| O dopisech | |
|---|---|
| "Předtím nebyly žádné dopisy." ne s čerty a řezy a gataah, odpad je víc. křupavější s ѧ. Římská a řecká písmena. nezhdaah s s slovensky projev bez dispenzace " | |
| " Laurentian List " 1348 | |
| Autoři | pravděpodobně Chernorizet Khrabr |
| datum psaní | kolem 10. století |
| Původní jazyk | Staroslověnština |
| Země | |
| Žánr | brožuru a esej |
| Rukopisy | 89 kopií XIV-XVIII století |
O dopisech (" O dopisech Chernorizet the Brave ") je pojednání, jehož autorství je připisováno Chernorizet Brave .
Dílo je známé v 89 seznamech XIV-XVIII století [1] .
Akademik I. V. Yagich dílo připsal do 10. století [2] . G. A. Khaburgaev se přiklonil ke stejnému datování , které odpovídá době vlády bulharského cara Simeona , kdy během „ preslavské reformy “ došlo ke změnám v tradici písemného jazyka [3] .
V polovině 19. století se A.V. Gorskij zabýval sestavováním popisu knihovny Moskevské teologické akademie a objevil „moskevský seznam“ [4] traktátu, který lze připsat protografu [1] . Jiná verze textu „O spisech Chernorizt Khrabru“ [5] se čte v „ Laurentian Collection “ z roku 1348.
Nejúplnější seznam a edice textů uvádí kniha „Cheroniris Brave“ od bulharského slavisty K. M. Kueva (1967) [6] . Kritické vydání textu na všech seznamech je uvedeno v knize slavisty Williama R. Federa (1999) [7] .
Slovanský filolog S. G. Vilinský rozdělil seznamy na dvě skupiny: starší a mladší. Nejstaršímu připsal seznamy, které se jen málo liší od seznamu z roku 1348 (" Laurentian List" ) a seznamu Moskevské teologické akademie ("Moskevský seznam"). „Rozdíly mezi těmito dvěma edicemi nejsou četné, ale někdy jsou docela významné. Nejdůležitější je absence přílohy o písmenech abecedy vynalezené Cyrilem ve vydání seznamu z roku 1348. Moskevský seznam má několik rozdílů od jiných starších seznamů, jedním z nich je, že obsahuje všechna písmena slovanské abecedy namísto několika, jako v prvních čtyřech seznamech. Vilinsky přisoudil mladší skupině vydání , která pocházela z moskevského seznamu [8] .
Mnoho historiků a filologů studovalo tento traktát.
I. V. Yagich napsal: „Článek Chernorizet Khrabru se za starých časů těšil velké úctě, jak dokazují četné seznamy a jeho různé změny. O totožnosti autora tohoto pozoruhodného článku není nejmenší důkaz; někdo by mohl dokonce tušit, že jeho jméno je pseudonym. Ale podle obsahu a trendu článku je zřejmé, že žil v době prvního rozkvětu slovanského písma u bulharských Slovanů, přibližně v 10. století ... Braveův článek je nepopiratelně namířen proti Řekům, kteří jsou vyobrazeni v to jako odpůrci slovanského písma ... Statečný se vyzbrojil všemi zásobami tehdejšího byzantského stipendia, do jaké míry mu bylo přístupné a známé“ [2] .
Ve své knize „Studie v ruském jazyce“, zkoumající různé seznamy a starověké texty, pojednává o tom, o jaké abecedě Brave mluvil, cyrilice nebo hlaholice : „Nevidím možnost rozhodnout na základě Braveova článku, o jaké písmeno míněno“ a „proto, kdo chce vztáhnout obsah článku Statečný na to či ono slovanské písmeno, musí všechny své úvahy vycházet z přesně definovaného čísla 38 [počet písmen v abecedě]; vše ostatní je vratké a nic nedokazuje“ [9] .