Mongolská lidová strana | |
---|---|
mong. Mongol Ardyn Nam | |
MNP / MAN | |
Vůdce | Luvsannamsrein Oyuun-Erdene |
Založený | 25. června 1920 |
Hlavní sídlo | Mongolsko , Ulánbátar , Youth Avenue, 14191 |
Ideologie |
Aktuální: Sociální demokracie Demokratický socialismus Levý nacionalismus Levý populismus 1920-1991: Komunismus Marxismus-leninismus |
Mezinárodní |
Socialistická internacionála , Progresivní aliance Dříve: Kominterna |
Polovojenské křídlo | Mongolská lidová revoluční armáda (1921-1992) |
Spojenci a bloky |
Dříve: CPSU , CCP |
Organizace mládeže | Sociálně demokratický svaz mongolské mládeže |
Počet členů | 220 000 (2020) |
Místa ve státě Great Khural | 60/76( 2020 ) |
stranická pečeť | mongolský unen |
Osobnosti | členové party v kategorii (77 lidí) |
webová stránka | mpp.mn |
Mongolská lidová strana ( Mongol. Mongol Ardyn Nam ; v letech 1924 - 2010 - Mongolská lidová revoluční strana ; ( Mong. Mongol Ardyn Khuvsgalt Nam ) - levicová politická strana Mongolska , do roku 1991 se držela komunistického vektoru rozvoje. V letech 1921-1996 a 2000- Rozsudek v roce 2004. V současné době vedoucí politická síla ve vládě. Předseda ústředního výboru - Luvsannamsrein Oyuun-Erdene .
V letech 1919-1920 se v Urze vytvořily dvě podzemní protičínské skupiny , které později dostaly názvy „Konzulární kopec“ ( Mong. Konsulyn denzh ; z názvu okresu v Urze) a „Východní Khure“ ( Mong. Zuun Khuree ) . [1] . První z nich vedl Dogsomyn Bodoo , vysoce vzdělaný 35letý lama, který pracoval pod Bogdo Khanem na ruském konzulátu v Urze; Khorlogiin Choibalsan bydlel ve stejné jurtě s ním . Oba se setkali s jedním z urgabolševiků Michailem Kucherenkem, sazečem v rusko-mongolské tiskárně [2] .
Vůdci druhého kruhu, „Eastern Khure“, byli Soliin Danzan , bývalý zaměstnanec ministerstva financí, a Dansrabilegiin Dogsom z ministerstva války. Jedním z méně pozoruhodných členů skupiny byl Damdin Sukhe-Bator , seržant v rozpuštěné mongolské armádě. Vznik „Východního Khuru“ se datuje do poloviny listopadu 1919 , kdy se někteří členové dolní komory mongolského Khuralu, včetně Danzana a Dogsoma, tajně setkali noc poté, co byl Xu rozpuštěn a rozhodli se postavit proti čínština [3] .
V červnu 1920 se obě skupiny sloučily do Mongolské lidové strany. Brzy strana s podporou Kominterny navázala kontakt se sovětským Ruskem a v srpnu 1920 tam vyslala delegaci. Dopis zaslaný delegaci, potvrzený pečetí Bogd Gegen (certifikace proběhla za asistence autoritativního mongolského velitele Khatan-Bator Maksarzhav ), obsahoval žádost sovětské vládě o pomoc při obnovení nezávislosti Mongolska. Po návratu delegace koncem roku 1920 revoluční činnost strany zesílila.
K organizační formalizaci strany došlo 1. března 1921 na prvním stranickém sjezdu v Kjachtě . Sjezd zvolil Ústřední výbor strany a přijal dokument „10 principů“, který určil cíle a cíle nadcházející revoluce. Do roku 1925 se jmenovala Mongolská lidová strana, v letech 1924 až 2010 Mongolská lidová revoluční strana.
Po revoluci v roce 1921 získala strana statut vládnoucí strany. Program strany byl přijat v roce 1921 . Základem programu byl přechod k socialismu . Pozoruhodnými představiteli strany byli Khorlogiin Choibalsan a Yumzhagiin Tsedenbal . MPRP během sovětské éry měla úzké vazby s KSSS .
Počínaje 20. lety zažívala strana období vnitrostranického boje, jehož obětí byli téměř všichni vrcholní představitelé strany včetně jejích zakladatelů. Od druhé poloviny 30. let soustředil moc ve svých rukou ministr vnitra (1936-1939) a předseda vlády (1939-1952) Kh. 1934, on sám nebyl potlačován. Pod jeho vedením stranu vedl Yumzhagiin Tsedenbal, který se s krátkou přestávkou v 50. letech stal po smrti Choibalsana novým vůdcem strany.
15. března 1990 na VIII. plénu ÚV hromadně rezignovalo celé vedení strany (politbyro a sekretariát), z ÚV bylo vyloučeno 11 lidí. Gombozhavyn Ochirbat byl zvolen novým generálním tajemníkem ÚV . Podle zprávy generálního prokurátora Yu byl Tsedenbal vyloučen ze strany, zbaven všech titulů a vyznamenání.
Na mimořádném sjezdu MPRP ve dnech 12. – 15. dubna 1990 byla přijata nová charta a nová politická platforma strany. Pod vlivem perestrojkových procesů v SSSR došlo ke změně programu strany a od roku 1991 marxismus-leninismus přestal být hlavní doktrínou strany. Místo politbyra bylo místo generálního tajemníka vytvořeno Prezidium Ústředního výboru složené z 5 osob ( Cerenpilin Gombosuren , Nyamyn Mishigdorj , Ts. Oold (předseda stranické kontrolní komise), Lodongiin Tudev a B. Sumyaa ). , objevil se předseda ústředního výboru (Gombozhavyn Ochirbat).
Na 3. plénu ÚV 30. června 1990 bylo „za hrubé porušení stranické etiky a kázně, poškození pravomoci MPRP“ vyloučeno ze strany najednou 7 bývalých členů politbyra – D. Gombozhav, B. Dezhid, B. Lamzhav, S. Luvsan, D. Maidar, T. Ragcha a D. Molomjamts.
V roce 1997 byl přijat nový program strany. Navzdory principu vícestranického systému, který se v zemi prosadil, si MPRP zachovala svou vlastní politickou váhu v parlamentu; její členové působili jako prezident země do roku 2009 a v roce 2021 rodák ze strany opět vedl zemi.
V červenci 2008 , po parlamentních volbách v zemi, příznivci Demokratické strany, kteří nesouhlasili s výsledky hlasování, vypálili sídlo MPRP v Ulánbátaru .
V roce 2010 , po zvolení S. Batbolda na post předsedy MPRP , vyvstala opět otázka změny názvu strany. Na XXV. sjezdu ve dnech 4. – 8. listopadu 2010 přijala strana svůj dřívější název, který nesla až do roku 1924 [4] .
Na protest proti tomuto kroku bývalý prezident Mongolska N. Enkhbayar opustil stranu a založil vlastní pod opuštěným názvem Mongolská lidová revoluční strana [5] .
Na XXVI. sjezdu strany v lednu 2011 bylo rozhodnuto o umístění státního znaku soyomba na vlajku strany [6] .
Poznámka. Od roku 1928 do roku 1940 byla strana formálně vedena několika rovnoprávnými tajemníky ústředního výboru (téměř všichni byli ve 30. letech potlačeni). Ve skutečnosti moc držel ministerský předseda ( Genden , pak Amar , pak Choibalsan ). Teprve za Tsedenbala (od roku 1958) se funkce generálního tajemníka ÚV MPRP stala nejdůležitější funkcí ve straně a ve státě.
Ne. | název | Fotka | nastoupil do úřadu | Odstoupil |
---|---|---|---|---|
Předseda ústředního výboru: | ||||
jeden | Soliyn Danzan | 3. března 1921 | 21. září 1921 | |
a. o. | Dogsomyn Bodoo | 21. září 1921 | 22. listopadu 1921 | |
Tajemník ústředního výboru: | ||||
2 | Tseren-Ochiryn Dambadorj | 22. listopadu 1921 | 12. ledna 1923 | |
Předseda ústředního výboru: | ||||
3 | Azhvagiin Danzan | 12. ledna 1923 | 31. srpna 1924 | |
čtyři | Tseren-Ochiryn Dambadorj | 31. srpna 1924 | 27. října 1928 | |
První tajemníci ústředního výboru: | ||||
5 | Ulzhiygiin Badrakh | 28. října 1928 | 30. ledna 1929 | |
6 | Bat-Ochiryn Eldev-Ochir | 30. ledna 1929 | 13. března 1930 | |
7 | Paljidiyn Genden | 13. března 1930 | 13. března 1931 | |
osm | Zolbingiin Shizhee | 13. března 1931 | 30. června 1932 | |
9 | Bat-Ochiryn Eldev-Ochir | 30. června 1932 | 30. července 1932 | |
deset | Jambyn Lkhumbe | 30. července 1932 | 30. června 1933 | |
jedenáct | Dorzhzhavyn Luvsansharav | 30. června 1933 | 5. října 1934 | |
12 | Khas-Ochiryn Luvsandorj | 5. října 1934 | 15. srpna 1936 | |
13 | Banzarzhavyn Baasanjav | 15. srpna 1936 | 22. února 1940 | |
čtrnáct | Dashiin Dam | 22. února 1940 | 8. dubna 1940 | |
Generální tajemník Ústředního výboru: | ||||
patnáct | Yumjaagiin Tsedenbal | 8. dubna 1940 | 4. dubna 1954 | |
První tajemníci ústředního výboru: | ||||
16 | Dashiin Dam | 4. dubna 1954 | 22. listopadu 1958 | |
17 | Yumjaagiin Tsedenbal | 22. listopadu 1958 | 30. května 1981 | |
Generální tajemníci ÚV: | ||||
17 | Yumjaagiin Tsedenbal | 30. května 1981 | 24. srpna 1984 | |
osmnáct | Jambyn Batmunkh | 24. srpna 1984 | 14. března 1990 | |
19 | Gombozhavyn Ochirbat | 14. března 1990 | dubna 1990 | |
Předseda ústředního výboru: | ||||
19 | Gombozhavyn Ochirbat | dubna 1990 | 28. února 1991 | |
dvacet | Budragchaagiin Dash-Yongdong | 28. února 1991 | 5. října 1996 | |
Generální tajemníci ÚV: | ||||
dvacet | Budragchaagiin Dash-Yongdong | 5. října 1992 | 5. října 1996 | |
21 | Nambaryn Enkhbayar | 5. října 1996 | 7. února 1997 | |
Předseda ústředního výboru: | ||||
22 | Natsagiin Bagabandi | 7. února 1997 | 6. června 1997 | |
23 | Nambaryn Enkhbayar | 6. června 1997 | 22. listopadu 2005 | |
24 | Mieegombyn Enkhbold | 22. listopadu 2005 | 22. listopadu 2007 | |
25 | Sanjiin Bayar | 22. listopadu 2007 | 8. dubna 2009 | |
26 | Sukhbaataryn Batbold | 8. dubna 2009 | 25. července 2012 | |
27 | Ulziysaykhany Enkhtuvshin | 25. července 2012 | 21. listopadu 2013 | |
28 | Mieegombyn Enkhbold | 21. listopadu 2013 | 21. listopadu 2017 | |
29 | Ukhnaagiin Khurelsukh | 21. listopadu 2017 | 25. června 2021 | |
třicet | Luvsannamsrein Oyuun-Erdene | 25. června 2021 | přítomnost |
Volby | Kandidát | hlasů | % | Výsledek |
---|---|---|---|---|
1993 | Lodongiin Tudev | 397 061 | 40,1 % | Porazit ![]() |
1997 | Natsagiin Bagabandi | 597 573 | 62,5 % | Zvolený ![]() |
2001 | 581 381 | 59,2 % | Zvolený ![]() | |
2005 | Nambaryn Enkhbayar | 495 730 | 54,20 % | Zvolený ![]() |
2009 | 520 948 | 48,07 % | Porazit ![]() | |
2013 | Badmaanyambuugiin Bat-Erdene | 520 380 | 41,97 % | Porazit ![]() |
2017 | Mieegombyn Enkhbold | 497 067 | 44,85 % | Porazit ![]() |
2021 | Ukhnaagiin Khurelsukh | 820 092 | 72,24 % | Zvolený ![]() |
Volby | Vůdce strany | hlasů | % | Místa | +/- | Místo | Postavení |
---|---|---|---|---|---|---|---|
1951 | Yumzhagiin Tsedenbal | 60 % | 176/295 | ▬ | ▬ 1 | Systém jedné strany | |
1954 | 65 % | 192/295 | ▲ 16 | ▬ 1 | Systém jedné strany | ||
1957 | 76,4 % | 178/233 | ▼ 14 | ▬ 1 | Systém jedné strany | ||
1960 | 77,52 % | 207/267 | ▲ 29 | ▬ 1 | Systém jedné strany | ||
1963 | 80 % | 216/270 | ▲ 9 | ▬ 1 | Systém jedné strany | ||
1966 | 81,54 % | 234/287 | ▲ 18 | ▬ 1 | Systém jedné strany | ||
1969 | 84,85 % | 252/297 | ▲ 18 | ▬ 1 | Systém jedné strany | ||
1973 | 83,9 % | 282/336 | ▲ 30 | ▬ 1 | Systém jedné strany | ||
1977 | 92,65 % | 328/354 | ▲ 46 | ▬ 1 | Systém jedné strany | ||
1981 | 93 % | 344/370 | ▲ 16 | ▬ 1 | Systém jedné strany | ||
1986 | Jambyn Batmunkh | 93,5 % | 346/370 | ▲ 2 | ▬ 1 | Systém jedné strany | |
1990 | Gombozhavyn Ochirbat | 598 984 | 61,74 % | 358/430 | ▲ 12 | ▬ 1 | Kvalifikovaná většina |
1992 | Puncagiin Zhasrai | 1 719 257 | 56,9 % | 70/76 | ▼ 288 | ▬ 1 | Kvalifikovaná většina |
1996 | 408 977 | 40,5 % | 25/76 | ▼ 46 | ▼ 2 | opozice | |
2000 | Nambaryn Enkhbayar | 517 746 | 51,6 % | 72/76 | ▲ 47 | ▲ 1 | Kvalifikovaná většina |
2004 | 517 443 | 48,23 % | 36/76 | ▼ 36 | ▬ 1 | opozice | |
2008 | Sanjiin Bayar | 914 037 | 52,67 % | 45/76 | ▲ 8 | ▬ 1 | Většinová vláda |
2012 | Sukhbaataryn Batbold | 353 839 | 31,31 % | 26/76 | ▼ 19 | ▼ 2 | opozice |
2016 | Mieegombyn Enkhbold | 636 316 | 45,69 % | 65/76 | ▲ 39 | ▲ 1 | Kvalifikovaná většina |
2020 | Ukhnaagiin Khurelsukh | 1 795 793 | 44,9 % | 62/76 | ▼ 3 | ▬ 1 | Kvalifikovaná většina |
Strana Mongolska | |
---|---|
|
Asijské země : komunistické strany | |
---|---|
Nezávislé státy |
|
Závislosti | Akrotiri a Dhekelia Britské indickooceánské území Hongkong Macao |
Neuznané a částečně uznané státy |
|
|
Vedoucí představitelé Mongolské lidové strany | |
---|---|
| |
Portál:Politika - Portál:Mongolsko |
![]() | |
---|---|
V bibliografických katalozích |