Michail Afanasyevich Malinovsky (1821-1888) - ruský učitel , skutečný státní rada (1868). Ředitel 1. moskevského mužského gymnázia , asistent správce vzdělávacích obvodů Vilna a Kazaň.
Od duchovenstva: syn bělgorodského arcikněze. Studoval na Charkovské univerzitě (promoval v roce 1844 s Ph.D. ). Po absolvování univerzity působil jako starší učitel historie na 2. charkovském gymnáziu. V letech 1858-1861 byl ředitelem škol v provinciích Orjol a Charkov. V letech 1861-1863 působil jako inspektor na Moskevské univerzitě [1] .
V letech 1863-1871 byl ředitelem 1. moskevského mužského gymnázia (a zároveň od roku 1865 5. moskevského gymnázia , odděleného od 1.). Aby své úsilí zaměřil na realizaci gymnaziální listiny schválené v roce 1864, podal žádost o vyjmutí z působnosti ředitele 1. gymnázia okresních a obecných škol v Moskevské gubernii, které bylo vyhověno.
Ve funkci ředitele se projevil jako energický lídr, který se nořil nejen do vzdělávacího procesu, ale i do ekonomických otázek [2] . V letech Malinovského správy byly odstraněny různé nedostatky budov tělocvičny, zlepšilo se větrání učeben, výrazně se doplnila základní knihovna a fyzikální místnost. Kromě toho se snažil o zlepšení učitelského sboru, zejména tím, že přizval E. V. Belyavského k výuce literatury (byl také učitelem na 5. gymnasiu) [3] . Byl náročný na sebe i na své kolegy, „přísnost jeho režimu však nepřekročila hranice férového přístupu ke studentům a studentům“. Kromě toho „pomáhal chudým studentům poskytováním dalších výhod a také ochotně vycházel na pomoc kolegům v jejich hmotné nouzi tím, že žádal o peněžní odměny nebo výhody“ [4] .
V letech 1871-1879 působil jako pomocný správce vilenské vzdělávací oblasti, poté zastával stejnou funkci v Kazaňské vzdělávací oblasti.
Historik N. I. Kareev (student 5. gymnázia, když byl ředitelem Malinovskij):
„Velmi důležitý byl ředitel (který tehdy sám neučil) – Michail Afanasjevič Malinovskij, který se na chodbě gymnázia zdaleka ne každý den objevoval v uniformě s bílou piké vestou, v ruce lesklý cylindr <...> Náš ředitel byl historik a latinista, a když jsme nechtěli, aby se v nepřítomnosti toho či onoho učitele objevil v naší třídě, vrhli jsme se k černé tabuli a psali jsme na ni algebraické vzorce nebo kreslili geometrické obrazce s vědomím, že pan ředitel odejde ze strachu, že nebude požádán, aby vysvětlil nějaké potíže. Další slabinou ředitele bylo pronášet projevy před všemi studenty obou gymnázií, shromážděnými v obrovském, dvousvětelném, sborovém sále u příležitosti jakékoli modlitby, vzpomínkové bohoslužby atd. <...> Malinovskij byl typický byrokrat, ale přátelský ke studentům a starající se o ty, kteří byli v nouzi. Jeho prostřednictvím jsem dostal mnoho dobrých lekcí i na konci kurzu na gymnáziu“ [5] .