Kupcha-Zhosul, Argentina Pimenovna

Argentina Pimenovna Kupcha-Zhosul
plíseň. Argentinský pohár Josu
Datum narození 4. června 1930( 1930-06-04 )
Místo narození Vesnice Kupkui , Kišiněv uyezd , Guvernorát Besarábie , Rumunské království
Datum úmrtí 4. března 2019 (ve věku 88 let)( 2019-03-04 )
Místo smrti Kišiněv , Moldavská republika
Státní občanství →
obsazení literární kritik , překladatel a esejista
Otec Pimen Kupcha
Matka Larisa Kupcha
Manžel Ivan Ivanovič Zhosul
Děti Victor Ivanovič Zhosul , Alexander, Nikolaj
Ocenění a ceny
Kavalír Řádu slávy práce Medaile "Mihai Eminescu"

Argentina Pimenovna Kupcha-Josul ( Mold. Argentina Cupcea-Josu ; 4. června 1930 , obec Cupcuy , Kišiněv Uyezd , Guvernorát Besarábie , Rumunské království - 4. března 2019 , Kišiněv , Sovětská republika a Moldavsko Moldavský literární kritik , překladatel a publicista . Autor překladů ruské a zahraniční literatury 19.-20. století do moldavštiny . Člen Svazu spisovatelů Moldavska (od roku 1965). Jeden z autorů a editorů encyklopedie „Kišinev“ a školní učebnice „Sovětská moldavská literatura“ [1] [2] .

Životopis

Narodila se 4. června 1930 ve vesnici Kupkui v okrese Kišiněv v inteligentní rodině. Otec - Pimen Kupcha, agronom-inženýr, absolvent Fakulty zemědělských věd Univerzity v Iasi pojmenované po A.I. Cuzovi , tvůrce technologie výroby vín " Negru de Purcari " a " Rosu de Purcari "“, pracoval jako ředitel zemědělské školy Kupkui, od roku 1934 (po přestěhování rodiny do Kišiněva) - učitel na vinařské škole (druhý stupeň) a poté ředitel. Matka - Larisa Kupcha, absolventka univerzity v Iasi pojmenované po AI Cuzovi , učitelce přírodních věd; z rodiny kněze Jiřího Agura, rektora kostela sv. Mikuláše v Kupkuy, který byl zároveň rektorem kostela sv. Mikuláše v Leové a učitelem Písma svatého na dvouleté farní škole, a matky Eleny, absolventka kišiněvské diecézní ženské školy. Starším bratrem je Valeriu Kupcha [3] [1] [2] .

V roce 1940 absolvovala základní školu č. 22 v Kišiněvě [4] .

V letech 1941-1945 studovala na teoretické střední škole pojmenované po královně Alžbětě v Kišiněvě [5] [1] [2] .

V letech 1945 - 1948 pokračovala ve studiu na Moldavské ženské škole č. 1 v Kišiněvě, která byla otevřena v prostorách bývalého obchodního gymnázia pro dívky pojmenované po Queen Mary (v současnosti rumunsko-francouzská střední škola pojmenovaná po Gheorghe Asachi ) [ 5] .

V roce 1953 promovala na Historicko-filologické fakultě Kišiněvské státní univerzity [6] [1] [2] .

V letech 1953 - 1956 studovala na postgraduální škole Kišiněvské státní univerzity [6] .

V letech 1956 - 1958 - novinářka a výkonná sekretářka časopisu Femeia Moldovei ("Žena z Moldavska") [7] [1] [2] .

V letech 1958 - 1961 byl učitelem a vrchním učitelem rumunské literatury a literární teorie na Pedagogickém institutu v Kišiněvě pojmenovaném po Ionu Creangovi [7] [1] [2] . Učila také na Kišiněvské státní univerzitě, kde mezi její studenty patřil i básník a publicista A. H. Ciocanua politik P.K. Luchinsky [1] [2]

V letech 1961 - 1970 - vědecký pracovník Ústavu jazyka a literatury Akademie věd Moldavské SSR [7] [1] [2] .

Od roku 1965 - člen Svazu spisovatelů Moldavska a v letech 1993 - 1999 - člen předsednictva Svazu spisovatelů Moldavska [7] [1] [2] . Člen koordinační rady Společnosti „Náš rumunský jazyk“ a zakladatel a vedoucí literárního kroužku „Úsměv pro seniory“ při veřejné knihovněpojmenovaný po Onesiphorovi Gibu v Kišiněvě [8] [1] [2] .

V letech 1970-1990 přeložila do moldavštiny romány „Ztracený domov“ od Jonase Avizhiuse , „Frunze“ od V. V. Arkhangelského , „ Drahý příteli “ a „ Mont-Auriol “ od Guye de Maupassanta , „ Dáma s kaméliemi “ od Alexandra Dumase . -syn , „Úzkostlivý úsvit“ od K. F. Popoviče a „ Červená a černá “ od Stendhala , příběh „Panoš Kashka“ od V. P. Krapivina a také příběhy M. A. Bulgakova („ Zabil jsem “), S. S. Vinogradské („Příběhy o Leninovi“ “), A. M. Gorkij , Branislav Nushich , K. G. Paustovsky , Mark Twain , A. P. Čechov („ Ženich a táta “, „ Řím s kontrabasem “, „ Chameleon “), M. A Sholokhov a I. I. Shraibman a verše V. V. Mayakovského [7] [1] [2] .

Autor vědeckých prací o analýze dovednosti literárních překladů děl Ilfa a Petrova , V. V. Majakovského, N. A. Nekrasova a M. A. Šolochova a také dovednosti překladatelů I. Cretu a A. A. Cosmesca .

Ocenění

Sborník

Knihy

Články

v Rusku

Překlady

Rodina

Poznámky

  1. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Scritoarea Argentina Cupcea-Josu sa stins din viață // Moldpres, 03.05.2019
  2. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Trecut în nefiinţă Argentina Cupcea-Josu, marea. Doamnă a cuvântului bine scris şi rostit // Moldova Suverană , 03.04.2019
  3. ↑ Kravciuk, 2011 , s. 7, 9-10.
  4. ↑ Kravciuk, 2011 , s. 7.
  5. ↑ 1 2 Kravciuk, 2011 , s. 7, 10.
  6. ↑ 1 2 Kravciuk, 2011 , s. 7, 11.
  7. ↑ 1 2 3 4 5 Kravciuk, 2011 , str. 8, 12.
  8. ↑ Kravciuk, 2011 , s. 12.

Literatura