Sněmovna reprezentantů (Bělorusko)

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 30. března 2022; kontroly vyžadují 5 úprav .
Sněmovna reprezentantů
Národního shromáždění
Běloruské republiky
běloruský Komora Rady ministrů
VII svolání
Typ
Typ dolní komory Národního shromáždění Běloruské republiky
Řízení
Předseda Vladimir Andreichenko , nestraník
od 27. října 2008
Místopředseda Valery Mitskevich , nestraník
od 6. prosince 2019
Struktura
členové 110
Frakce
výbory 14 (viz vedení a výbory )
Volby
Systém hlasování většinový
Poslední volby 17. listopadu 2019
Konferenční hala
Oválný sál vládního domu , Minsk , st. Sovětský, 11
Hlavní sídlo
house.gov.by
Portál: Politika
Bělorusko

Článek z cyklu
Politický systém
Běloruska

Prezident

Alexandr Lukašenko Administrativa prezidenta Rada bezpečnosti ( složení )

Rada ministrů ( složení )

premiér Roman Golovčenko

národní shromáždění

Rada republiky ( členové ) Natalia Kochanová ( předsedkyně ) Sněmovna reprezentantů ( poslanci ) Vladimir Andreichenko ( předseda )

Soudní systém

nejvyšší soud ústavní soud Generální prokuratura

Administrativní členění

Regiony ( Minsk ) Okresy ( města ) zastupitelstva obcí

Hlasování

Politické strany referenda 14. května 1995 24. listopadu 1996 17. října 2004 27. února 2022 Parlamentní volby 199520002004200820122016
2019 prezidentské volby 199420012006201020152020

Sněmovna reprezentantů Národního shromáždění Běloruské republiky ( Běloruská komora Pradstaўnіkov Národního shromáždění Běloruské republiky ) je dolní komora běloruského parlamentu, která vznikla v důsledku národního referenda a následných dodatků a změny ústavy v listopadu 1996 .

Složení Sněmovny reprezentantů je 110 poslanců. [1] Volba poslanců se provádí na základě všeobecného, ​​svobodného, ​​rovného, ​​přímého volebního práva tajným hlasováním. Sněmovna reprezentantů je volena výhradně většinovým systémem (kandidáti, kteří obdrží prostou většinu hlasů ve volebním obvodu, kde kandidují, jsou považováni za zvolené).

Volby do Poslanecké sněmovny Národního shromáždění se konaly 6x - v letech 2000 , 2004 , 2008 , 2012 , 2016 a 2019 . Složení komory prvního svolání nebylo voleno občany, ale bylo vytvořeno z poslanců rozpuštěné Nejvyšší rady XIII. svolání podporujících Alexandra Lukašenka .

Historie

Ústavní reforma z roku 1996 se projevila ve zřízení pravomocí složek vlády, přidělení větších pravomocí prezidentovi, zřízení dvoukomorového parlamentu (Sněmovny reprezentantů a Rady republiky) a zvýšení v roli vlády-rady ministrů v systému složek moci.

V důsledku změn ústavy Běloruské republiky již zákonodárný sbor nemá výsadní postavení a Bělorusko je prezidentskou republikou. Zastupitelský a zákonodárný orgán Běloruské republiky se podle ústavy ve znění z roku 1996 nazývá Parlament – ​​Národní shromáždění Běloruské republiky. Skládá se ze dvou komor – Sněmovny reprezentantů a Rady republiky (článek 90). Ústava zavádí princip samoorganizace komor Národního shromáždění. Každá komora si samostatně stanoví svůj vlastní postup v předpisech, které přijme (článek 105). Sněmovny Národního shromáždění zasedají odděleně, s výjimkou stanovených případů konání společných zasedání. Neexistuje žádný společný orgán komor. Jediným dočasným společným orgánem obou komor může být jimi vytvořená smírčí komise na paritním základě k překonání neshod mezi komorami na návrhu zákona zamítnutého Radou republiky (článek 100 čtvrtá část) [2] .

Národní shromáždění Běloruské republiky vytvořilo nový systém legislativy, který odpovídá moderním potřebám státu. Národní shromáždění Běloruské republiky má více než 2 200 zákonů, včetně 33 zákoníků, ale značná část z nich byla předložena k posouzení výkonným orgánům.

Pořadí formace

Volby nového složení sněmovny jsou naplánovány nejpozději tři měsíce před jediným dnem hlasování. Mimořádné volby Komory se konají do tří měsíců ode dne předčasného ukončení její působnosti.

Aktuální sestava

Zastoupení strany (na základě výsledků parlamentních voleb ze dne 17. listopadu 2019)
Zásilka Počet
mandátů
%
bezpartijní 89 80,9
Komunistická strana Běloruska jedenáct 10,0
Republikánská strana práce a spravedlnosti 6 5.45
Běloruská vlastenecká strana 2 1,81
Liberálně-demokratická strana jeden 0,91
Běloruská agrární strana jeden 0,91

Z 15 oficiálně registrovaných politických stran v Bělorusku má tedy ve sněmovně své poslance 5 stran, z nichž čtyři jsou proprezidentské a jedna ( Liberálně demokratická ) je konstruktivní opozice . Přitom dříve (do roku 2019) bylo 68 poslanců, tedy 61,8 % Sněmovny, členy nevládní organizace „Belaya Rus“ [3] , která periodicky připouští možnost transformace v politickou stranu [4] .

Kritéria pro nominace

Poslancem Sněmovny reprezentantů může být občan Běloruské republiky, který dosáhl věku 21 let.

Poslanci Poslanecké sněmovny vykonávají své pravomoci v Parlamentu na profesionální bázi.

Stejná osoba nemůže být současně členem dvou komor parlamentu. Poslanec Poslanecké sněmovny nemůže být členem vlády, poslancem místní Poslanecké sněmovny. Není dovoleno spojovat povinnosti poslance Sněmovny reprezentantů se současným výkonem funkce prezidenta nebo soudce [5] .

Síly

Sněmovna reprezentantů v souladu s článkem 97 Ústavy Běloruské republiky [6] :

1) považuje na návrh prezidenta, Všeběloruské lidové shromáždění, alespoň jednu třetinu celkového složení každé z komor parlamentu nebo z podnětu alespoň 150 tisíc občanů Běloruské republiky s volební právo, návrhy zákonů o změnách a doplňcích Ústavy;

2) projednává návrhy zákonů o ratifikaci a vypovězení mezinárodních smluv; o hlavním obsahu a zásadách výkonu práv, svobod a povinností občanů; o státním občanství, postavení cizinců a osob bez státní příslušnosti; o právech národnostních menšin; o stanovení republikových daní a poplatků; o zásadách realizace majetkových vztahů; o základech sociální ochrany; o zásadách regulace práce a zaměstnanosti; o manželství, rodině, dětství, mateřství, otcovství, výchově, vzdělávání, kultuře a zdravotnictví; o ochraně životního prostředí a racionálním využívání přírodních zdrojů; o stanovení postupu při řešení otázek administrativně-územního uspořádání státu; o místní samosprávě; o soudnictví, soudním řízení a postavení soudců; o trestní odpovědnosti; o amnestii; o vyhlášení války a uzavření míru; o právním režimu nouzového a stanného práva; o zřízení státních vyznamenání; o výkladu zákonů; návrhy jiných zákonů;

3) projednává návrhy zákonů o rozpočtu republiky a o schválení zprávy o jeho plnění. Návrhy zákonů o republikovém rozpočtu a o schválení zprávy o jeho plnění předkládá Poslanecké sněmovně vláda po dohodě s prezidentem;

4) vyhlásí volbu prezidenta;

5) dává předchozí souhlas prezidentovi ke jmenování do funkce předsedy vlády;

6) vyslechne zprávu předsedy vlády o programu činnosti vlády a program schválí nebo zamítne; opakované odmítnutí programu sněmovnou znamená vyslovení nedůvěry vládě;

7) každoročně vyslechnout informace od generálního prokurátora, předsedy Státního kontrolního výboru a předsedy Rady Národní banky o výsledcích jejich činnosti;

8) z podnětu předsedy vlády projednat otázku důvěry vládě;

9) z podnětu alespoň jedné třetiny celého složení Poslanecké sněmovny vysloví vládě nedůvěru; otázku odpovědnosti vlády nelze vznést do jednoho roku po schválení programu její činnosti;

10) přijmout demisi prezidenta;

11) zrušit příkazy předsedy Poslanecké sněmovny.

Sněmovna reprezentantů může rozhodovat o jiných věcech, stanoví-li tak Ústava.

Rozpuštění Sněmovny reprezentantů

Funkční období je 5 let, nestanoví-li Ústava jinak. Pravomoci lze zákonem rozšířit pouze v případě války [7] .

V případech a způsobem stanoveným ústavou mohou být pravomoci Sněmovny reprezentantů předčasně ukončeny.

Působnost Sněmovny reprezentantů může být předčasně ukončena v případě vyslovení nedůvěry vládě , vyslovení nedůvěry vládě nebo dvojnásobného odmítnutí předchozího souhlasu se jmenováním předsedy vlády . Pravomoci Sněmovny reprezentantů mohou být předčasně ukončeny i na základě stanoviska Ústavního soudu v případě soustavného nebo hrubého porušování Ústavy ze strany sněmoven Parlamentu.

Komoru nelze rozpustit za nouzového stavu nebo za stanného práva, v posledních šesti měsících funkčního období prezidenta, v době, kdy se rozhoduje o předčasném odvolání nebo odvolání prezidenta z funkce, nebo v době, kdy Celoběloruské lidové shromáždění rozhoduje o odvolání prezidenta z funkce. Komoru nelze rozpustit do jednoho roku ode dne jejího prvního zasedání a v posledním roce její působnosti.

Struktura

Rada Sněmovny reprezentantů

Rada Sněmovny reprezentantů je stálým kolegiálním orgánem podřízeným Sněmovně reprezentantů. V Radě Sněmovny reprezentantů je předseda Sněmovny reprezentantů, jeho zástupce, předsedové stálých výborů. Rozhodnutí o vytvoření Rady Sněmovny reprezentantů je formalizováno usnesením Sněmovny reprezentantů. Radě Sněmovny reprezentantů předsedá předseda Sněmovny reprezentantů.

Rada Poslanecké sněmovny organizuje práce na přípravě zasedání Poslanecké sněmovny, rozhoduje o předložení návrhu programu schůze Poslanecké sněmovny k projednání Poslanecké sněmovně, návrhy usnesení o jeho změně a ( nebo) dodatek, přijímá opatření k zajištění přítomnosti poslanců Sněmovny na schůzích Sněmovny reprezentantů, řeší otázky související se svoláváním a konáním zasedání Sněmovny reprezentantů a vykonává další pravomoci stanovené jednacím řádem Sněmovny reprezentantů. Sněmovna reprezentantů a další legislativní akty Běloruské republiky [8] .

Stálé provize

V současném, sedmém svolání Sněmovny reprezentantů, zvoleném ve volbách v roce 2019, je 14 stálých výborů [9] :

Sekretariát Sněmovny reprezentantů

Sekretariát Poslanecké sněmovny Národního shromáždění Běloruské republiky je stálým pracovním orgánem Poslanecké sněmovny, který zajišťuje organizační, právní, informační, analytickou, dokumentační a další podporu činnosti Poslanecké sněmovny, její orgány a poslanci Poslanecké sněmovny. Činnost sekretariátu Sněmovny reprezentantů řídí a kontroluje předseda Sněmovny reprezentantů, koordinuje ji místopředseda Sněmovny reprezentantů [10] .

Po uplynutí funkčního období Sněmovny reprezentantů nebo jejich předčasném ukončení pokračuje ve své činnosti sekretariát Sněmovny reprezentantů.

Legislativní proces

Relace

První zasedání po volbách svolává Ústřední komise pro volby a republiková referenda a svou činnost zahajuje nejpozději do 30 dnů po volbách. Třicetidenní lhůta pro svolání a zahájení práce první schůze Sněmovny reprezentantů se počítá ode dne voleb.

Sněmovna se schází na zasedání, které začíná třetí pondělí v září a končí poslední pracovní den června následujícího roku.

Poslanecká sněmovna se v případě zvláštní potřeby svolává k mimořádné schůzi z podnětu prezidenta nebo většiny poslanců sněmovny z plného složení každé z komor na pořadu jednání a ve stanovené lhůtě. ze strany iniciátora.

Imunita poslanců

Členové Poslanecké sněmovny požívají imunity při vyjadřování svých názorů a při výkonu svých pravomocí. To neplatí pro jejich nařčení z pomluvy a urážky.

Poslanci Poslanecké sněmovny mohou být v průběhu funkčního období zatčeni nebo jinak zbaveni osobní svobody pouze s předchozím souhlasem příslušné komory, s výjimkou spáchání vlastizrady nebo jiného závažného trestného činu, jakož i zadržení na místě činu. zločin.

Trestní řízení proti poslanci Poslanecké sněmovny projednává Nejvyšší soud .

Setkání

Schůze komory jsou otevřené. Sněmovna, vyžadují-li to zájmy státu, může rozhodnout o neveřejném zasedání většinou hlasů celého svého složení. Během jednání, včetně neveřejných jednání, mohou prezident, jeho zástupci, předseda vlády a členové vlády mluvit mimo pořadí za ty, kteří se přihlásili k vystoupení, kolikrát potřebují.

Jedno zasedání měsíčně je vyhrazeno pro dotazy poslanců Poslanecké sněmovny a odpovědi vlády.

Poslanec Poslanecké sněmovny má právo obrátit se s žádostí na předsedu vlády, členy vlády, hlavy státních orgánů tvořených nebo volených Parlamentem. Žádost musí být zařazena na pořad jednání komory. Odpověď na žádost musí být poskytnuta do dvaceti dnů zasedání.

Schůze komory se považuje za věcnou, jsou-li přítomny alespoň dvě třetiny poslanců z úplného složení komory.

Hlasování

Hlasování ve Sněmovně reprezentantů je otevřené a provádí jej osobně poslanec hlasováním „pro“ nebo „proti“. Tajné hlasování se provádí pouze při řešení personálních otázek.

Rozhodnutí

Rozhodnutí Sněmovny reprezentantů jsou přijímána ve formě zákonů a nařízení. K otázkám správního a kontrolního charakteru jsou přijímána usnesení Poslanecké sněmovny. Rozhodnutí se považují za přijatá, pokud pro ně hlasuje většina řádných členů, nestanoví-li Ústava jinak.

Zákony o hlavních směrech vnitřní a zahraniční politiky Běloruské republiky, o vojenské doktríně Běloruské republiky jsou programové a jsou považovány za přijaté za předpokladu, že pro ně hlasovaly alespoň dvě třetiny plného složení.

Odvolání poslanců voliči

V Bělorusku je právo voličů odvolat poslance zvoleného v jejich volebním obvodu právně stanoveno. Poslanec může být odvolán, pokud neodůvodnil důvěru voličů (porušil Ústavu Běloruské republiky, národní zákony, dopustil se jednání, které ho diskredituje) [11] . Od roku 2020 zahrnoval postup stažení následující kroky [11] :

Průvodce

I svolání (28. listopadu 1996 - 21. listopadu 2000)

Předseda : Malofeev, Anatoly Aleksandrovich

Místopředseda : Konoplev, Vladimir Nikolaevič

Předsedové stálých komisí :

II svolání (21. 11. 2000 - 16. 11. 2004)

Předseda : Popov, Vadim Alexandrovič

Místopředseda : Konoplev, Vladimir Nikolaevič

Předsedové stálých komisí :

III svolání (16. 11. 2004 - 27. 10. 2008)

předseda :

Místopředseda : Zabolotets, Sergej Makarovič

Předsedové stálých komisí :

IV svolání (27. 10. 2008 - 18. 10. 2012)

Předseda : Andreichenko, Vladimir Pavlovič

Místopředseda

Předsedové stálých komisí :

V svolání (18. 10. 2012 - 10. 10. 2016)

Předseda : Andreichenko, Vladimir Pavlovich [12]

Místopředseda : Guminsky, Viktor Alexandrovič

VI svolání (11. října 2016 - 6. prosince 2019)

Předseda : Andreichenko, Vladimir Pavlovič

Místopředseda : Pirshtuk, Boleslav Kazimirovič

Předsedové stálých komisí :

VII svolání (od 6. prosince 2019)

Předseda : Andreichenko, Vladimir Pavlovich [14]

Místopředseda : Mitskevich, Valery Vatslavovich [14]

Viz také

Poznámky

  1. Ústava Běloruské republiky . Získáno 25. října 2020. Archivováno z originálu dne 3. února 2022.
  2. Historie parlamentarismu v Bělorusku Archivováno 28. března 2018 na Wayback Machine . Oficiální stránky Poslanecké sněmovny
  3. Roo Belaya Rus . Získáno 10. prosince 2018. Archivováno z originálu 11. prosince 2018.
  4. "Belaya Rus" hledá příležitosti stát se stranou . Získáno 10. prosince 2018. Archivováno z originálu 11. prosince 2018.
  5. Sestavení Sněmovny reprezentantů . Získáno 27. března 2018. Archivováno z originálu dne 26. března 2018.
  6. Ústava Běloruské republiky , článek 97 Archivováno 4. prosince 2020 na Wayback Machine
  7. Dokumenty upravující činnost Sněmovny reprezentantů . Získáno 27. března 2018. Archivováno z originálu dne 27. března 2018.
  8. Předpisy Sněmovny reprezentantů Národního shromáždění Běloruské republiky Archivováno 21. ledna 2020 na Wayback Machine , kapitola 3, články 17-22
  9. Stálé výbory Sněmovny reprezentantů Národního shromáždění Běloruské republiky . Staženo 26. ledna 2020. Archivováno z originálu dne 20. ledna 2020.
  10. Předpisy o sekretariátu Sněmovny reprezentantů Národního shromáždění Běloruské republiky Archivováno 26. ledna 2020 na Wayback Machine , Oficiální stránky Sněmovny reprezentantů Národního shromáždění Běloruské republiky
  11. 1 2 Ve 20 okresech Minsku je zahájeno odvolání poslanců Sněmovny reprezentantů. Co to znamená? (nedostupný odkaz) . Získáno 27. srpna 2020. Archivováno z originálu dne 27. srpna 2020. 
  12. Páté svolání . Sněmovna reprezentantů Národního shromáždění Běloruské republiky . Získáno 28. listopadu 2019. Archivováno z originálu dne 28. listopadu 2019.
  13. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 Stálé výbory Sněmovny reprezentantů Běloruské republiky . Získáno 27. března 2018. Archivováno z originálu dne 27. března 2018.
  14. 1 2 Vedení Sněmovny reprezentantů Národního shromáždění Běloruské republiky . Získáno 27. března 2018. Archivováno z originálu 20. února 2022.

Zdroje

Odkazy