| jazyk Nguon | |
|---|---|
| vlastní jméno | Nguồn, Năm Nguyên |
| země | Vietnam , Laos |
| Regiony | Quangbinh |
| Celkový počet reproduktorů | 20 000 |
| Postavení | zranitelný [1] |
| Klasifikace | |
| Kategorie | Jazyky Eurasie |
| Mon-Khmerská větev Vietnamská skupina Podskupina Viet Muong | |
| Psaní |
latinka ( vietnamská abeceda ) |
| Jazykové kódy | |
| ISO 639-1 | — |
| ISO 639-2 | — |
| ISO 639-3 | nuo |
| Atlas světových jazyků v ohrožení | 2247 |
| Etnolog | nuo |
| ELCat | 1217 |
| IETF | nuo |
| Glottolog | nguo1239 |
Nguon je jazyk severní (Viet-Muong) podskupiny Mon-Khmer Viet skupiny , kterým mluví lidé Nguonů v regionu Truong Son Mountains a sousedních územích patřících k Laosu .
Většina mluvčích Nguon žije v okrese Minh Hoa , provincie Quang Binh, zatímco zbytek žije v okolí Dongle Commune , okres Tuyen Hoa , asi 50 km od hlavní silnice 1A .
Nguon je vietnamskou vládou a příbuznými výzkumníky považován za dialekt vietnamštiny; existují názory, že se jedná o dialekt jazyka Muong . Chamberlain [2] a Sidwell [3] jej považují za třetí jazyk severní (viet-muongské) podskupiny.
Většina Nguonů žije v okrese Tuyen Hoa, vedle lidí Tiut , kteří také mluví jazyky skupiny Viet ; a také v okrese Minh Hoa, vedle dalších vietnamských národů. Dříve byla Minhoa součástí Tuenhoa.
Laoské Nguony existují, ale údaje o jejich přesné distribuci jsou rozporuplné [4] . Podle Chamberlaina existuje ve středním Laosu vesnice Nguon známá jako Banpak Phanang v provincii Khammuan [ 5] .
Někteří badatelé považují Nguony za blíže Muongům [6] [7] [8] , jiní se domnívají, že tento lid má blíže k Vietnamcům [9] [10] [11] .
Údaje z lingvistických analýz v letech 1975 a 1996 svědčí o blízkosti Nguona k Muongovi [12] [13] [14] .
Jerold Edmondson, Kenneth Gregerson a Nguyen Van Looy věří, že Nguon „je velmi zajímavý pro studenty historie vietnamských jazyků [15] .
Nguyen Van Thai poznamenává, že mluvčí Nguon a Muong jsou schopni komunikovat, když mluví svým vlastním jazykem, zatímco vietnamští mluvčí to s nimi nemohou [16] .
Ačkoli je Nguon foneticky bližší Muongu, v některých dalších ohledech je více podobný vietnamštině. Například negační částice khong ( không ) ve vietnamštině je výpůjčka z čínského 空, původní částice tang ( chẳng ) se ztratila. V Muongu zůstává částice „tang“ a v Nguonu – stejně jako ve vietnamštině – se používá „không“ [13] .
Nguyen Phu Phong rozlišuje dvě varianty jazyka Nguon: Kolem (od názvu vesnice Kolem ( Cổ Liêm ) ) a Yen Tho (od Yen Tho ( Yên Thọ ) též Antho) [13] . Ten druhý je foneticky bližší vietnamštině.
V roce 1905 popsal Leopold Cadière lidi Nguonů a Shatů, kteří žili v údolích řeky Nguonnam v 11 vesnicích [17] . Původně byli rozděleni do skupin po pěti. První skupina se jmenovala Kosha ( Cơ Sa ) a tvořily ji vesnice Kuidat ( Qu Đạt ) , Andyk ( An Đức ) , Banuong ( Ba Nương ) , Thanh Long ( Thanh Long ) a Tankyeu ( Tân Ki,ều s vesnicí ) Tanhop později se oddělil od latter ( Tân Hợp ) . Druhá, jižní skupina zahrnovala vesnice Kolem ( Kổ Liêm ) , Bok Tho ( Bốk Thọ ) , Kimbang ( Kim Bãng ) , Tanli ( Tân Lí ) , Anlak ( An Lạk ) .
Mak Duong [18] a Nguyen Duong Binh [19] na základě genealogických záznamů naznačují, že mluvčí Nguon migrovali z území moderních provincií Ha Tinh a Nghe An v 17. století. Mac Duong také uvádí, že většina Nguonů se při sčítání v roce 1960 identifikovala jako Viet.
Nguyen Duong Binh naznačuje, že migrace mohla být ještě dále než Nghe An, až po Quang Binh. Přestože se v těchto oblastech usadili i Vietové, mohli do těchto zemí dorazit po Muongech, v důsledku čehož se jejich jazyky smíchaly mezi sebou a se sýkorkami . Duong Binh tedy považuje Nguon za Muong, kterým mluví Muongové a asimilovaní Viet [19] .