Hrad Lana

Zámek
Hrad Lana
čeština Lanský zámek

Pohled na hrad
50°07′26″ s. sh. 13°57′22″ východní délky e.
Země  čeština
Umístění Středočeský kraj , okres Kladno , Lány
Architektonický styl Renesance , baroko
Zakladatel Rudolf II
Datum založení 17. století
Postavení Památník kultury České republiky
webová stránka hrad.cz/cs/prazsky-hrad-…
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Lanský zámek ( česky Lánský zámek ) je renesančně-barokní zámek v České republice , který se nachází v obci Lány , okres Kladno , kraj Středočeský . Hrad se nachází v severní části Křivoklátských lesů ( Křivoklátsko ). Na území sousedícím se zámkem se nachází anglický park , rybník Bakhniak, rezervace Lana, palmová zimní zahrada. Od roku 1921 je zámek ve vlastnictví státu a v současnosti je oficiálním letním sídlem prezidenta České republiky.

Lanský zámek s kostelem a parkem je kulturní památkou České republiky.

Historie

V písemných pramenech z roku 1392 je na místě dnešního hradu zmiňována dřevěná tvrz, která patřila Haškovi z Lahn. Koncem 16. století přešla zdejší ves do majetku krále Rudolfa II ., který tvrz přestavěl na letní lovecký zámeček v renesančním stylu . V roce 1652 byl zámek barokně přestavěn .

Koncem 17. století přešel hrad do majetku hraběcího rodu Valdštejnů . V roce 1730 provedl Jan Josef z Valdštejna rozsáhlou přestavbu, jejímž výsledkem byla znatelná přestavba zámku Lana a rozšíření o jedno patro. Počátkem 18. století přešel zámek do majetku knížecího rodu Fürstenberků , v jehož vlastnictví zůstal až do roku 1921. V letech 1748-1752 byl k hradu přistavěn rokokový kostel Nejsvětějšího Jména Ježíš , spojený se zámkem průjezdem. V letech 1821-1825 byl zámek znovu přestavěn knížetem Karlem Egonem II. z Fürstenbergu , v důsledku čehož bylo přistavěno třetí patro zámku a byl vybudován vstup ze severní strany. Poslední patro bylo vybudováno na mansardové střeše zámku v roce 1903 na příkaz knížete Maxmiliána Egona II. zu Fürstenbergu . Nový vchod byl také přistavěn na jižní straně hradu.

V roce 1921 zámek koupila československá vláda za 25 milionů korun a přestavěla na letní sídlo prezidenta Československa. Stavební práce pod vedením architekta Jože Plečnika trvaly od 15. července do 6. srpna 1921 a zaměstnávaly 358 stálých dělníků a 120 dělníků z 33 firem na dodatečné práce. Rekonstrukce zámku stála státní pokladnu 3 miliony korun a probíhala pod osobním dohledem prezidenta Masaryka , který koordinoval veškeré architektonické změny navržené Jožem Plečnikem.

Sídlo prezidenta

Prezident Československa Tomáš Masaryk přijel 11. srpna 1921 zvláštním vlakem z Capri , kde se léčil, na zámek Lana, kde žil téměř nepřetržitě dalších 17 let.

Bezpečnost hradu Lani zajišťovali českoslovenští legionáři [1] .

Po své rezignaci v roce 1935 se Masaryk s rodinou natrvalo přestěhoval na zámek a po jeho smrti v roce 1937 byl pohřben na lánském hřbitově. Poté byl hrad Lana vládou málo využíván. Za 2. světové války sem pravidelně zajížděl prezident Protektorátu Čechy a Morava Emil Gácha .

Po roce 1989 hrad využívali prezidenti Václav Havel , Václav Klaus a Miloš Zeman . V současné době je samotný zámek pro turisty uzavřen, návštěvníci mají povolen vstup pouze do zámeckého parku, kostela a skleníku.

Poznámky

  1. (cs) PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie (TGM a legie), váz. kniha, kniha 219 stran, první číslo vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná-Mizerov, Česká republika) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80- 87173-47-3 , strany 169-170, 189-190

Odkazy

Literatura