Pochod stráže Ludovy

Pochod stráží lidu ( polsky: Marsz Gwardii Ludowej ) nebo Píseň partyzánů ( polsky: Pieśń Partyzantów ), také známý jako „ Jsme z vypálených vesnic “ ( polsky: My ze spalonych wsi ) je polská píseň antifašističtí partyzáni z lidové armády a lidové gardy , kterou v roce 1942 napsala polská básnířka a členka gardy Ludova Wanda Zelenchuk[1] . Pod názvem „Píseň partyzánů“ se poprvé objevila v polských podzemních novinách „Gwardzista“ 20. ledna 1943, později přejmenována na „Pochod Gvaria Lyudova“.

Hudba písně vychází z lidových písní Piotrkowského okresu . Podle některých informací byla spoluautorkou písně také sestra Wandy Zelenčuk Yadviga Kochanova. V prosinci 1943 byl text písně zveřejněn ve „Sbírce písní a básní pro partyzány lidové armády“, kterou vydal Svaz mladých bojů .

Text

Polský originál Ruský překlad řádek po řádku

My ze spalonych wsi,
Můj z głodujących miast.
Za glod, za krew,
za lata lez,
Już zemsty nadszedł czas!

Więc zarepetuj broň
I w serce wroga mierz!
Dudni juz krok,
milionový krok,
Brzmi partyzancki śpiew.

Więc naprzod, Gwardio, marsz!
Świat płonie wokół nas.
zadrży wrog,
I zginie wrog
Z reki lidowych mas.

Jsme z vypálených vesnic
Jsme z hladovějících měst.
Pro hlad, pro krev,
Přes roky slz
Je čas na pomstu!

Tak si nabij zbraň
A zamiřte na srdce nepřítele!
Už jsou slyšet kroky
kroky po milionech
Zní to jako partyzánská píseň.

Tak vpřed, stráže, pochod!
Svět kolem nás hoří.
A nepřítel se bude třást
A nepřítel zemře
Z rukou mas.

Účinkují jiné kapely

Píseň měla na repertoáru polská rocková skupina Czerwone gitary . V roce 2014 byla nahrána a provedena nová verze alternativní rockové skupiny „ Zuch Kazik “ („ Zakażone piosenki").

Viz také

Poznámky

  1. Szkoła Podstawowa nr 77 w Warszawie: Patron archivováno 4. března 2016 na Wayback Machine  (polsky)

Odkazy