Pedashenko, Dmitrij Dmitrijevič

Dmitrij Dmitrijevič Pedashenko

Dmitrij Dmitrijevič Pedashenko
Datum narození 1868( 1868 )
Datum úmrtí 1926( 1926 )
Země
Vědecká sféra zoologie
Místo výkonu práce Polytechnický institut Petersburg University
Don Polytechnic Institute
Alma mater Petrohradská univerzita
Akademický titul Profesor
Logo Wikisource Pracuje ve společnosti Wikisource

Dmitrij Dmitrijevič Pedashenko (1868-1926) - ruský zoolog a učitel .

Stručný životopis

Absolvoval 2. petrohradské gymnázium (1886) [1] .

Vyšší vzdělání získal na přirozené katedře Fyzikálně-matematické fakulty Petrohradské univerzity , po které (1891) zůstal na univerzitě vyučovat na katedře zoologie.

V roce 1895 byl jmenován kurátorem a v roce 1898 laboratorním asistentem zoologického kabinetu. V roce 1900 obhájil diplomovou práci na magisterském stupni zoologie. V letech 1902-1914 studoval embryologii bezobratlých a obratlovců na univerzitě v Petrohradě jako soukromý dozent .

Opakovaně pracoval na biologických stanicích : na Solovkách [2] , Murmanu , v Neapoli a Villafrance ; provedl výzkum na ostrově Jáva [3] .

Po roce 1914 byl profesorem zoologie na Donském polytechnickém institutu [4] . V letech 1917-1918 byl děkanem Fakulty inženýrské a meliorační [5] .

D. D. Pedashenko napsal řadu článků o zoologii do Encyklopedického slovníku Brockhause a Efrona.

Bibliografie

Viz také

Poznámky

  1. Vydání z roku 1886. (nedostupný odkaz) . Získáno 14. července 2012. Archivováno z originálu dne 4. března 2016. 
  2. Ještě v roce 1890 jako student prováděl výzkum na Solovecké stanici pod vedením N. M. Knipoviče ; v letech 1893-1897 byl laborantem (ve skutečnosti přednostou) Solovecké stanice; v létě 1899 byl opět na Solovkách, kde za asistence laboranta A.K. Linka a účasti K. Deryugina a A. Pochinkova byl na 10 dní položen majetek biologické stanice k přestěhování do nového umístění.
  3. Viz indonésko-ruské vztahy
  4. Viz Deník Konstantina Deryugina archivní kopie z 2. února 2014 na Wayback Machine
  5. Fakulta stavební SRSTU (NPI) Archivováno 2. července 2012.

Zdroje