Portál: Politika |
Finsko |
Článek ze série |
Stát
|
vykonna moc |
zákonodárství |
Soudní odvětví |
Administrativní členění |
Finské parlamentní volby ( 2003 ) _ _ _ _ _ _ Vítězem těchto voleb se stala finská středová centristická strana vedená Anneli Jaatteenmäki , která ve volbách předstihla Sociálně demokratickou stranu Finska (SDP) a stala se největší stranou v parlamentu. Volby se konaly v souladu s d'Hondtovou metodou na stranických kandidátkách s poměrným zastoupením , kde každý obvod hlasoval přímo pro jednotlivého kandidáta, ale každý hlas obdržela i strana vítězného kandidáta. To opět vyvolalo kritiku ze strany některých voličů, kteří věří, že jejich hlasy pomohly kandidátům, které nechtějí vidět ve funkci kvůli rozdílům mezi kandidáty ze stejné strany. Finsko však tuto metodu používá k volbám od samého počátku parlamentní historie země – v současné podobě od roku 1950 – a přestože je většina lidí se současným systémem spokojena, je nepravděpodobné, že by se změnil.
Parlament zvolený v roce 2003 trval až do parlamentních voleb v roce 2007.
Finsko je rozděleno do patnácti volebních obvodů. Hranice těchto okresů odpovídají správním oblastem (v některých případech bylo několik regionů sloučeno do jediného volebního obvodu), kromě toho, že město Helsinky je volebním obvodem a také součástí regionu Uusimaa . Každý volební obvod volí daný počet zástupců do zemského parlamentu (Eduskunta), v souladu s počtem obyvatel v tomto volebním obvodu. Přesný počet zástupců pro každý volební obvod se může mezi volbami měnit podle toho, jak se mění procento obyvatel Finska, ale celkový počet volených zástupců je vždy 200, z nichž 199 je voleno z pevniny. Autonomní oblasti Ålandské ostrovy byl udělen zvláštní status okresu a bude mít vždy právě jednoho zástupce, i když jeho populace nebude dostatečně velká, aby vyhovovala volebním zákonům země (v poslední době však např. například ve volbách v roce 2003 je počet obyvatel Alandských ostrovů ve skutečnosti téměř přesně 0,5 % z celkového počtu obyvatel Finska, jehož velikost dává tomuto kraji jedno křeslo i bez zvláštního statutu).
Kandidáti do parlamentních voleb byli z politických stran a volebních sdružení. Každý občan Finska starší 18 let má právo kandidovat ve volbách, s výjimkou nezpůsobilých osob a profesionálního vojenského personálu. Každá strana nebo volební aliance mohla nominovat maximálně 14 kandidátů na obvod, což umožňuje zvolit 14 poslanců za obvod.
Právo volit ve volbách má každý občan Finska, který v den voleb dosáhl věku 18 let, bez ohledu na to, kde žije. Voličský sbor tvořilo celkem 4 220 951 lidí, z nichž 4 015 552 žije ve Finsku a 205 399 v zahraničí.
Zásilka | hlasů | % | Místa | +/- |
---|---|---|---|---|
Finské centrum | 689 391 | 24,69 | 55 | + 7 ▲ |
Sociálně demokratická strana Finska | 683 223 | 24,47 | 53 | + 2 ▲ |
Národní koalice | 517 904 | 18:55 | 40 | - 6 ▼ |
Levá unie | 277 152 | 9,93 | 19 | - 1 ▼ |
Zelená unie | 223 564 | 8.01 | čtrnáct | + 3 ▲ |
křesťanští demokraté | 148 987 | 5.34 | 7 | - 3 ▼ |
Švédská lidová strana | 128,824 | 4.61 | osm | - 3 ▼ |
Opravdoví Finové | 43 816 | 1,57 | 3 | + 2 ▲ |
Komunistická strana Finska | 21 079 | 0,76 | 0 | 0 |
Zástupce Alands | 13 572 | 0,49 | jeden | 0 ▬ |
Finsku | Volby a referenda ve|
---|---|
Parlamentní volby | |
Komunální volby | |
prezidentské volby | |
Volby do Evropského parlamentu | |
referenda |