Niepce de Saint-Victor, Abel

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 19. července 2022; kontroly vyžadují 6 úprav .
Abel Niepce de Saint-Victor
fr.  Abel Niépce de Saint-Victor
Jméno při narození fr.  Claude Felix Abel Niépce de Saint-Victor
Datum narození 26. července 1805( 1805-07-26 ) [1]
Místo narození
  • Saint-Cyr
Datum úmrtí 7. dubna 1870( 1870-04-07 ) [2] (ve věku 64 let)
Místo smrti
Země
obsazení chemik , fotograf , fyzik
Ocenění a ceny
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Claude Felix Abel Niepce de Saint-Victor (26. července 1805, Saint-Cyr, Saon-et-Loire – 7. dubna 1870, Paříž ) byl francouzský vynálezce v oboru fotografie . Armádní poručík a bratranec vynálezce Nicéphore Niépce . Experimentováno s negativy vyrobenými na bázi proteinu na skle. Niépce de Saint-Victor ve své laboratoři nedaleko Paříže pracoval na fixaci přirozených fotografických barev a také zdokonalil heliografický proces fotomechanického tisku. Napsal článek o metodě fotomechanického tisku, heliogravure , který byl publikován v roce 1856 v Traité pratique de hlubotisk héliographique . [3] V 50. letech 19. století Niépce de Saint-Victor také často publikoval v La Lumiere .

Objev radioaktivity

V roce 1804 si německý chemik Adolf Ferdinand Gehlen (1775-1815) všiml, že pod vlivem slunečního záření roztok chloridu uranu v éteru rychle mění barvu (z jasně žluté na zelenou) a vysráží se. [4] V 50. letech 19. století se Niépce de Saint-Victor pokusil vyvinout metodu barevné fotografie využívající fotocitlivé kovové soli. Počínaje rokem 1857, dlouho před experimenty Henriho Becquerela v roce 1896, si Niepce de Saint-Victor všiml, že i v úplné tmě mohou některé soli změnit barvu. [5] [6] Brzy si uvědomil, že tento neobvyklý jev [7] byl způsoben uranovými solemi (fotografové ve Francii, Anglii a Německu brzy potvrdili Niépceho zjištění ohledně uranu ). V roce 1861 Niépce oznámil, že uranové soli vyzařují nějaký druh záření, které je pro lidské oko neviditelné [8] [9] .

Poznámky

  1. ↑ Claude Marie François Niepce de saint victor // Databáze Léonore  (fr.) - ministère de la Culture .
  2. ↑ de SAINT-VICTOR Abel Niepce // Annuaire prosopographique : la France savante
  3. ↑ Niépce de Saint-Victor, Traité Practique de Gravure Héliographique sur Acier et sur Verre Archivováno 2. srpna 2018 ve Wayback Machine (Praktické pojednání o heliografickém rytí na oceli a na skle) (Paříž, Francie: Victor Masson, 1856).
  4. ↑ AF Gehlen (1804) „Ueber die Farbenveränderungen der in Aether aufgelösten salzsauren Metallsalze durch das Sonnenlicht“ Archivováno 2. srpna 2018 na Wayback Machine (O barevných změnách, přes sluneční světlo, chloridů kovů všechgemeinesder Chemistry Journal) , Neues New General Journal of Chemistry), 3 (5): 566-574. Od strany 569: "Eine Auflösung von reinem salzsauren Uran wurde so weit abgedampft, daß sie in der Kälte ein trockenes Salz gab. Dieses wurde in einem Glase in absolutem Aether aufgelöst. wurde wurde schon Schon a grüneli sich ein schmutzig grüner Niederschlag aus, …“ (Roztok čistého chloridu uranu byl tak důkladně vyčerpán, že ve studeném [laboratorním vzduchu] poskytl suchou sůl. Nádherný citrónově žlutý roztok, který zcela naplnil sklenici a byl odhalen slunečním paprskům se během několika sekund změnilo: změnilo se na zataženou zeleň a vysrážely se špinavě zelené srážky, …)
  5. ↑ Rothman, Tony, Vše je relativní: A další bajky z vědy a techniky (New York, New York: Wiley, 2003) Kapitola 5 „Neviditelné světlo: Objev radioaktivity“, Archivováno 2012-02-05 . strany 46-52. ISBN 0-471-20257-6 _ _
  6. ↑ Niépce de Saint-Victor (1857) „Mémoire sur une nouvelle action de la lumière“ Archivováno 29. dubna 2016 ve Wayback Machine (On a new action of light), Comptes rendus ..., 45  : 811-815.
  7. ↑ Niépce de Saint-Victor (1858) "Deuxième mémoire sur une nouvelle action de la lumière" Archivováno 21. října 2014 ve Wayback Machine (Druhá monografie o nové akci světla), Comptes rendus ..., 46  : 448- 452. Od p. 449: "La feuille de papier doit être imprégnée de sel d'urane en assez grande quantité pour que sa teinte soit d'un jaune paille rozumný; na la fait sécher et on la garde dans l'obscurité. Quand on veute on expériment la recouvre d'un cliché; on l'expose au soleil environ un quart d'heure, on la rapporte dans l'obscurité; on la traite par une solution d'azotate d'argent, et l'on voit instantanément apparaître une image positive très-vigoureuse, …“ (Papír by měl být impregnován uranovou solí v dostatečném množství, aby jeho barva byla nápadně světle žlutá; člověk ho vysuší a uchová ve tmě. Když chce experimentovat , obnoví se deskou, vystaví se slunci asi na čtvrt hodiny, vrátí se do tmy, ošetří se roztokem dusičnanu stříbrného a okamžitě se objeví velmi silný pozitivní obraz, …) Na str. 450 Niepce poznamenává, že pokud se k malování vzoru na karton použije roztok uranové soli a pokud je lepenka poté přitlačena k listu, který byl ošetřen chloridem stříbrným, bude obraz vzoru reprodukován v chloridu stříbrném. Na téže stránce uvádí, že pokud je list obsahující vzor, ​​který byl natřen roztokem uranové soli, držen poblíž listu, který byl ošetřen chloridem stříbrným, » … il se reproduira à 2 ou 3 centimètres de distance du papier rozumný, …“ (to [tj. design] se bude reprodukovat ve vzdálenosti 2-3 centimetrů od citlivého papíru).
  8. ↑ Edmond Becquerel, La lumière: ses příčiny et ses effets (Paříž, Francie: F. Didot, 1868), sv. 2, strana 50 Archivováno 3. prosince 2016 na Wayback Machine . Od p. 50: "M. Niepce de Saint-Victor (1) a observé que des substance …, exposées à l'influence de la lumière, puis rentrées dans l'obscurité, agissent comme réducteurs sur des papírs enduits de sels d'argent que 'on met en contact avec eux, même longtemps après l'influence lumineuse... l'augmentation d'effet quand la surface insolée est couverte de substance facilement altérables à la light, come le le nitrate d'urane ... Niepce de Saint-Victor pozoroval, že látky … vystavené vlivu světla a poté vrácené do tmy, působí jako redukční činidla na papírech potažených stříbrnými solemi, které s nimi člověk přijde do styku i dlouho po světelném vlivu. … účinek se zvyšuje, když je osvětlená plocha pokryta látkami [které jsou] snadno měnitelné světlem, jako je dusičnan uranu …)
  9. ↑ O polemice o tom, zda Henri Becquerel věděl o Niépce de Saint-Victorově dřívějším objevu radioaktivity v uranu

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Tematické stránky