Lehnické knížectví

Lehnické knížectví ( polsky Księstwo Legnickie , česky Knížectví lehnické ) nebo Liegnitzské knížectví ( německy  Herzogtum Liegnitz ) je jedním ze středověkých slezských knížectví .

Historie

V roce 1248 si dospělý Jindřich III. Bílý vyžádal od svého staršího bratra, knížete Boleslava II. Rogatka z Vratislavi  , jeho díl z otcova dědictví. Jindřicha podporovala vratislavská šlechta a Boleslav mu musel dát centrální část knížectví, kde se nacházela Vratislav . Sám Boleslav se raději stáhl do Lehnice , v jejíž blízkosti se začala rozvíjet těžba zlata . Poté se o jeho podíl dožadoval další bratr Konrád, který se předtím rozhodl pro duchovní dráhu a stal se pasovským biskupem - a tak bylo v roce 1251  podruhé vytvořeno knížectví Glogow .

Bolesławův syn Jindřich V. Břišný , který se roku 1278 stal knížetem, dokázal rozšířit území knížectví. Po dlouhých bojích s Jindřichem IV. Probusem se mu po jeho smrti v roce 1290 podařilo získat za podpory českého krále Václava II . Vratislavské knížectví a sjednotit tak lehnické a vratislavské země pod jednu správu. Po Jindřichově smrti v roce 1296 bylo jeho synovi Boleslavu III . pouhých 5 let a nakonec se jeho ochrany ujal Václav II., čímž výrazně zvýšil český vliv ve Slezsku. Roku 1303 se Boleslav oženil s dcerou Václava, sedmiletou Markétou.

V roce 1305 zemřel Václav II. a v následujícím roce byl zavražděn jeho syn a dědic Václav III ., čímž se Boleslav III. nečekaně stal jedním z hlavních uchazečů o český trůn. Jeho boj o českou korunu a polské země byl však neúspěšný a podkopal hospodářství země Lehnicko-Vratislavi. V roce 1311, pod tlakem místních šlechticů, byl Boleslav III nucen rozdělit své země na tři knížectví: Legnica, Wrocław a Brzeg . Brzegskie byl ze všech tří nejmenší a nejchudší, a tak bylo rozhodnuto, že kdo si ho vybere, dostane od ostatních dvou bratrů peněžní náhradu. Jako nejstarší ze tří bratrů měl Boleslav právo rozhodnout se jako první a k překvapení mnohých si pro sebe vybral knížectví Brzeg a raději zároveň dostával peníze na řešení svých vlastních finančních problémů. . Lehnické knížectví připadlo mladšímu bratrovi Vladislavovi . O rok později si Boleslav vzal Lehnické knížectví pro sebe, protože Vladislav nemohl splnit své finanční závazky o rozdělení dědictví. Vladislav se ještě dva roky snažil splatit dluh a vrátit knížectví, ale to se mu nepodařilo a zvolil si duchovní dráhu.

Boleslav jako majitel Legnice a Brzegu začal vést aktivní zahraniční politiku, zasahovat do českých a polských záležitostí. To vedlo ke konfliktu s jeho bratrem Jindřichem IV., knížetem z Vratislavi, který vyústil koncem 20. let 14. století v sérii ozbrojených konfliktů, v nichž Jindřicha zachránily pouze vysoké vratislavské hradby.

V roce 1329 se do Slezska nečekaně vrátil Vladislav, který předložil své nároky Lehnickému knížectví a prohlásil se za vazala českého krále Jana Lucemburského . Protože Boleslav neměl prostředky k boji proti tak mocnému nepříteli, složil 9. května 1329 také vazalskou přísahu českému králi ve Vratislavi.

V roce 1419 byla zkrácena legnická větev slezských Piastovců a knížectví přešlo na brzegského knížete Ludvíka II. Protože neměl syny, roku 1449 bylo knížectví připojeno českým králem jako majetek ponechaný bez majitele. O pět let později bylo knížectví obnoveno a předáno Fridrichu I. , synovi dcery Ludvíka II.

V roce 1537 podepsal vévoda Fridrich II . dědickou smlouvu s braniborským kurfiřtem Joachimem II. Hectorem , bratrancem jeho druhé manželky Sophie. Český král Ferdinand I. , který potlačil jakýkoli nárůst vlivu Hohenzollernů v habsburských zemích , však smlouvu prohlásil za neplatnou.

Po smrti krále Ludvíka II . v bitvě u Moháče v roce 1526 přešly všechny země Koruny české včetně Lehnického knížectví do habsburské monarchie . Po smrti posledního legnického panovníka ze slezských Piastovců Georga Wilhelma v roce 1675  se knížectví dostalo pod přímou kontrolu Habsburků, a to i přes nároky braniborského kurfiřta Friedricha Wilhelma , který se odvolával na smlouvu z roku 1537. Pro pruského krále Fridricha Velikého byl starý spor záminkou k ospravedlnění jeho činů během první slezské války : v roce 1742 byla většina Slezska, včetně Lehnice, obsazena pruskou armádou. Nakonec v roce 1763 vévodství ztratilo většinu svých privilegií a bylo Hubertusburgskou smlouvou připojeno k Prusku .

Knížata z Lehnice