tisíc ha), laguna Kaazarok (17 tisíc ha), Utkholok ( 50 tisíc ha).
Přírodní památky: geotermální prameny Palana , zátoka Anastasia, asi. Mandžusko, modřínový les, ametysty řeky Šamanka atd.
V roce 2006 došlo na území okresu k silnému zemětřesení Olyutorsky , které postihlo osady, především v okrese Olyutorsky.
Nerosty : ropa , zemní plyn , uhlí , ložiska rud neželezných kovů ( měď , nikl , cín , rtuť ); údolní rýče z platiny a zlata .
Hlavní průmyslová odvětví: rybářský průmysl (těžba a zpracování ryb a mořských plodů), zemědělství , chov sobů, těžba uhlí a neželezných kovů , elektrická energie , doprava , cestovní ruch .
K 1. lednu 2007 bylo na území Korjakského autonomního okruhu 33 obcí: městský obvod a 4 městské obvody, včetně jednoho městského a 27 venkovských sídel:
městská část "osada Palana"
Městský obvod Karaginsky
městské osídlení vesnice Ossora venkovské osady vesnice Ilpyrskoye, vesnice Ivashka, vesnice Karaga, vesnice Kostroma, vesnice Tymlat
venkovské osady "vesnice Apuka", "vesnice Achaivayam", "vesnice Střední Pakhači", "vesnice Pakhači", "vesnice Vyvenka", "vesnice Korf", "vesnice Tilichiki", "vesnice Khailino"
Městský obvod Penžinskij
venkovské osady "vesnice Ayanka", "vesnice Kamenskoje", "vesnice Manila", "vesnice Oklan", "vesnice Guy", "vesnice Slautnoje", "vesnice Talovka"
Městská část Tigilsky
venkovské osady "vesnice Voyampolka", "vesnice Lesnaya", "vesnice Sedanka", "vesnice Tigil", "vesnice Ust-Khairyuzovo", "vesnice Khairyuzovo".
RSFSR | |||
---|---|---|---|
| |||
| |||
| |||
| |||
|