Koberec "Kohna-Cuba" . 20. století | |
Ázerbájdžánské muzeum koberců , Baku |
Kokhna-Kuba (z Ázerbájdžánu - "Stará Kuba"; ázerbájdžánský Köhnə Quba ) - Ázerbájdžánské koberce patřící do kubánské skupiny kubánsko-širvanské školy tkaní koberců.
Vyrábí se na severovýchodě Ázerbájdžánu - v Derbentu , v Gabale , v Shirvanu a také v řadě center tkaní koberců v regionu Quba. Někteří historici umění jej připisují kobercům Derbent, jiní dagestánským.
Kompozici středního pole tvoří velké osmiboké göly uspořádané svisle za sebou. Tvar, velikost, vzory a barva gelů jsou stejné. Uprostřed gelů jsou osmiboké medailony ohraničené „medakhily“ a „kosha-jags“. Střední pole je obklopeno společnou hranicí skládající se z osmi pruhů. Střední okraj s tmavě fialovým pozadím se nachází na okraji koberce a jeho vztah se skládá ze dvou prvků, které připomínají koberce z 15. století: prvek s bílým pozadím, který tvoří začátek vztahu, se nazývá „ yaylyk-gulu“ (z ázerbájdžánského – „šátkový květ“; tkalci koberců tomu říkají „galin duvahy“ z ázerbájdžánu – „nevěstin závoj“) a prvek, který tvoří střed vztahu, je „gelin-jekhizi“ (z Azeri - "věno nevěsty"). Střední okraj je obklopen dvěma „serme“ medakhily s bílým pozadím, které se nejčastěji vyskytují na moderních „šumachských“ kobercích. Na krajní části je medahil s červeným pozadím - "dolankach" ( meandr ).
Prostřední lem se zeleným pozadím je zdoben květinovými prvky členěnými lomenými liniemi (tkalci koberců tomu říkají „zulflu alam“). Vztahovou kompozici zde tvoří dvě zkřížené větve a v místě jejich křížení je kruhový prvek obklopený „lechakem“ se čtyřmi až pěti zuby. Takovou hranici najdeme i na kobercích karabašské a kazašské školy.
Koberce jsou považovány za jednu z nejkvalitnějších ve škole Quba-Shirvan.
Velikost takových koberců je od 230x375 cm do 250x400 cm.Na jednom čtverečním metru koberce je od 202 000 do 3 000 000 uzlů. Výška vlasu nepřesahuje 5 mm.
Ázerbájdžánský koberec | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Typ Kuba-Shirvan |
| ||||||
Typ Ganja-Kazach |
| ||||||
karabašského typu |
| ||||||
Typ Tabriz |
|