| Veniamin Osipovič Mandelstam | |
|---|---|
| Datum narození | 1805 |
| Místo narození | Zhagory , Shavelsky Uyezd , Vilna Governorate |
| Datum úmrtí | 8. května 1886 [1] [2] |
| Místo smrti | Simferopol |
| Státní občanství | ruské impérium |
| obsazení | spisovatel |
Veniamin Osipovič Mandelstam ( Benyamin Ioselevich ; 1805 , Zhagory , Šavelskij okres , provincie Vilna - 1886 , Simferopol ) - spisovatel a zastánce náboženské reformy Židů.
Ve svých mladších letech cestoval obchodně do různých měst Ruska. Ve 40. letech žil ve Vilnu , kde hrál významnou roli v místních progresivních kruzích. Lilienthal M. mu před příjezdem do Vilna zaslal memorandum, v němž uvedl hlavní příčiny smutného stavu židovstva: 1) neznalost státního jazyka, 2) odlišnost v oblékání od jiných národů, 3) zanedbávání vědy, 4) pohrdání řemesla, 5) absence průmyslových podniků u Židů, 6) nedostatek zemědělství. S podobnou poznámkou se M. obrátil na Montefiore , když ten navštívil Vilnu. M. požádal Montefiore, aby požádal vládu o různé úlevy v oblasti právních ustanovení o ruských Židech ao zákazu sňatků nezajištěných Židů. 14. září 1841 se ve Vilně druhým sňatkem oženil s Dvoirou Benyaminovnou Mandelstamovou (1807–?).
V roce 1876 vydal P. Smolenskin M. knihu "Chazon la-Moed". Tato kniha M. psaná formou dopisů a memoárů, krásným barvitým jazykem, konvexně a živě líčí éru 30. a 50. let s jejími nadějemi a vášněmi. První část, která popisuje M. cestu ze Zhagory do Moskvy ve 30. letech 20. století, nese stopy nadšeného sentimentalismu tak charakteristické pro Hebrejce. tehdejší spisovatelé. Druhá, nejvýznamnější a nejcennější část knihy, věnovaná činnosti Lilienthalu, je prvním pokusem podat historický nástin této doby se všemi jejími zajímavými detaily. Třetí část je věnována popisu Krymu, kde M. strávil posledních 20 let svého života; na závěr je uveden podrobný program proměny života ruského židovstva, v němž M. obhajuje rozhodná opatření, věří, že jen „mocná ruka“ může vést „hluché a slepé po cestě života“. Aby pozvedl kulturní úroveň Židů, navrhuje různá radikální opatření, jako např.: zákaz tisku Talmudu na určitou dobu atp.
Kromě řady článků v židovských periodikách M. publikoval také: „Paříž“ (popis Paříže, kterou M. navštívil v roce 1875, a posouzení právního postavení Židů ve Francii, 1878); "Mischle Benjamin" (sbírka podobenství a aforismů, Ha-Asif, I, II, také samostatně).