Kumulativní razítko

Kumulativní známky obchodních organizací neboli platební známky jsou typem kreditních známek , které se svým ekonomickým obsahem blíží úsporným známkám . Byly vydávány v posledních desetiletích 19. a na počátku 20. století ruskými komerčními organizacemi, aby přilákaly kupce s nízkými příjmy.

Popis

Kumulativní razítka živnostenských organizací byly nalepeny na zvláštní tiskopisy, které byly akceptovány tak, jak byly vyplněny, jako doklad o zaplacení požadovaných částek. Tento způsob se používal nejen ke splácení úvěru , ale také k akumulaci finančních prostředků na nákup drahých předmětů. Pokud kupující zboží odmítne, neztrácí nárok na vrácení nastřádané částky.

Nejvíce se uplatnily značky firmy Singer , která se specializovala na výrobu a prodej domácích šicích strojů . Společnost měla rozsáhlou síť zastoupení v Rusku , která při své činnosti používala kumulativní známky. První emise kumulativních známek společnosti, které jsou dnes známé, pochází z roku 1895, poslední - 1908. Po znárodnění majetku společnosti Singer produkoval emisi kumulativních známek trust Gosshveimashina, na který sovětská vláda převedla prostředky společnosti. Známá je emise kumulativních známek trustu z roku 1926.

Kumulativní známky vydávala i některá knižní nakladatelství, která se specializovala na produkci „prestižních“ publikací a uměleckých alb. Známé jsou kumulativní známky petrohradského knihkupeckého spolku „Kultura“ z roku 1908 a ruského knižního spolku „Aktivista“ z roku 1910, moskevského nakladatelství I. Knebel z roku 1911.

Nechyběly ani razítka pro účtování zboží . Takové byly například v oběhu na území regionu Severního Kavkazu [1] , ale nikdy nebyly náhradníky pro oběh papírových peněz a neměly žádnou platební sílu. V souvislosti s jejich vydáním upozornila výzkumná komise severokavkazského regionálního oddělení Celosvazové společnosti sběratelů (NIK SKKO VOK) [1] : „Tyto známky sloužily výhradně k vyúčtování odběru zboží spotřebiteli (který je zřejmé z textu vytištěného na známkách), poté byly vyměněny za prémiové známky a následně zničeny.“

Viz také

Poznámky

  1. 1 2 NIK SKKO VOK. O známkách pro zaúčtování odebraného zboží Archivní kopie ze dne 17. června 2008 na Wayback Machine // Severokavkazský sběratel . - Rostov na Donu, 1929. - č. 11 (21). - S. 7.  (Datum přístupu: 8. září 2009)

Literatura