Nina Vanna

Nina Vanna
Angličtina  Nina Vanna
Jméno při narození Nina Evgenievna Yazykova
Datum narození 27. září 1899( 1899-09-27 )
Místo narození Minsk
Datum úmrtí 8. listopadu 1953 (54 let)( 1953-11-08 )
Místo smrti Bitva
Státní občanství  Ruské impérium ,Velká Británie
Profese herečka
Kariéra 1923-1937
IMDb ID 0889207
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Nina Vanna ( eng.  Nina Vanna ; pseudonym, vlastním jménem Nina Evgenievna Yazykova ; 27. září 1899, Minsk , Ruské impérium  - 8. listopadu 1953, Battle , Velká Británie ) - britská filmová herečka ruského původu, která hrála v řadě Evropské němé filmy 20. let 20. století .

Životopis

Narozena v roce 1899 v Minsku v gubernii Minsk , Ruské impérium, rodným jménem Nina Evgenievna Yazykova, sestra umělce Borise Yazykova .

Žák Kseninského institutu pro šlechtické panny v Petrohradě .

Během revoluce v roce 1917 uprchla sedmnáctiletá Nina spolu se svou matkou z hlavního města na Kavkaz do Batumi , kde nejprve pracovala jako servírka, a poté, co dobře ovládala angličtinu, získala práci jako tlumočník v ústředí anglického okupačního oddělení . Provdala se za anglického důstojníka a na počátku 20. let skončila v Londýně , kde její manžel po demobilizaci pracoval jako bankovní úředník.

V letech 1923-1930 začala svou filmovou kariéru v Anglii pod uměleckým jménem Nina Vanna, okamžitě hrála, hrála ve 25 filmech ve Francii , Německu a Rakousku s takovými režiséry jako Adrian Brunel , Maurice Alvey , Gustav Uchitsky .

V roce 1937, po dlouhé odmlce, následoval její první a poslední zvukový film The Show Goes On.

Byla třikrát vdaná, poprvé za Roberta Kind, s nímž se rozvedla, podruhé za filmového režiséra Erica Hakima, s nímž se také rozvedla, a potřetí od roku 1946 až do své smrti vdaná za obchodníka a sběratel umění Peter Provator.

V roce 1933 v Paříži v galerii Bernheim-Jeune uspořádala posmrtnou výstavu díla svého bratra.

Zemřela v roce 1953 v Banstead, Surrey , Velká Británie.

Byla pohřbena pod jménem Provatoroff na Brompton Cemetery v Londýně.

Hodnocení

Režisér Adrian Brunel , který ji objevil jako herečku a zpočátku se ji bál do role vzít, psal o jejím úžasném výkonu a odhodlání hrát roli – během prvních let občanské války a emigrace byla zvyklá potíže a práce a byl připraven pracovat naplno:

Nina nejen potřebovala peníze, ale díky revoluci, která jí hodně vzala, musela pracovat a to se jí líbilo. ... A tak byla vybrána Nina, která nám před očima šťastně rozkvetla. Od té doby možná nebyl její život vždy tak šťastný, ale nějak vzkvétala dál a v posledních letech jsem ji viděl ještě krásnější, než když se před námi poprvé objevila.

Původní text  (anglicky)[ zobrazitskrýt] Nina nejen potřebovala peníze, ale díky revoluci, která jí hodně vzala, musela pracovat a to se jí líbilo. … A tak byla vybrána Nina, která nám pod očima šťastně rozkvetla. Její život od té doby možná nebyl vždy tak šťastný, ale nějak rozkvetla a v posledních letech jsem ji viděl vypadat ještě krásnější, než když se před námi poprvé objevila. - Pěkná práce: Příběh třiceti let britské filmové produkce / Adrian Brunel. - Forbes Robertson, 1949. - 217 s. – strana 93

Anglická kritika vrcholu hereččiny hry je výkon role ve filmu „Muž bez vášně“:

Nina Vanna, ruská herečka pozoruhodné krásy, nikdy nesplnila slib z filmu Muž bez vášně a rok nebo dva poté, co se objevila po boku Novella v Triumph of the Rat, zmizela z obrazovky.

Původní text  (anglicky)[ zobrazitskrýt] Nina Vanna, ruská herečka pozoruhodné krásy, nikdy nesplnila slib z filmu Muž bez touhy a zmizela z obrazovky o rok nebo dva později poté, co se objevila po boku Novella v Gainsboroughově Triumph of the Rat. - Peter Noble - Ivor Novello: Muž divadla. - Falcon Press, 1951. - 306 s. – strana 104

Vybraná filmografie

Literatura

  Přejděte na položku Wikidata  Tematické stránky
Genealogie a nekropole
V bibliografických katalozích