Káhira otevřená | |
---|---|
Místo konání _ |
Káhira Egypt |
Povlak |
antuka (1975-1990) tvrdá (1991) |
ATP Tour | |
Kategorie |
Grand Prix (1975-1982) Challenger (1983-1991) |
Odměny | 100 000 $ (1991) |
Cairo Open ( anglicky Cairo Open ) je mužský mezinárodní profesionální tenisový turnaj pořádaný v Káhiře ( Egypt ) v letech 1975 až 1991 . Do roku 1982 byl turnaj součástí turnajové série Grand Prix a od roku 1983 turnajové série ATP Challenger . Po většinu své historie se Cairo Open hrálo na antukových kurtech koncem zimy nebo na jaře , s výjimkou posledního roku, kdy byl přeložen na podzim a hrálo se na tvrdých kurtech . Poslední Cairo Open nabídlo 100 000 $ na odměnách s turnajovou kategorií 32 dvouher a 16 čtyřher [1] .
Po přestávce byly turnaje ATP Challenger v Káhiře obnoveny v roce 1996 a konaly se až do roku 2000 a znovu v letech 2002 a 2010 .
V období, kdy se Egyptian Open hrálo jako turnaj Grand Prix, se nikomu nepodařilo dvakrát vyhrát ve dvouhře (majitel kurtu Ismail el-Shafei se v té době stal trojnásobným šampionem spárovaný se třemi různými partnery ). Francouz François Joffrey si jako jediný zahrál ve dvouhře dvakrát finále (jedno vítězství a jedna prohra). Po deklasování turnaje se Španěl Fernando Luna dokázal stát dvojnásobným šampionem ve dvouhře, jeho krajan Jordi Arrese jednou exceloval ve dvouhře a čtyřhře a další dva tenisté se stali dvojnásobnými šampiony ve dvojicích (s Američanem Drewem Gitlinem poprvé vítězství získané v turnaji Grand Prix).
El Shafei byl jediným zástupcem pořadatelské země, který se dostal do finále v Káhiře; toto postavení se nezměnilo ani poté, co složení účastníků turnaje bylo méně reprezentativní. Mezi finalisty káhirského turnaje od jeho přeměny na profesionální nebyli zástupci SSSR.
Rok | Vítěz | Finalista | Bod ve finále |
---|---|---|---|
1975 | Manuel Orantes | François Joffrey | 6-0, 4-6, 6-1, 6-3 |
1976 | Neprovedeno | ||
1977 | François Joffrey | Frank Gebert | 6-3, 7-5, 6-4 |
1978 | José Higueras | Chell Johanssonová | 4-6, 6-4, 6-4 |
1979 | Petr Feigl | Carlus Kirmayr | 7-5, 3-6, 6-1 |
1980 | Corrado Barazutti | Paolo Bertolucci | 6-4, 6-0 |
1981 | Guillermo Vilas | Petr Elter | 6-2, 6-3 |
1982 | Brad Drewett | Claudio Panatta | 6-3, 6-3 |
1983 | Henrik Sundström | Juan Avendaño | 6-7, 6-2, 6-0 |
1984 | Fernando Luna | Mark Dixon | 6-4, 6-2 |
1985 | Fernando Luna (2) | Trevor Allan | 6-3, 6-4 |
1986 | Neprovedeno | ||
1987 | Alberto Tous | David de Miguel | 6-2, 6-3 |
1988 | Jordi Arrese | Carlos di Laura | 7-6, 6-2 |
1989 | Sergi Brugera | Jordi Arrese | 6-7, 6-4, 6-4 |
1990 | Thomas Muster | José Francisco Altur | 6-4, 6-3 |
1991 | Brian Shelton | Yakko Elting | 7-6, 7-6 |
Rok | Vítězové | Finalisté | Bod ve finále |
---|---|---|---|
1975 | Neprovedeno | ||
1976 | |||
1977 | John Bartlett John Marks |
Pat Dupre Chris Lewis |
7-5, 6-1, 6-3 |
1978 | Brian Fairley Ismail El Shafei |
Lito Alvarez George Hardy |
6-3, 7-5, 6-2 |
1979 | Peter McNamara Paul McNamee |
Anand Amritraj Vijay Amritraj |
7-5, 6-4 |
1980 | Tom Okker Ismail El Shafei (2) |
Christoph Freiss Bernard Fritz |
6-3, 3-6, 6-3 |
1981 | Balazs Taroczi Ismail el-Shafei (3) |
Paolo Bertolucci Gianni Ocleppo |
6-7, 6-3, 6-1 |
1982 | Jim Gerfein Drew Gitlin |
Markus Gunthardt Heinz Gunthardt |
6-4, 7-5 |
1983 | Broderick Dyke Rob Frahley |
Brad Drewett John Feaver |
6-3, 6-2 |
1984 | Drew Gitlin (2) Brett Dickinson |
Tim Wilkison Marcel Freeman |
7-5, 6-3 |
1985 | Anand Amritraj Lloyd Bourne |
Trevor Allan Alberto Toes |
6-4, 2-6, 7-5 |
1986 | Neprovedeno | ||
1987 | Lois Curto Tore Meinecke |
Jordi Arrese David de Miguel |
2-6, 7-6, 6-4 |
1988 | Cyril Suk Josef Čigak |
Roberto Arguello Marcelo Ingaramo |
6-3, 6-2 |
1989 | Jordi Arrese Thomas Carbonel |
Carlos Costa Francisco Roig |
7-6, 6-3 |
1990 | Tomasz Anzari David Rikl |
Eduardo Masso Christian Miniussi |
6-3, 6-7, 7-5 |
1991 | Martin Damm David Rickl (2) |
Byron Black Markos Ondruška |
6-2, 6-3 |