Mikrohistorie
Mikrohistorie je směr historické vědy, který se zabývá zohledněním malých území a populací (město, vesnice, jednotlivé rodiny) minulosti za účelem studia každodenního života a mentality „malého člověka“, tradičně ztraceného v historii. Mikrohistorická analýza zahrnuje studium konkrétních jevů, které se vyskytovaly v životech jednotlivců v minulosti, s cílem identifikovat dominantní myšlenky a trendy ve společnosti jako celku.
Mikrohistorie vznikla v Itálii v 70. letech 20. století díky úsilí Giovanniho Levi a Carla Ginzburga jako reakce na fascinaci západoevropských učenců sociální historií v duchu School of Annals . Formování mikrohistorie (ale i každodenní historie) jako samostatné oblasti vědeckého bádání je spojeno se současnou situací postmoderny v humanitních vědách [1] .
Významní představitelé
Viz také
Poznámky
- ↑ Metodologické problémy dějepisu: učebnice. Ed. V. N. Sidortsová . - Minsk: TetraSystems, 2006. - S. 99-100
Literatura
v Rusku
- Zenkin S. N. Mikrohistorie a filologie // Případ: individuální a jedinečný v historii 2006 / ed. M. A. Bojcov , I. N. Danilevskij . - M.: Nauka , 2007. - S. 365-377
- Medic H. Mikrohistorie//DIPLOMOVÁ PRÁCE, 1994, no. 4. - S. 193-202
- Oleinikov A. Mikrohistorie a genealogie historické zkušenosti // Kazus. Jedinečný a jedinečný v historii - 2006 / Ed. M. A. Bojcov , I. N. Danilevskij . Problém. 8. - M.: Science , 2007. - S. 379-393
- Polskaya S.A. Mikrohistorie v zrcadle moderních francouzských medievistických studií // Nová místní historie. Číslo 1. Nové místní dějiny: metody, prameny, metropolitní a provinční historiografie: Sborník z první celoruské vědecké internetové konference. Stavropol, 23. května 2003 - Stavropol: Nakladatelství SSU, 2003. - 262 s.
v jiných jazycích
Slovníky a encyklopedie |
|
---|
V bibliografických katalozích |
|
---|