Moskevská zóna protivzdušné obrany | |
---|---|
Vlajka letectva a protivzdušné obrany | |
Roky existence | 22. června – 24. listopadu 1941 |
Země | SSSR |
Podřízení | velitel zóny protivzdušné obrany |
Typ | provozní sdružení |
Funkce | ochrana vzdušného prostoru |
Dislokace |
Moskva , Moskva ekonomický region |
války | Velká vlastenecká válka |
velitelé | |
Významní velitelé | Generálmajor Gromadin, Michail Stepanovič |
Moskevská zóna protivzdušné obrany je operačním sdružením sil protivzdušné obrany země v ozbrojených silách SSSR , střežící vzdušný prostor Moskvy a moskevskou hospodářskou oblast v předvečer a v prvních měsících Velké vlastenecké války [1] .
Hlavním úkolem zóny protivzdušné obrany je krýt Moskvu , důležitá zařízení a komunikace moskevského hospodářského regionu před nálety .
Vznikla rozkazem NPO ze 14. února 1941 na základě jednotek protivzdušné obrany a formací Moskevského vojenského okruhu [2] [3] .
9. listopadu 1941 byla moskevská zóna protivzdušné obrany reorganizována na moskevský obvod sboru protivzdušné obrany dne 24. listopadu 1941 výnosem SSSR NPO z 9. listopadu 1941 . Na základě ředitelství zóny protivzdušné obrany bylo vytvořeno ředitelství okruhu moskevského sboru protivzdušné obrany.
Jako součást armády [4] :
V počáteční fázi formování zóny protivzdušné obrany zahrnovala formace a jednotky protivzdušné obrany Moskevského vojenského okruhu [2] :
Protivzdušná obrana byla postavena na principu integrovaného použití všech systémů protivzdušné obrany: do července 1941 jednotky zahrnuté do zóny protivzdušné obrany zahrnovaly:
Protivzdušná obrana Moskvy byla založena na principu všestranné vrstvené obrany s posílením západního a jižního směru, jako směrů nejpravděpodobnějšího výskytu vzdušného nepřítele. Průzkum vzdušného nepřítele a vyrozumění o jeho akcích prováděly stanoviště VNOS nacházející se 200-250 km od centra Moskvy. Toto uspořádání umožňovalo stíhacím letounům zachytit cíle a zapojit se do vzdušného boje s nepřátelskými letouny 150-200 km od Moskvy a vést vzdušné bitvy k vnější hranici protiletadlové požární zóny PVO (28-32 km od centra města), kam měli stíhači vstup zakázán (neboť s výjimkou případů, kdy došlo k pronásledování nepřátelských letadel, které začalo před zónou palby protiletadlového dělostřelectva) [1] .
Následně za účelem zlepšení systému řízení stíhacího letectva bylo pásmo protivzdušné obrany rozděleno na čtyři sektory, v každém sektoru byla jmenována odpovědná osoba v hodnosti zástupce velitele 6. stíhacího leteckého sboru protivzdušné obrany [1] :
Velení Wehrmachtu v polovině července v rámci generálního útočného plánu konkrétně zvažovalo přípravu a vedení masivních náletů na Moskvu. První pokus o masivní nálet na hlavní město podniklo nacistické velení v noci na 22. července. Nálet nepřátelských bombardérů na Moskvu trval pět hodin se čtyřmi po sobě jdoucími patry jednotlivých letadel a malých skupin. První, stejně jako následné masivní nálety na hlavní město, byly úspěšně odraženy silami protivzdušné obrany [5] .
Velitel zóny protivzdušné obrany
Náčelník štábu
Rudé armády během Velké vlastenecké války | Fronty a zóny protivzdušné obrany|
---|---|
Fronty ( velitelé ) | |
Fronty protivzdušné obrany | |
Zóny protivzdušné obrany |
Dělnická a rolnická Rudá armáda ve Velké vlastenecké válce : Divize protivzdušné obrany | |
---|---|
divize protivzdušné obrany | |
divize protivzdušné obrany | |
Stíhací divize protivzdušné obrany | |
Protiletadlové dělostřelecké divize protivzdušné obrany |
|
Protiletadlové kulometné divize protivzdušné obrany |
|
Protiletadlové světlomety divizí protivzdušné obrany | |
Přehradní balonové divize |
|
Divize vzdušného dohledu, varování a komunikace |
|
Oblasti leteckých základen |
|