Michail Juzef Masalskij | |||
---|---|---|---|
polština Michal Jozef Massalski | |||
hejtman velký litevský | |||
1762 - 1768 | |||
Předchůdce | Michail Kazimír Rybonka Radziwill | ||
Nástupce | Michail Kazimír Oginskij | ||
hejtman plně litevský | |||
1744 - 1762 | |||
Předchůdce | Michail Kazimír Rybonka Radziwill | ||
Nástupce | Alexandr Michail Sapieha | ||
Guvernér Mstislavského | |||
1737 - 1742 | |||
vilensky kashtelyan | |||
1744 - 1768 | |||
trockij | |||
z roku 1742 | |||
velký litevský úředník[d] | |||
z roku 1726 | |||
Maršál Tribunálu Litevského velkovévodství[d] | |||
z roku 1741 | |||
tiun tendzyagolsky[d] | |||
z roku 1717 | |||
Narození |
OK. 1700 |
||
Smrt | 26. ledna 1768 | ||
Rod | Mosal | ||
Otec | Jan Masalský [d] | ||
Matka | Anna Volovich [d] | ||
Manžel | Franciska Oginska [d] | ||
Děti | Ignacy Jakub Masalski , Józef Adrian Masalski , Jan Nikolai Masalski , Casimir Adrian Masalski [d] a Katarzyna Masalski [d] | ||
Ocenění |
|
||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Michail Jozef Masalsky ( polsky Michał Józef Massalski ; cca 1700 - 26. ledna 1768 ) - vojenská a politická osobnost Litevského velkovévodství a Commonwealthu , tyun a starosta Radoshkovsky (od roku 1717), velký litevský úředník (od roku 1726 ) vojvoda Mstislavskij ( 1737 - 1742 ), Trockij kashtelyan (1742-1744), Vilna Kashtelyan ( 1744 - 1768 ), řádný hejtman Litvy ( 1744 - 1762 ), velký hejtman Litvy ( 17682 - 1 ). Z knížecího rodu Masalských ( Rurikovichi ).
Syn maršála a hejtmana z Grodna Jana Masalského (asi 1675 - 1706 ) a Anny Volovičové ( † 1706 ). Studoval na Vilnské univerzitě . Od roku 1717 - zástupce nejvyššího litevského soudu .
V roce 1726 pomohl Michailu Czartoryskému stát se velkým litevským kancléřem . V roce 1733 na volebním Sejmu Commonwealthu podpořil kandidaturu Stanislava Leshchinského na královský trůn, bojoval na straně Leshchinského ve válce o polské dědictví a po porážce se stáhl do Königsbergu .
Po návratu do Litvy se stal stoupencem nového krále Augusta III . Od roku 1737 vojvoda Mstislavského . V litevském Seimasu obhajoval vojenskou reformu, zejména požadoval zvýšení litevské armády . Od roku 1741 byl maršálem litevského nejvyššího tribunálu, od roku 1742 kastelánem Trokského , od roku 1744 vilenským kastelánem a řádným hejtmanem Litvy , od roku 1762 velkým hejtmanem Litvy .
Předložil projekt, podle kterého měl každý padesátý rolník sloužit v armádě. V roce 1764 na jeho pozvání vstoupila ruská armáda do Litvy , aby podpořila krále Stanislava Poniatowského . Sejm zrušil hejtmanský titul; místo toho byla vytvořena Vojenská komise, která se postavila proti reformám klanu Czartoryských .
Manželka - Francis Oginsky († 1750 ), dcera kastelána Trokského , knížete Nikolaje Františka Oginského ( † 1715 ), a Katarzyna Kopets, z jejíhož manželství měl čtyři syny a jednu dceru: