| Uletěl život | |
|---|---|
| Píseň | |
| Vykonavatel | Vladimír Vysockij |
| datum vytvoření | 1977 |
| Datum vydání | 1981 |
| Datum záznamu | 1977-1978 |
| Žánr | Autorská píseň |
| Jazyk | ruština |
| Doba trvání | 4:40 |
| Skladatel | Vladimír Vysockij |
| Textař | Vladimír Vysockij |
"Život letěl" - píseň věnovaná deportaci Čečenců a Ingušů , kterou napsal Vladimir Vysockij v letech 1977-1978 pod vlivem memoárů Vadima Tumanova "Ztratit všechno - a začít znovu se snem..." [1 ] .
Jedno z prvních představení písně se konalo v Grozném . Herec čečenského činoherního divadla V. Naurbiev vzpomínal: Před představením Vysockij řekl publiku, že zná osud Čečenců a Ingušů, že má mezi Vainakhy mnoho přátel , a požádal, aby si nedělali žádné poznámky (téma deportace v sovětských dobách byla de facto zakázána ). Po skončení písně bylo několik minut smrtelné ticho, pak lidé začali plakat [1] .
Podle správce Vysockého vystoupení V. Goldmana bylo při jednom z koncertů v Grozném na stadionu hand games přítomno 10 000 lidí . Pršelo, ale lidé se nerozcházeli. Když píseň skončila, Makhmud Esambaev ve sněhobílém obleku vyskočil na pódium a padl na kolena před Vysockim a řekl: "Volodyo, děkuji!" [1] .
... Byli jsme temperováni v mrazivém klimatu,
Nikomu se tam nic neodmítá.
Takže Čečenci, kteří žili pod
Grozným, namydleli od Kavkazu po Kazachstán [2] [3] ...
Text byl poprvé publikován v roce 1981 ve sbírce Arkady Lvov „V. Vysockij. Songs and Poems, vydané New York Literary Abroad Publishing House [4] . V roce 1988 byla báseň zařazena do sbírky děl Vysockého „Oblíbené“ (sestavil N. A. Krymova ) [5] . V témže roce byl text písně zařazen do sbírky „Já se samozřejmě vrátím“, kterou vydalo nakladatelství „Kniha“ [6] . V roce 2012 vydalo nakladatelství "Amphora" (Petrohrad) třetí díl ilustrovaných sebraných děl Vysockého (sestavil P. Fokin), nazvaný "Život letěl ve špatném autě" (podle refrénu písně ), který zahrnoval tuto báseň [1] . Píseň nevyšla na discích a pro široké publikum byla prakticky neznámá.