Osmotická koncentrace

Osmotická koncentrace  je celková koncentrace všech rozpuštěných částic.

Může být vyjádřena jako osmolarita (osmol na litr roztoku ) a jako osmolalita (osmol na kilogram rozpouštědla).

Osmol  je jednotka osmotické koncentrace, která se rovná osmolaritě získané rozpuštěním jednoho molu neelektrolytu v jednom litru rozpouštědla. V souladu s tím má neelektrolytový roztok s koncentrací 1 mol/l osmolaritu 1 osmol/litr.

Osmolarita elektrolytu závisí na jeho koncentraci, disociačním koeficientu a počtu iontů, na které se disociuje:

kde Φ  je disociační koeficient , nabývá hodnot od 0 (pro neelektrolyt) do 1 (úplná disociace), n  je počet částic, na které se molekula disociuje (například pro NaCl n  = 2, pro H 2 SO 4 n  = 3), C  je molární koncentrace roztoku.

Pokud se tedy NaCl během rozpouštění disociuje na Na + a Cl - a zcela disociuje ve zředěných roztocích (Φ \u003d 1), pak osmolarita 1-molárního roztoku NaCl bude 2 osmol / l, v koncentrovaných roztocích může být Φ 0,8, pak bude osmolarita 1 molárního roztoku 1,6 osmol/l.

Na osmolaritě závisí tzv. koligativní vlastnosti roztoků: pokles bodu tuhnutí (čím vyšší osmolarita, tím nižší bod tuhnutí roztoku), zvýšení bodu varu (čím vyšší osmolarita, tím vyšší bod varu) a osmotický tlak .

Viz také

Externí odkazy