Kyska-kui

Kyska-kui
Směr Baškirská a tatarská lidová hudba
původ lidová hudba
Čas a místo výskytu 18. století
léta rozkvětu 20. století
Příbuzný
Uzun-kui

Kyska-kuy ( bašk. ҡyҫҡa koy , tat. kyska koy z ҡyҫҡа  - krátký, koy  - melodie, melodie) - žánr baškirského a tatarského hudebního a poetického folklóru, rychlá krátká píseň.

Historie

První nahrávky kyska-kui publikoval S. G. Rybakov v knize „Hudba a písně uralských muslimů s nástinem jejich života“ (Petrohrad, 1897).

Charakteristika žánru

Kyska-kuy v baškirské a tatarské lidové hudbě je žánrovým opakem uzun-kuy . Je to prostředek k vyjádření optimismu, emočního vzepětí. Vyznačuje se tancem a aktivním rytmem. Zvláštností žánru je hranatost melodické a metrorytmické stavby, periodicita a jednotné střídání rytmických částí.

Kyska-kui se provádí v rychlém tempu.

Básně jsou složeny z osmi nebo sedmi slabik, které jsou rozděleny do půlřádků (4 + 4, 4 + 3 slabiky).

Kyska-kuy zahrnuje melodie tanců a lyrických tanců (beyeү koyo, biyu koe) "Irendyk", "Sedm dívek", "Alty eget", "Zarifa", (kylanyp-beyeu) "Altyn komesh", "Agidel katy aga" , "Apipa", "Kara Yurga", "Karabay", "Gulnazira", hraje "Kuk dunen", "Turat sagyly", pochoduje "Perovsky", "Route", "Ak-Mechet", Zimagorsky písně.

Vliv na knižní poezii

Forma slabičného verše s pravidelným střídáním 8 a 7 slabik byla vypůjčena z lidové slovesnosti do autorovy baškirské poezie 20. století. Podle B. V. Orechova, asi 8 % všech baškirských básní je napsáno touto formou [1] . Vrchol zájmu o tuto formu v baškirské poezii byl ve 40. letech 20. století. Je válečná doba, kdy básníci tíhli k „novinářským textům“, formě „agitačních veršů“ a forma kyska-kuy se k tomu hodila více než jiné žánry.

Hlavními tématy kyska-kuy v baškirské poezii jsou ohnivá láska, obraz květin a rostlin a zpěv ptáků.

Literatura

Poznámky

  1. ↑ Orekhov B.V. Metr segmentů je delší než čára v baskirském slabičném verši  // Izvestiya RAN. Řada Literatura a jazyk. - 2019. - T. 78 , č. 2 . - S. 43 . Archivováno z originálu 13. ledna 2022.

Odkazy