Mladí Češi

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 2. dubna 2020; ověření vyžaduje 1 úpravu .

Mladočeši ( česky Mladočeši ) neboli Národní strana svobodomyslná ( česky Národní strana svobodomyslná ) je české společensko-politické hnutí a politická strana (od roku 1874) v Rakousku-Uhersku.

Zpočátku byli mladočeši frakcí v rámci Národní strany , která vznikla v roce 1860 v čele s umírněnějšími Staročechy . Na přelomu 60. a 70. let staročeši prosazovali politiku obstrukce říšských zákonodárných orgánů, zatímco mladočeské křídlo požadovalo aktivní obranu svého postavení. V roce 1874 vedl prohlubující se rozkol mezi frakcemi k tomu, že se mladočeši organizačně oddělili od strany a vytvořili Národní stranu volnomyšlenkářů [1] , po níž byl název „Staročeši“ přiřazen celé ChNP. V roce 1889 na sjezdu mladočechů na hoře Rzip byli Staročeši prohlášeni za zrádce českého lidu [2] . Podpis česko-německé smlouvy z roku 1890 mezi staročeskými a německými organizacemi a rozšíření volebního práva vedlo ke ztrátě podpory ze strany staročechů ve prospěch mladočechů a dalších stran. Počátkem 20. století se jejich politické postavení začalo sbližovat se starými Čechy [3] .

Strany aktivně podporovali velcí čeští průmyslníci a bankéři [3] . Ideologem a lídrem strany byl dlouhá léta Karel Kramář .

Přestože byli mladočeši radikálnější než staročeši, na konci 19. století nepožadovali vznik samostatného českého státu, ale omezili se na požadavky národní autonomie v podobě transformace Rakousko-Uhersko v trojjedinou monarchii při zachování hospodářské jednoty země [3] . Strana také požadovala státní podporu průmyslu a exportu a také znárodnění železnic [3] . Proti pangermanismu bojovali i mladočeši a Kramář byl také zastáncem novoslovanství  - spojení Rakouska-Uherska a Ruské říše [3] , i když krátce před začátkem první světové války vypracoval projekt pro přechod Česka a Slovenska pod nadvládu Ruského impéria [4] . Mladočeši také požadovali politiku rovnosti pro národy Rakousko-Uherska a zavedení všeobecného volebního práva.

Spor mezi mladočechy a staročechy ironicky popsal K. Čapek :

Mladí Salamandrové zjevně stáli za pokrokem bez jakýchkoliv bariér a omezení a prohlásili, že pod vodou je nutné přijmout celou pevninskou kulturu se všemi jejími výdobytky, fotbal, flirt, fašismus a sexuální perverze nevyjímaje. Naopak se zdá, že staří mloci konzervativně lpěli na přirozených vlastnostech mloků a nechtěli se vzdát starých dobrých zvířecích zvyků a instinktů; nepochybně odsuzovali horečnou snahu o všemožné inovace a viděli v tom známky úpadku a zrady salamandrových ideálů svých předků, a samozřejmě byli také rozhořčeni nad cizími vlivy, kterým současná zhýralá mládež slepě podléhá, a zeptal se, zda je tato opičí napodobenina lidí hodna hrdých a namyšlených Mloků.

Válka s mloky

V roce 1918 se strana spojila se staročeskými a umírněnými silami a vytvořila Českou státně-právní demokracii, která se od roku 1919 stala známou jako Národně demokratická strana československá .

Poznámky

  1. Klevansky A. Kh., Maryina V. V., Mylnikov A. S., Pop I. I. Stručné dějiny čs. - M .: Nauka, 1988. - S. 231. - ISBN 5-02-009334-1 .
  2. Klevansky A. Kh., Maryina V. V., Mylnikov A. S., Pop I. I. Stručné dějiny čs. - M .: Nauka, 1988. - S. 235. - ISBN 5-02-009334-1 .
  3. 1 2 3 4 5 Klevansky A. Kh., Maryina V. V., Mylnikov A. S., Pop I. I. Stručné dějiny Československa. - M. : Nauka, 1988. - S. 262. - ISBN 5-02-009334-1 .
  4. Klevansky A. Kh., Maryina V. V., Mylnikov A. S., Pop I. I. Stručné dějiny čs. - M .: Nauka, 1988. - S. 275. - ISBN 5-02-009334-1 .