Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky _ _ _

Pořadí vzniku a rozpuštění

V souladu s čl. 16 Ústavy České republiky ze dne 16. prosince 1992 se Sněmovna skládá z 200 poslanců a je volena na období 4 let. Poslanci jsou voleni tajným hlasováním na základě všeobecného, ​​rovného a přímého volebního práva (článek 18 Ústavy). Od roku 2000 do roku 2021 se parlamentní volby konaly poměrným volebním systémem s 5 % hranicí pro stranu, 10% pro dvoukoalici, 15% pro trojkoalice a více. Poslanecká křesla byla přidělena stranám , které prošly procentuální bariérou pomocí d'Hondtovy metody . Od roku 2021 se volby poslanců konají podle poměrného volebního systému s 5 % pro stranu, 8 % pro dvojkoalici, 11 % pro trojkoalici a více. Místa poslanců jsou přidělena stranám, které překonaly procentní hranici pomocí Imperiali kvóty .

Volby do Poslanecké sněmovny (stejně jako do Senátu) se musí konat v posledních 30 dnech volebního období Sněmovny, a pokud byla Poslanecká sněmovna předčasně rozpuštěna, musí se volby konat do 60 dnů ode dne. o jejím rozpuštění (čl. 17 Ústavy).

Aktivní právo volit (čl. 18 Ústavy) má každý občan ČR, který dosáhl věku 18 let , pasivní právo má každý občan ČR, který má právo volit a dosáhl věku z 21 (článek 19 Ústavy).

Poslanecká sněmovna volí ze svých členů předsedu a místopředsedy (místopředsedy) Poslanecké sněmovny (čl. 29 Ústavy). Poslanecká sněmovna jako své orgány tvoří výbory a komise Poslanecké sněmovny (čl. 31 Ústavy).

Poslanecká sněmovna se vzdá funkce na konci volebního období, na které byla zvolena. Poslaneckou sněmovnu může prezident republiky předčasně rozpustit v případech uvedených v čl. 35 Ústavy:

1. Nevyslovila-li Sněmovna důvěru nově jmenované vládě, jejíž předsedu jmenoval prezident republiky na návrh předsedy Sněmovny;
2. Nepřijme-li Sněmovna usnesení o návrhu zákona předloženém vládou do 3 měsíců, spojí-li vláda otázku důvěry s projednáváním tohoto návrhu zákona;
3. byla-li schůze Poslanecké sněmovny odročena na dobu delší, než je přípustné;
4. Když Komora nemohla rozhodovat déle než 3 měsíce, pokud její zasedání nebylo přerušeno a v této době byla Komora znovu svolána k jednání.

Kromě toho čl. 35 Ústavy stanoví dvě obecné podmínky pro možnost rozpuštění Poslanecké sněmovny prezidentem: za prvé, Sněmovnu nelze rozpustit v posledních 3 měsících jejího volebního období, a za druhé, Sněmovnu lze rozpustit pouze se souhlasem tří pětin z celkového počtu členů Komory.

Místo v soustavě státních orgánů

Právní postavení Poslanecké sněmovny určuje druhá hlava Ústavy ČR . Parlamentní model České republiky staví dolní komoru Parlamentu do středu soustavy nejvyšších státních orgánů. Poslanecká sněmovna tvoří vládu České republiky , která je sněmovně formálně podřízena. Každý člen Komory má právo iniciovat legislativu v jakékoli otázce, stejně jako právo zasílat interpelace .

Poslanecká sněmovna je hlavním článkem legislativního procesu České republiky: všechny návrhy zákonů se podle čl. 41 Ústavy předkládají Poslanecké sněmovně a Senátu se předkládají až po schválení Sněmovnou.

Historie

I svolání (1992−1996)

Poslanecká sněmovna vznikla při reorganizaci České národní rady v souladu s Ústavou České republiky z roku 1992 a svou činnost zahájila 1. ledna 1993. Místa poslanců byla rozdělena jako v CNS:

II svolání (1996−1998)

V důsledku řádných parlamentních voleb konaných ve dnech 31. května a 1. června 1996 byla křesla v dolní komoře rozdělena takto:

III svolání (1998−2002)

V důsledku řádných parlamentních voleb konaných ve dnech 19. až 20. června 1998 byla křesla v dolní komoře rozdělena takto:

IV svolání (2002−2006)

V důsledku řádných parlamentních voleb konaných ve dnech 14. až 15. června 2002 byla křesla v dolní komoře rozdělena takto:

V svolání (2006−2010)

V důsledku řádných parlamentních voleb konaných ve dnech 2. až 3. června 2006 byla křesla v dolní komoře rozdělena takto:

VI svolání (2010−2013)

V důsledku řádných parlamentních voleb konaných ve dnech 28. až 28. května 2010 byla křesla v dolní komoře rozdělena takto:

Na schůzi Poslanecké sněmovny ČR dne 7. srpna 2013 byla vyslovena nedůvěra složení vlády Jiřího Rusnoka : proti složení vlády hlasovalo 100 poslanců (členové st. pravicové strany ODS a TOP 09 ), pro hlasovalo 93 poslanců (z levicových stran KSČM a ČSSD , stejně jako většina středopravé Strany Věcí veřejných ), na jednání Sněmovny chybělo 7 poslanců . Jiří Rusnok oznámil 9. srpna demisi vlády, kterou 13. srpna přijal český prezident Miloš Zeman .

Dne 20. srpna 2013 Poslanecká sněmovna na návrh strany TOP 09 většinou 140 hlasů poslanců hlasovala pro předčasné rozpuštění sněmovny v souladu s čl. 35 Ústavy. Poslanci Občanské demokratické strany (ODS) se hlasování nezúčastnili a před zahájením hlasování vzdorovitě opustili jednací sál [1] . Po jednání lídrů frakcí Poslanecké sněmovny s prezidentem Milošem Zemanem bylo oznámeno, že ve dnech 25. – 26. října 2013 se budou konat předčasné volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu [2] . Dne 28. srpna 2013 byla zvláštním aktem prezidenta České republiky Miloše Zemana rozpuštěna Poslanecká sněmovna Parlamentu [3] .

V době hlasování o samorozpuštění Poslanecké sněmovny v ní byli zástupci těchto politických sdružení ČR:

VII svolání (2013−2017)

V důsledku předčasných parlamentních voleb konaných ve dnech 25. – 26. října 2013 byla křesla v Poslanecké sněmovně rozdělena takto:

VIII svolání (2017−2021)

V důsledku řádných parlamentních voleb konaných ve dnech 20. – 21. října 2017 byla křesla ve sněmovně rozdělena takto:

IX svolání (2021−2025)

V důsledku řádných parlamentních voleb konaných ve dnech 8. až 9. října 2021 byla křesla ve sněmovně rozdělena takto:

Předsedové sněmoven

Poznámky

1. ↑ Poslanci dolní komory českého parlamentu hlasovali pro jeho rozpuštění // Rossijskaja gazeta. 20.08.2013 . Získáno 26. srpna 2013. Archivováno z originálu 9. října 2013. (neurčitý)
2. ↑ Volby do dolní komory českého parlamentu se budou konat 25. a 26. října // Rossijskaja gazeta. 23.08.2013 . Získáno 26. srpna 2013. Archivováno z originálu 5. března 2016. (neurčitý)
3. ↑ Rozhodnutí prezidenta republiky o rozpuštění Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 265/2013 Sb. a rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 266/2013 Sb. . Získáno 3. října 2013. Archivováno z originálu 5. října 2013. (neurčitý)

Zdroje

• Volební systém České republiky. Parlamentní volby
• Parlament Lazareva M. N. v podmínkách budování demokratického státu: Zkušenosti České republiky. - M., 2009.
• P. Kolarzh, P. Valenta. Parlament ČR - Poslanecká sněmovna. Vydáno pro Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR - Ivan Král, 2009 - ISBN 978-80-87324-04-2 .
• Ústava České republiky

Slovníky a encyklopedie	Britannica (online)
V bibliografických katalozích	NKC : kn20020403048 VIAF : 197057326 Světová kočka VIAF : 197057326