Guntherovy falešné kobry | ||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
užovka hnědá ( Pseudonaja textilis ) | ||||||||||||||
vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
Latinský název | ||||||||||||||
Pseudonaja Gunther , 1858 | ||||||||||||||
|
Guntherovy nepravé kobry nebo hnědé hady ( lat. Pseudonaja ) jsou rod jedovatých hadů z čeledi aspidovitých , jejichž domovinou je Austrálie . Všechny druhy zahrnuté do tohoto rodu jsou považovány za jedny z nejjedovatějších hadů na kontinentu: kousnutí i toho nejmladšího jedince může být pro člověka smrtelné.
Užovka východní (Pseudonaja textilis) je nejjedovatějším zástupcem rodu. Někteří výzkumníci jej považují za druhého nejnebezpečnějšího suchozemského hada po vnitrozemském taipanovi , který se také vyskytuje v Austrálii. [1] [2] Užovka hnědá západní je desátým nejjedovatějším hadem na světě.
Rod zahrnuje 9 druhů [3] :
Hnědý had se snadno rozruší a může kousnout, pokud se přiblíží příliš blízko nebo se poleká. Otrava jedem těchto hadů je často doprovázena prudkým poklesem síly, ke kterému dochází brzy po uštknutí. Působení jedu se projevuje především porušením mechanismu srážení krve, někdy dochází k poškození ledvin. [čtyři]
Mezi další příznaky otravy patří bolesti břicha, potíže s dýcháním a polykáním, křeče, hemolýza , hypotenze v důsledku potlačení kontrakcí myokardu a selhání ledvin. Otrava hadem hnědým přitom není doprovázena rhabdomyolýzou .
Hnědí hadi také představují hrozbu pro domácí zvířata a hospodářská zvířata.
Jedové zuby hadů tohoto rodu jsou velmi krátké a průměrné množství vstříknutého jedu je poměrně malé – u Pseudonaja textilis, nuchalis a affinis je to od 4 do 6,5 mg v suché formě. Většina uštknutí těmito hady proto často nemá vážné zdravotní následky a druh Pseudonaja modesta lze přes veškerou toxicitu jedu považovat dokonce za bezpečný. [5] Kousnutí většími druhy, zejména P. textilis a P. nuchalis, však může způsobit těžkou toxikózu a smrt.