Madridská tramvaj

Madridská tramvaj  je jedním z typů veřejné dopravy v Madridu . Od roku 2015 fungují v Madridu tři linky lehké železnice , které se oficiálně nazývají „Metro Ligero“, ale nejsou to podchody [1] .

Také pojem „Madridská tramvaj“ odkazuje na první systém, který ve městě existoval v letech 1871-1972.

První tramvajový systém

Historie tramvaje v Madridu začala 31. května 1871 , kdy byla ve městě spuštěna tramvaj tažená mulami . Od roku 1878 jezdila v Madridu parní tramvaj . Elektrická tramvaj byla uvedena do provozu v roce 1898 .

Zajímavostí první madridské tramvajové sítě bylo, že používala neobvyklý rozchod  - 1440 mm [2] .

Nejnovějšími tramvajemi první madridské tramvajové sítě byly tramvaje PCC vyrobené společností CAF z Turína ( Itálie ). Tramvaje tohoto typu byly dodány do Madridu v letech 1945-1956. V Madridu obdrželi čísla 1001-1060 [3] .

Do konce roku 1965 zůstalo ve městě deset linek o celkové délce 97 km. Od roku 1965 se v Madridu používaly pouze tramvaje PCC. Předtím město provozovalo také dvounápravové tramvaje a jednu tramvaj Peter Witt zakoupenou v roce 1935 z Bruselu .

V letech 1968 až 1971 byla madridská tramvajová síť zredukována na tři trasy provozované tramvajemi PCC. První tramvajový systém v Madridu byl uzavřen 1. června 1972 . Přestože byly tramvaje PCC ještě docela nové, nenašel se pro ně kupec a všechny šly do šrotu.

Moderní tramvaj

Historie

Prezentace plánů na vybudování nového tramvajového systému v Madridu proběhla na jaře roku 2004. Přístavbou metra měly být tři nenapojené tramvajové linky o celkové délce asi 30 km . Výstavba všech tří linek začala v roce 2005. V květnu 2006 přijely do města první tramvaje ( Citadis 302 ).

První tramvajová linka, ML1, byla otevřena 24. května 2007, následovalo otevření linek ML2 a ML3 27. července téhož roku.

Popis systému

Všechny tramvajové tratě mají rozchod 1435 mm. Linky projíždějí převážně vyhrazenými jízdními pruhy, jsou zde i tunelové úseky. Elektrizační systém: 750 voltů, konstantní napětí.

Linky M2 a M3 mají společnou vozovnu vedle stanice Colonia Jardín, tramvajové linky M1 využívají vozovnu metra Canillejas.

Linka M1

Tato linka spojuje stanice metra Pinar de Chamartín (linka metra 1 a 4) a Las Tablas (linka metra 10). Délka trati je 5,4 km. Na lince M1 je 9 stanic/zastávek, z nichž pět je podzemních:

  • Pinar de Chamartín (metro)
  • Fuente de la Mora (podzemí)
  • Virgen del Cortijo (metro)
  • Antonio Saura
  • Alvarez de Villaamil
  • Blasco Ibáñez (metro)
  • Maria Tudor (metro)
  • Palas del Rey
  • Las Tablas

Ve stanici Pinar de Chamartín je jako připomínka minulosti instalována zrestaurovaná stará dvounápravová tramvaj.

Řádek M2

Tato linka spojuje stanici metra Colonia Jardín (linka metra 10) s příměstským vlakovým nádražím Aravaca. Délka trati je 8,7 km, na trati je 13 zastávek/stanic, z toho 3 podzemní.

  • Colonia Jardin (podzemí)
  • Prado de la Vega
  • Colonia de los Angeles
  • Prado del Rey
  • Somosaguas Sur (podzemí)
  • Somosaguas Centro
  • Pozuelo Oeste
  • Belgica
  • Dos Castillas
  • Campus de Somosaguas
  • Avenida de Europa (metro)
  • Berna
  • Estación de Aravaca
Linka M3

Tato linka spojuje stanici metra Colonia Jardín (linky M2 a M3 tedy mají jednu společnou podzemní konečnou) s předměstím Boadilla del Monte. Trať je dlouhá 13,7 km a má 16 zastávek/stanic.

  • Colonia Jardin (podzemí)
  • Ciudad de la Imagen
  • José Isbert
  • Ciudad del Cine
  • Cocheras
  • Retamares
  • Monteprincipe
  • Ventorro del Cano
  • Prado del Espino
  • Kantábrie
  • Ferial del Boradilla
  • Boadilla Centro
  • Nuevo Mundo
  • Siglo XXI
  • Nemluvně Don Luis
  • Puerta de Boadilla

Kolejová vozidla

Provozovatel metra a tramvají objednal sedmdesát nízkopodlažních kloubových tramvají Citadis 302 (čísla 101-170), ale ne všechny se v Madridu používají. Devět [4] tramvají se používá ve městě Parlá , jehož tramvajovou síť provozuje stejná organizace jako v Madridu.

Viz také

Poznámky

  1. Například asociace Light Rail Association ve svém seznamu Archived 3. dubna 2013 na Wayback Machine klasifikuje madridskou tramvaj jako tramvaj.
  2. F. Van der Gragt. Moderní tramvaje. WYT Publishing, Rotterdam, 1972. ISBN 90-6007-518-8 strana 13
  3. F. Van der Gragt. Moderní tramvaje. WYT Publishing, Rotterdam, 1972. ISBN 90-6007-518-8 strana 193
  4. BA Schenk, MR Van den Toorn, Tramvaje 2007. Nakladatelství Alk bv (Nizozemsko). ISBN 90-6013-446-4 strana 165

Literatura

  • BA Schenk, MR Van den Toorn, Tramvaje 2005. Nakladatelství Alk bv (Nizozemsko). ISBN 90-6013-446-X s. 181-183
  • BA Schenk, MR Van den Toorn, Tramvaje 2008. Uitgeverij Alk bv (Nizozemsko). ISBN 978-90-6013-475-7 s. 178-181