Franz Joseph Monet | |
---|---|
Němec Franz Joseph Mone | |
Datum narození | 12. května 1796 [1] [2] |
Místo narození | |
Datum úmrtí | 12. března 1871 [1] [2] (ve věku 74 let) |
Místo smrti | |
obsazení | antropolog , knihovník , archeolog , historik , archivář , vysokoškolský pedagog |
Děti | Fridegar Mone [d] |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Franz Josef Mone ( německy : Franz Josef Mone ; 12. května 1796 , Bádensko-Württembersko - 12. března 1871 , Karlsruhe ) byl německý historik a archeolog , archivář , učitel , profesor na univerzitě v Heidelbergu .
Narodil se v rodině přistěhovalců z Nizozemska, syn obchodníka. V letech 1814 až 1816 studoval filologii a historii na univerzitě v Heidelbergu.
V roce 1817 získal titul profesora alma mater , v roce 1818 se stal tajemníkem univerzitní knihovny, v roce 1819 mimořádný, v roce 1822 řádný profesor historie, v roce 1825 se stal vedoucím univerzitní knihovny.
V roce 1827 byl pozván na místo profesora statistiky a politiky na univerzitě v Lovani (Reichsuniversität Löwen), ale v důsledku belgické revoluce v roce 1830 přišel o práci , odešel do Karlsruhe, kde byl v letech 1830 až 1836 ředitelem. a redaktor univerzitních novin v Karlsruhe. Od roku 1835 byl poradcem tajného archivu a ředitelem hlavního státního archivu Baden v Karlsruhe.
Monetovou zásluhou byla přeměna Hlavního státního archivu (1835-1860) ze tří samostatných archivů (domácí archiv, státní archiv a státní archiv) („státní matrika“) na vědeckou instituci. Skromnými fondy také značně obohatil knihovnu archivu a proměnil ji ve vědeckou knihovnu. V roce 1840 se stal kurátorem starověkých staveb v Badenu, studoval tyto stavby z historického a uměleckohistorického hlediska. Výsledkem této studie byla zpráva o památkách ve velkovévodství Bádenském, kterou Monet představil v září 1841.
Nejprve přednesl esej v duchu Kreutzerovy symboliky „Geschichte des Heidentums im nördl. Evropa“ (Darmsht., 1822-24); pozdější Untersuchungen zur Geschichte der deutschen Heldensage (Quedlinburg, 1836) jsou systematičtější. Velmi cenný je jeho „Uebersicht der niederländ. Volkslitteratur älterer Zeit“ (Tub., 1838). Jeho další díla: "Quellen und Forschungen zur Geschichte der deutschen Litteratur und Sprache" (sv. 1, Cáchy, 1830), "Altdeutsche Schauspiele" (Quedlinb., 1841), "Schauspiele des Mittelatsruhe" (L846he, Karl . Hymnen" (Freiburg, 1853-55), "lat. a řečtina. Messen“ (Frankf. am Main, 1850), „Keitische Forschungen“ (Freiburg, 1857), „Urgeschichte des bad. Landes“ a další.
![]() |
| |||
---|---|---|---|---|
|