Maják Kolka | ||
---|---|---|
Maják na poštovní známce Lotyšska. | ||
Země | Lotyšsko | |
Moře | Baltské moře | |
pelerína | Kolkasrags | |
Datum založení | 1875 | |
Datum výstavby | 1884 | |
Auto | Ano | |
proud | Ano | |
Hlavní termíny | ||
|
||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Maják Kolka ( lotyšsky : Kolkas bāka ) je maják v Irbenově průlivu. Nachází se na mělčině nebezpečné pro plavbu poblíž mysu Kolkasrags .
Byl postaven v letech 1873-1875. Pro stavbu majáku byl na dřevěném podstavci ryazhevoy vytvořen umělý ostrov, který má v půdorysu tvar pravidelného osmiúhelníku. V roce 1884 byla dřevěná věž nahrazena novou ocelovou věží.
V současné době funguje maják autonomně, bez přítomnosti personálu údržby na majáku.
Pohlednice s vyobrazením majáku (výtvarník G. Čelak) byla zařazena do souboru pohlednic "Mořské majáky naší vlasti", vydaného v roce 1990. V roce 2003 byl obraz majáku umístěn na známku Lotyšska.
Na mysu Kolka jsou ruiny starého majáku (pravděpodobně fragmenty jeho kamenného základu), zničeného na podzim roku 1941. Na začátku Velké vlastenecké války zde stál stejnojmenný maják ve tvaru čtyřúhelníku věž s bílým blikajícím světlem.
Ze vzpomínek Dmitrije Ivanoviče Zakhodyakina (1918–2005), rodáka z Voroněžské oblasti, aktivního účastníka obranné operace Moonsund (1941), který se podílel na výstavbě věžové baterie č. 315 na poloostrově Syrve (Saaremaa). Ostrov):
Opatrně křovím jsme se blížili k majáku, bylo to asi deset nebo patnáct metrů... Trhaviny se rychle rozdělily na tři části, aby se daly osadit na tři místa po obvodu. Předpokládali jsme, že tloušťka stěn by neměla být velká, ale moc nadějí na úspěch jsem si nedával, přesto je poplatek za takovou konstrukci minimální.
Rozhodli jsme se explodovat všechny tři nálože najednou. Odpovědnosti byly přiděleny: Kushnir, Troyan a Bendeberya položí nálože a vloží roznětky s detonační šňůrou a rychle ustoupí na naši loď. Musím zůstat sám, zapálit hlavní pojistku s pojistkou a zapálit ji. Když bylo vše připraveno, začali pozorovat. Všude kolem bylo ticho, mlha nedávala žádný výhled. Doplazili jsme se k majáku, pod námi byl čistý sypký písek, pohlcoval naše zvuky. Vše proběhlo v pořádku, nálože byly položeny rychlostí blesku a chlapi utíkali 40 metrů zpět. Doplazil jsem se k hlavní náloži, vložil pojistku a odstřihl šňůru natolik, abych měl čas uběhnout alespoň 80-100 metrů, zapálil ke šňůře. Podařilo se mi proběhnout 50-60 metrů křovím, když se za mnou ozvala rána z kulometu. Zakopl jsem o jakousi kládu a upadl. V tu chvíli se ozvala silná exploze, pískot sutin a betonu, ale vše dobře dopadlo a nebolelo mě to, vstal jsem a podíval se zpět na maják. V tom místě mlhu rozehnala výbušná vlna a na místě majáku zůstala jen betonová plošina.