Májové spiknutí je pokus skupiny českých radikálních demokratů , mezi nimiž byli E. Arnold , K. Sabina , K. Sładkowski , J. Fritsch , K. Havlicek-Borovsky a další po potlačení revoluce r. 1848-1849 a povstání v Praze v roce 1848 připravit v roce 1849 nové ozbrojené povstání proti moci Habsburků . Spiknutí urychlil nástup Františka Josefa I. na rakouský trůn 2. prosince 1848, který zaujal ostrý protirevoluční postoj.
Velkou roli v přípravách povstání sehrál M. A. Bakunin , spjatý s českými radikály, kteří formulovali jeho cíle a záměry. Povstání v České republice bylo pojato jako nedílná součást evropského revolučního hnutí, které se rozvinulo na jaře 1849 v Uhrách, Itálii a Sasku.
V dubnu byl v Praze vytvořen revoluční výbor a byl vypracován plán ozbrojeného povstání, plánovaného na 12. května 1849. Povstání muselo být koordinováno s ostatními povstáními v Německu. Zápletka českých demokratů však byla 10. května z nedbalosti odhalena a postupně se stala veřejným majetkem. 3. května vypuklo v Drážďanech povstání (které bylo po 4 dnech potlačeno a Bakunin byl zatčen) a 7. května byl po návratu do Prahy zatčen K. A. Rekkel, v jehož zápisníku byla jména lidí, se kterými se setkal, v noci 10. května 1849 byla většina spiklenců zatčena. Mezi zatčenými byli například K. Sabina, K. Sladkovský, J. V. Fritsch, E. Arnold, F. Havlíček nebo V. Gauch.
Vojenský soud odsoudil 79 lidí, z nichž 28 bylo odsouzeno k trestu smrti, změněn na doživotí.
První amnestie se konala v roce 1854, druhá - v letech 1855-1856.
V Praze, pevnostech Hradec Králové , Terezín , Josefov a Jaroměř ) byl vyhlášen výjimečný stav, který byl zrušen 1. září 1853 (současně s Vídní).
Radikálně demokratická strana přestala existovat. Revoluce let 1848-1849 v Čechách byla nakonec potlačena.
Účastníci květnového spiknutí z roku 1849