Kržesomysl

Krzesomysl ( česky Křesomysl ) je pátý z legendárních českých knížat , potomek Přemysla Oráče , zakladatele rodu Přemyslovců . Jména knížat jsou poprvé zmíněna v " Kronice české " od Kosmy Pražského . Knížata jsou zmíněna i v knize Františka Palackého "Dějiny českého lidu v Čechách a na Moravě" .

Je známo, že všech sedm knížat bylo vyobrazeno na freskách zhotovených na zdech rotundy ve Znojmě na Moravě. Podle Anežky Merhautové je tam však nejen sedm knížat, ale také všichni lidé z rodu Přemyslovců [1].

Původ jména

Jméno Kržesomysl se skládá z částí „krezhat“ ( česky křesat ), což znamená „rozsvítit světlo“, a „myšlen“ ( česky mysl ), tedy „myslet, přemýšlet; inteligence". Literární překlad jména je tedy „osvětlení mysli“. Také přípona „-myšlenka“ je ve jménech Przhemysl a Nezamysl . Podle Zawisze Kalandry znamenají jména knížat ve staroslověnštině dny v týdnu a Kržesomysl je čtvrtek . Patrony čtvrtka byli Jupiter mezi Římany a Thor mezi Skandinávci, bohové hromu a blesku. Slovo „krezhat“ je zde vysvětleno jako „zapálit světlo, vypustit blesk“ (podobně je podle jedné z verzí anglický název čtvrtek, čtvrtek odvozen od pravopisu jména skandinávského božstva Thor). Podle známé teorie však vyplývá, že jména vznikla nesprávným překladem staroslověnského textu. [2]

Sedm mýtických princů

Poznámky

1. ↑ Barbara Krzemieńska-Anežka Merhautová-Dušan Třeštík: "Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě", Praha 2000.
2. ↑ Vladimír Karbusický: Báje, mýty, dějiny. Nejstarší české pověsti v kontextu evropské kultury, s.237, Praha 1995 [1] Archived 10, 2021 at the Wayback Machine