Monospore (z jiného řeckého μόνος , „jeden“ a „ spora “) je specializovaná buňka v některých červených [1] a hnědých řasách [2] , z nichž se během nepohlavního rozmnožování vyvine nový organismus . Slouží k reprodukci a přesídlení. Může se vyvinout jak ve specializovaných orgánech (tzv. monosporangia ) [1] , tak v běžných vegetativních buňkách [3] . Buněčné jádro monospor je haploidní [1] .
Monospory vstupují do vody z monosporace bez buněčné stěny – jako nahý protoplast [1] .
Monospory jsou charakteristické pro červené řasy, zejména málo organizované, pro zástupce třídy Bangiaceae ( Bangiophyceae ) a některé zástupce třídy Floridean ( Florideophyceae ). Po opuštění mateřské buňky nemají monospory bičíky, ale jsou schopné améboidního pohybu . U bangia se mohou tvořit monospory v kterékoli buňce stélky, u jiných červených řas se z vnějších buněk asimilačních filament stávají monosporangie [3] .
Monospory jsou také známy u některých hnědých řas , členů řádu Tilopteridae ( Tilopteridales ). Mají dva typy rozmnožovacích orgánů - monosporangia a vícebuněčné nádoby, přičemž je známo, že u organismů, které daly vznik monosporám, se mnohobuněčné nádoby téměř nikdy nevytvořily, tyto organismy se téměř vždy znovu rozmnožovaly monosporami; je známo, že před opuštěním monosporangia se jádro monospory u tylopteridů dělí, přičemž vzniká 4 až 12 jader [2] .
Někdy se ve sporangii nevytvoří jedna, ale dvě nebo čtyři spory, v takovém případě se nazývají bispory ( známé u některých červených řas) a tetraspory - známé u mnoha červených řas, stejně jako u zástupců řádu hnědých řas Dictyotales [ 4] .
![]() |
|
---|