První operace Tsazin

První operace Tsazin
Hlavní konflikt: Lidová válka za osvobození Jugoslávie
datum 9.  - 11. dubna 1944
Místo Cazin , nezávislý stát Chorvatsko
Výsledek Wehrmacht a vítězství ustašovců
Odpůrci

 Jugoslávie

 Nacistické Německo Chorvatsko
 

Boční síly
Ztráty

35 zabito, 151 zraněno, 4 nezvěstní [3]

238 zabitých, 90 zraněných, 26 zajatých (podle velitelství 8. divize) [3]

První operace Tsazin ( Serbohorv. Operace Prva Tsazin / Prva Cazinska operaceja ), známá také jako útok NOAU na Tsazin v dubnu 1944 ( Serbohorv. NOVJ útok na Tsazin duben 1944. / Napad NOVJ na Cazin duben 1944. ) - bitva o Lidová válka za osvobození Jugoslávie , která se konala od 9. dubna do 11. dubna 1944 poblíž města Tsazin . Útoku se zúčastnily jednotky 4. chorvatského armádního sboru NOAU zastoupené šesti brigádami, z nichž dvě brigády šly do boje, další čtyři hlídaly směry na Bihač, Ostrozhac a Bosanskou Krupu. V Tsazinu a na silnicích probíhaly tvrdé boje, ale třetího dne partyzáni nedokázali potlačit odpor ve městě. Partyzáni byli nuceni ustoupit, protože německé mechanizované jednotky s divizí útočných děl z 373. legionářské divize pronikly do Tsazinu [4] . Od 12. dubna do 16. dubna brigády ještě bojovaly v okolí Tsazinu, ale nepodnikly útoky na město, načež 7. a 8. divize NOAU zcela ustoupily.

Operační plán

Operaci podnikl 4. sbor za účelem podpory hlavní ofenzívy proti nepřátelsky okupovaným územím Bosny a Hercegoviny. Pro operaci bylo vybráno několik mobilních brigád, které měly posádku blokovat. Posádka Tsazinských byla nejdůležitějším opevněním obrany komunikací na osn a její zajetí mohlo nejen proniknout do nepřátelské obrany, ale také přesvědčit muslimské obyvatelstvo regionu Tsazinského, aby partyzány podpořilo. Město bylo opakovaně obléháno partyzány a ve druhé polovině roku 1942 dvakrát dobyto. 6. dubna 1944 Nejvyšší velitelství NOAU nařídilo 4. sboru připravit operaci k útoku na Bihac a velitelství sboru začalo vypracovávat plán útoku na Tsazin.

V dubnu 1944 shromáždil 4. sbor v oblasti Tsazinskij šest brigád: 3. nárazovou a 4. od 7. divize , 2.a 3. šokod 8. divize , dvě brigády úkolového uskupení Unsk. Tsazin naproti tomu bránil 15. horský sbor Wehrmachtu , konkrétně 373. průzkumný prapor ( německy  373. Aufklärungs-Abteilung ). Cesty do Bihače a dalších osad, stejně jako samotné osady, bránila 373. chorvatská legionářská divize Wehrmachtu, posílená posilami z domácích rekrutů a ustašovců.

Plán útoku spočíval v tom, že nejprve bylo nutné dobýt Tsazin , poté Ostrozhac a Otoku a poté zničit silnici Bihač- Bosanski Novi . Zahájení provozu bylo plánováno na večer 9. dubna. Do města vyrazila 2. brigáda 8. divize a 1. brigáda operační skupiny Unsk, 2. brigáda úkolového uskupení Unsk kryla útok z Bihače, 3. brigáda 8. divize z Ostrožacu, 3. a 4. brigáda. 7. divize - z Otoky a Bosanska-Krupa .

Průběh bitvy

Večer 9. dubna začala 20minutová dělostřelecká příprava, po které pěchota přešla do útoku. Brigády snadno překonaly první obranné linie a pronikly do města. V noci probíhaly bitvy v Tsazinu, ale bez většího úspěchu a za svítání se brigády NOAU vrátily na své původní pozice. Po přípravách v 18:00, již 10. dubna, partyzáni útok zopakovali, postoupili o něco dále od Ostrožace, ale ze směru od Bihače se partyzánům nepodařilo na úspěch navázat. Dne 11. dubna v 5 hodin ráno došlo ke třetímu přepadení, kdy už byla posádka unavená. Ustaše a Němce zachránil před porážkou příchod bojové skupiny z Bihače, složené z mechanizovaných a motorizovaných střeleckých jednotek. Město zůstalo pod kontrolou ustašovců a Němců.

V kronice 373. legionářského oddílu se o bitvě o město zmiňuje toto [5] :

Ve dnech od 9. dubna (velikonoční týden) do 11. dubna zahájil nepřítel velké ofenzívy s několika divizemi, ale všechny byly našimi jednotkami současně zastaveny. Dne 9. dubna tedy zaútočil silný nepřátelský záložní prapor ze směru od Banja Luky na Ostrozhac (na Unu, severovýchodně od Bihače), ale pomocí včas dorazilých jednotek byl nepřítel zahnán zpět. Totéž se stalo v Tsazinu s průzkumným praporem. 10 tisíc lidí místo úplně zablokovalo. Výška i opevněné postavení byly ztraceny a velitelské stanoviště praporu se muselo stáhnout na kopec k mešitě. Následujícího dne, 10. dubna, i přes dělostřeleckou podporu z Bihače a nálet „ kusů “ byli partyzáni schopni postoupit dále. Avšak ve 3 hodiny ráno zorganizoval poručík Stotzky úspěšný protiútok a dobyl dělostřelecké postavení a hlídač Wilms druhým protiútokem dobyl výšiny na jihozápadě a vrátil dvě dříve ztracená protitanková děla PaK. Konečně třetího dne, kdy byla více než polovina území v nepřátelských rukou a kdy zásoby silně docházely, dorazily posily v podobě oddílu útočných děl, které se v urputném boji probojovaly přes partyzánské linie. Ztracené těžké zbraně byly vráceny, v Tsazinu bylo pohřbeno více než 30 mrtvých hospodářů.

Původní text  (německy)[ zobrazitskrýt] In den Tagen vom 9. 4. (Ostersonntag) bis 11. 4. unternahm der Feind im gesamten Divisionsbereich größere Angriffe, die aber alle erfolgreich für die eigene Truppe abschlössen. So wurde am 9. 4. das von Banja Luka nach Ostrožac (an der Una, nordostwärts Bihać) verlegte Feldersatzbatl. stark angegriffen, der Feind aber mit Hilfe von rechtzeitig eingetroffenem Entsatz zurückgeworfen. Ebenso erging es der in Cazin liegenden AA 10 000 Mann sollen es gewesen sein, die den Ort völlig einschlössen. Eine Höhe, ein Stützpunkt nach dem andern gingen verloren; auch der Gefechtsstand der Abt. mußte nach der Moscheehöhe zurückverlegt werden. Auch am zweiten Tage, dem 10. 4., konnten die Partisanen trotz eigener Artillerieunterstützung von Bihać her und trotz Einsatzes von Stukas weiter vordringen. Doch gelang es einem von Lt. Stocky Geführten Gegenstoß um 3 Uhr Morgens, eine Geschützstellung und einem Weiteren under Wachtmeister Wilms, die südwestlich gelegenen höchsten Höhen des Einschließungsungsringes mit zwei verloren gegantzencheroen a1. Munitionsmangel eingetreten war, erfolgte der Entsatz durch eine Sturmgeschützabteilung, die sich in hartnäckigem Kampf einen Weg durch die Partisanenlinie hatte brechen müssen. Die verloren gegangenen schweren Waffen wurden zurückgewonnen, über dreißig gefallene Domobranen in Cazin beigesetzt.

Po neúspěšném útoku Tsazinu bojovaly brigády 8. divize a operační skupina Unsk u Ostrozhacu a Otoky ještě před 16. dubnem. 373. průzkumný prapor, posílený jednotkami Ustašů a Domobranů, šel směrem na Pechigrad a padl do partyzánského přepadení, ze kterého unikl pouze malý oddíl pod velením chorvatského poručíka, který se vrátil do Tsazinu (v praporu chybělo 5 mrtvých, 20 vážně zraněný a dva těžké minomety ) [4] .

Poznámky

  1. ↑ Franz Schraml: KRIEGSSCHAUPLATZ KROATIEN, pp. 183
  2. ↑ Dušan Baiћ: QUARTER BODY NOVÁ JUGOSLÁVIE, pp. 266
  3. ↑ 1 2 Dušan Baiћ: QUARTER BODY NOVÁ JUGOSLÁVIE, pp. 267
  4. ↑ 1 2 Franz Schraml: KRIEGSSCHAUPLATZ KROATIEN, pp. 184
  5. ↑ Franz Schraml: KRIEGSSCHAUPLATZ KROATIEN, pp. 183-184

Literatura

 Lidová válka za osvobození Jugoslávie 1941-1945
viz také Spojené lidové osvobozenecké fronty Jugoslávie Bosna a Hercegovina Severní Makedonie Srbsko Slovinsko Chorvatsko Černá Hora